Tam, kde nikdo nechce vládnout. Ani se tomu nedivíme, zní obcí bez starosty

  6:58
Brodec na Lounsku je dál bez starosty. V obci se nekonaly řádné ani dodatečné volby. Nikdo nechce kandidovat. Na chod tak musí dohlížet státní úředník. A může to tak být klidně donekonečna. Vesničce by mohlo pomoci sloučení s některou jinou obcí, se kterou má katastrální hranici.

Brodec na Lounsku. | foto: Miroslava Strnadová, MF DNES

Je všední den dopoledne, v obci Brodec na Lounsku panuje klid. Malá náves u rybníka a betonové hřiště na míčové hry jsou pusté. V dálce je slyšet kokrhání kohouta, za plotem jednoho z domů štěká pes. Není tady obchod, pošta ani hospoda. Dveře obecního úřadu jsou zamčené.

Na první pohled se obec neliší od jiné malé vesnice, kterých jsou v České republice stovky. Až na jedno. Od podzimních komunálních voleb je obec s necelými 90 stálými obyvateli bez zastupitelstva. Nekonaly se tam volby v řádném zářijovém termínu, ani dodatečné vypsané na 7. ledna, nikdo nepodal kandidátku. Místní se do vedení zkrátka nehrnou.

„Samozřejmě mě to mrzí. Obec se bez zastupitelstva nemůže rozvíjet,“ říká bývalá starostka Jana Hrušková.

Louny se kvůli šetření noří do tmy, další úspory bude hledat nový manažer

Procházíme se prázdnými ulicemi. Ukazuje, co všechno se podařilo v posledních letech vylepšit: „Brodec má sice malý rozpočet, v minulých letech jsme hospodařili s částkou přes jeden milion korun, ale na malé investice se nám dařilo získávat dotace. Nedávno jsme vybudovali cestu se schodištěm, která zkracuje cestu přes obec. Opravený je obecní úřad, hasičárna. Máme projekt na vyčištění a úpravu okolí rybníka a připravovali jsme žádost o dotaci,“ vypočítává.

Jestli k realizaci někdy dojde, však nyní není jisté. Bez zastupitelstva skončil projekt takříkajíc „u ledu“.

Jana Hrušková byla starostkou minulé volební období, předtím několik let pracovala jako místostarostka. Už před čtyřmi lety své kolegy v zastupitelstvu a sousedy upozornila, že znovu kandidovat nebude kvůli pracovnímu vytížení a péči o svoji starou maminku. „V posledních letech se přistěhovalo několik mladých, doufala jsem, že právě oni to převezmou,“ líčí smutně.

Nemá jim to ale za zlé. Práce starosty na malé obci je stejně obtížná jako vedení mnohem většího města, ne-li náročnější, protože za sebou nemá úřednický aparát. „Obec naší velikosti si nemůže dovolit zaplatit úředníka, který by měl narůstající agendu na starosti. Všechno tak dělá starosta, případně místostarosta. Je to hodně práce a velká zodpovědnost,“ zamýšlí se.

Finanční nejistota

Mladé kromě toho odrazuje i finanční nejistota. „S místostarostkou jsem pracovali pro obec léta zdarma či za symbolickou odměnu. Na platy podle tabulek v plné výši by padla velká část rozpočtu,“ podotýká Hrušková.

Místní, které jsme oslovili, nechuť vést obec potvrzují: „Do zastupitelstva by i lidé kandidovali, ale dělat starostu nikdo nechce. Je to náročná práce, která by se dělala ve volném čase po večerech, víkendech a prakticky zadarmo,“ zmiňuje například čtyřiačtyřicetiletý pan Otakar Kos.

Vedení Loun změnilo názor, novou sportovní halu v areálu školy nechce

„Je škoda, že nemáme starostu, ale ani se tomu nedivím. Mnozí mladí dojíždějí za prací jinam a vrací se pozdě odpoledne nebo až večer. Každý se pak stará o svoje věci,“ dodává mladá žena Monika Daňková.

Od loňského podzimu tak Brodci „šéfuje“ úředník ministerstva vnitra jako nucený správce. Dojíždí tam jednou týdně na dvě hodiny. Jeho pravomoci definuje zákon.

„Správce nemůže vykonávat žádné pravomoci, které jsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu obce – jedinými výjimkami jsou schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. V oblasti majetkoprávní pak pouze spravuje majetek obce, ale nemůže s ním zásadním způsobem disponovat, tedy prodávat, zastavovat, nemůže sjednávat některé smlouvy zavazující obec, třeba sjednat smlouvu o úvěru pro obec. Správce taktéž z důvodu dočasnosti své funkce nerozhoduje o akcích, které směřují k dalšímu rozvoji obce,“ vysvětluje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

V praxi to třeba znamená i to, že z obecního rozpočtu nemůže jít žádný finanční příspěvek na kulturní akci, kterou by místní pořádali. Ani obec sama nemůže nic pořádat.

V letošním roce bude obec hospodařit s necelými dvěma miliony korun. Výdaje byly omezeny na nezbytné účely, například na odstraňování odpadů, osvětlení, schůdnost a sjízdnost, údržba veřejné zeleně a havarijní opravy. Všechny rozvojové plány jsou pozastaveny.

Nucený správce je obecně vnímám jako provizorní a krátkodobé řešení do doby, než proběhnou dodatečné komunální volby, ze kterých vzejdou řádní zastupitelé a ti si zvolí starostu či místostarostu. Současný stav ale může trvat měsíce, dokonce i roky.

„Pokud by se opakovaně nedařilo v obci zvolit zastupitelstvo, třeba kvůli nezájmu občanů obce podat kandidátní listinu, musel by v obci správce působit prakticky na dobu neurčitou,“ konstatuje Malá.

Z dlouhodobého hlediska je to ale pro obec a občany vzhledem k omezeným pravomocem nuceného správce nevýhodné. Avšak v Brodci to přineslo místním i některé výhody. Ještě minulé zastupitelstvo zrušilo třeba poplatek za odpad a za psy. Nucený správce je zavést znovu nemůže. „V podstatě nám teď nic nechybí,“ popisuje jedna z obyvatelek.

Sloučení s jinou obcí?

Podle Jany Hruškové je možné, že nakonec dojde ke sloučení Brodce s některou jinou obcí, se kterou má katastrální hranici. O tom by ale muselo rozhodnout právě obecní zastupitelstvo. Pokud by k tomuto kroku byla mezi místními vůle, museli by postavit kandidátku, proběhly by volby a pak zřejmě i referendum.

Louny získají přímé vlakové spojení do Ústí, na tratě vyjedou moderní vlaky

„Je to určitě lepší možnost než dlouhodobá nucená státní správa,“ nastiňuje Hrušková s tím, že v České republice je téměř 6 300 obcí s výkonem samosprávy. „To mně osobně připadá jako ekonomický luxus a plýtvání veřejnými financemi.“

Loni na podzim otevřela téma snížení počtu obcí a tedy i státních výdajů Národní ekonomická rada vlády. Odborníci navrhli snížení počtu obcí, které mají pod tisíc obyvatel.

Brodec byl už v minulosti součástí větší obce. V 90. letech se vesnice odtrhla od Ročova a osamostatnila se. „Od té doby se toho tady udělalo dost, opravily se komunikace, udělal se vodovod. Je škoda, že se toho nikdo z mladých nechce teď ujmout. V zastupitelstvu jsem byl několik volebních období, my staří to táhnout už nemůžeme,“ upozorňuje jednasedmdesátiletý Jaroslav Kos.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz