Hlavní obsah

Stříbrná štafeta ze Sarajeva se opět sejde na Jizerské 50! Ale už nepojedeme pro výkon, usmívá se Soukalová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nebudou nejrychlejší partou, ale tou nejhvězdnější stoprocentně ano. Na ZOH v Sarajevu v roce 1984 slavně vybojovali první olympijskou medaili ve štafetovém běhu v historii československého sportu, teď se spolu chystají po 39 letech znovu do stopy. Dagmar Hromádková-Švubová, Blanka Paulů, Gabriela Soukalová-Svobodová a Květa Pecková-Jeriová pojedou v rámci 56. Jizerské 50 firemní štafetu za Českou mincovnu.

Foto: Česká mincovna

Bývalá reprezentantka v běhu na lyžích Alena Bartošová je kmotrou ražby medailí pro účastníky 56. Jizerské 50. Jako trenérka povede do firemní štafety stříbrné medailistky ze Sarajeva 1984.

Článek

V závodě se ve stejném složení potkají od zisku stříbrných medailí na ZOH vůbec poprvé.

„Těšíme se, ale už nepojedeme pro výkon, to už od nás asi nikdo nemůže čekat," usmívá se Gabriela Soukalová-Svobodová. Maminka úspěšné biatlonistky Gabriely Soukalové chodí na slavný závod pravidelně alespoň fandit, letos poběží tříkilometrový okruh. „Bruslí se, což není technika, která by mně vyhovovala. Nikdy jsme závodně skate nejezdily, ani na to nemám vybavení. Takže hlavní bude, že se sejdeme a bude trochu legrace," přeje si Květa Pecková-Jeriová.

Jako trenérka je povede Alena Bartošová, účastnice ZOH v Sapporu a Innsbrucku a majitelka bronzové medaile ve štafetě z MS 1974 ve Falunu. „Původním nápadem bylo, že bych měla závodit já, ale na to se už opravdu necítím. Tak nás napadlo, že by bylo hezké, aby tady byla hvězdná štafeta, která získala stříbrnou medaili v Sarajevu. A protože se s děvčaty znám, oslovila jsem je a ony mi to odkývaly," vysvětluje Alena Bartošová.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený ČEZ Jizerská 50 (@jiz50)

Na štafetu 4x3 kilometry se vydají symbolicky téměř ve stejný den jako v roce 1984. Tehdy běžely 15. února, letos je návrat do stopy čeká o pět dnů dříve. Ožijí v pátek v Bedřichově dva dny před hlavním laufem vzpomínky na slavný závod?

„Je to sice dávno, ale pořád mám celý závod v paměti docela pevně zasunutý. Od předávky od Gabi, po moment, kdy jsme předjížděly ruskou a finskou štafetu, až po závěr. Hlavně si pamatuju ten pocit, jak se mi jelo hrozně dobře a jak jsem byla psychicky i fyzicky v pohodě. Některé věci se zapomenout nedají," líčí finišmanka Květa Jeriová, která tehdy jako jediná dokázala v přímém souboji nejrychlejším časem na svém úseku porazit nejúspěšnější sportovkyni celých Her Finku Marju-Liisu Kirvesniemiovou.

Jestli poběží opět ve stejném pořadí ještě nevědí. „Doufám, ale musíme se nějak domluvit, ještě jsme o tom nemluvili. Ale asi by to bylo dobré," připouští Soukalová, která před 39 lety běžela jako třetí. Rozjížděla Dagmar Švubová, druhý úsek patřil Blance Paulů.

Jak to vidí trenérka? „Abych řekla pravdu, zatím nevím. Jak ještě pořád není dostatek sněhu, tak jsme tyhle konkrétní kroky ještě neřešily. Jen jsme se všichni domlouvaly po telefonu, že budeme vzývat sv. Petra, aby nám poslal sníh a mohly si zatrénovat. Záležet bude, jak se která na jaký úsek bude cítit. Jinak si však nemyslím, že by bylo nutný, aby zachovaly pořadí, jako když jely na olympiádě. Hlavně, když se jim zadaří," přeje si Bartošová, která se stala i kmotrou ražby medaile, kterou Česká mincovna pro účastníky nejslavnějšího českého závodu opět vyrazila. Letos s mottem „Neběžím sám/sama". Což pro štafetu platí čtyřnásob.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený ČEZ Jizerská 50 (@jiz50)

„Zatím jsme si jen řekly, že od ledna budeme trénovat, ale trochu nás zaskočilo, že není sníh. Trochu se hýbeme, ale žádná sláva to už nebude. Štafety jednak jezdí samí mladí lidi, jednak bruslí a my pojedeme klasicky a ani nemáme už špičkový vybavení, takže máme trochu hendikep. Hlavní je opravdu to, že se zase po nějaké době sejdeme," zdůrazňuje Soukalová.

„Já to pojedu asi z voleje, protože i když jsem už důchodkyně, tak mám pořád dost starostí a práce, takže moc netrénuju," přiznává Květa Pecková-Jeriová.

Všechny se teď hlavně modlí, aby za tři týdny bylo dostatek sněhu. „Snad ještě něco napadne, protože jinak by se to snad ani neuskutečnilo, a to by nás hrozně mrzelo," uzavírá Bartošová.

Reklama

Související témata: