Podniky jsou vyčerpané pandemií i válkou na Ukrajině. Další výzvou, která před nimi stojí, je zelená transformace. „Musíme hledat možnosti, které budou ekonomicky smysluplné,“ řekl při příležitosti nedávné debaty CEBRE viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
V roce 2022 fungovalo v Evropské unii podle serveru Statista přibližně 23 milionů malých a středních podniků. Celkově zvládly zaměstnat podle dat z roku 2021 na 84 milionů obyvatel států v EU. Konkrétně v Česku se v roce 2021 nacházelo přes milion malých a středních firem, které daly práci zhruba čtvrtině Čechů.
Poslední roky jsou však podniky nucené čelit řadě nejistot, od epidemie covidu-19 po válku na Ukrajině. A dalším zdrojem obav je pro podnikatele zelená transformace. Podnikatelé jsou tak již nyní vyčerpaní za hranici možností, varoval Jakubský.
„Za poslední rok došlo opravdu k turbulentnímu vývoji,“ uvedl specialista evropské agendy společnosti ČEZ Michal Jedlička. Do nálady na českém trhu se výrazně promítlo i zneužití role, kterou Rusko jako jeden z významných dodavatelů fosilních paliv do Evropské unie mělo.
Aktuálně je však evropský energetický trh podle Jedličky nastaven dobře, zejména jak se ukazuje s relativně mírnými dopady zimy. I tak je ale potřeba pracovat na úsporných opatřeních, stejně jako na stavění obnovitelných zdrojů energie.
Firmy transformaci chtějí, ale musí ji ustát
Malé a střední firmy si podle Jakubského uvědomují potřebu transformovat energetický mix a mají zájem se na tom podílet, musí však mít možnost celou situaci zvládnout.
„Musíme hledat možnosti, které budou ekonomicky smysluplné, výhodné a kterými dosáhneme stanoveného cíle,“ popsal s tím, že EU musí zohledňovat aktuální podmínky, a ne trvat na přesných termínech a cílech.
„Chápeme malé a střední podniky, které vidí problém teď a tady a potřebují podporu velmi rychle, třeba i vzhledem k rozhodnutím týkajících se zelené transformace a podmínek, které musí splnit,“ popsal Rudolf Klepáček, ředitel odboru exportní strategie a služeb na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO).
„Na druhou stranu, kdyby se ČR přestala zabývat touto situací a nešla tím celoevropským směrem, tak budou její podniky ztrácet konkurenceschopnost,“ řekl.
Právě konkurenceschopnost je přitom jedním z argumentů, proč některé podniky k transformaci přistupují se silnou skepsí.
„Pokud se budeme bavit třeba o zastropování cen nebo jiných investicích, potřebujeme, aby se vyrovnaly podmínky alespoň v rámci EU, ale aby se nezapomínalo ani na to, že velká část exportu aktuálně míří i mimo ni,“ zdůraznil Jakubský.
Celkem podle Českého statistického úřadu tvoří export mimo prostor Evropské unie 16 procent celkového objemu zahraničního obchodu ČR. Naopak na firmy mimo EU, které by mohly být oproti těm v Evropě „zvýhodněny“ neexistujícími ekologickými opatřeními, hodlá Unie uvalit tzv. uhlíkové clo.
Stát by podle podnikatelů měl usilovat o financování firem tak, aby jim pomohl jak přežít, tak se transformovat – tedy plnit cíle, které jsou na ně z evropské úrovně kladeny.
„Je potřeba realisticky vzít podmínky, které Evropská komise vytváří, a dát podnikům šanci je naplnit,“ dodal. Příležitostí by podle něj mohlo být například umožnění snazšího a rychlejšího budování obnovitelných zdrojů energie.
Peníze jsou, chybí infrastruktura
Situace ale není tak jednoduchá. Problém totiž nepředstavuje pouze vůle podnikatelů investovat do fotovoltaiky nebo zateplování budov, ale i schopnost tato opatření realizovat.
„Podnikatelé, kteří dobře přečetli situaci, stihli zareagovat včas a požádat o podporu transformace svých podniků,“ ředitel odboru strukturálních fondů na sekci fondů EU MPO Bohumil Šmucr. „Zbytek se ale bohužel dostal do situace, kdy jsou na různá opatření přinášející energetické úspory omezené zdroje,“ popsal.
Osazování střech tak brání omezené kapacity firem, které zajišťují instalaci fotovoltaických panelů, ale také nedostatečná kapacita elektrické sítě. Některé zelené zdroje proto musí být ze strany provozovatelů dokonce odmítány.
Systém rozvodové sítě se podle Jedličky sice neustále rozvíjí, ale nedostatečně rychle. Překážkou jsou hlavně povolovací procesy. „Důležité je, aby se více povolily limity, které se týkají území v chráněných krajinných oblastech například pro větrnou energetiku.“
Malé projekty jsou často přínosnější
Podporované by měly podle Šmucra být zejména drobnější investice. Současné nastavení systému tomu ale neodpovídá.
„Ze strany poskytovatelů prostředků, tedy Evropské unie, jsme motivováni, abychom přinášeli co nejvíce ambiciózní projekty, které generují co největší úspory energie apod. Někdy ale tato ambice může jít proti původním cílům,“ popsal. Zkušenost MPO je však taková, že nejefektivnější úspory přinášejí zpravidla právě menší projekty, ne ty nejambicióznější.
I z toho důvodu by stát měl co nejvíce usnadňovat celý proces získávání dotací s ohledem na ty firmy, které mají pouze pár zaměstnanců, nikoliv celé oddělení vyhrazené pro komunikaci s úřady.
„Financování je často z vlastních zdrojů firem a firma na to musí alokovat vlastní prostředky,“ upozornil Matěj Jakubec, obchodní manažer firmy DEVINN. Dosáhnout na evropské fondy je obzvlášť pro malé podniky jen velmi náročné.
„Aby si podnik například ‚sáhnul‘ na projekt z Horizontu (program na podporu vědy a výzkumu Horizon Europe – pozn. red.), musí mít nějakou zkušenost. A to ty malé firmy často nemívají.“
Šmucr upozornil, že jeho odbor usiluje o snížení byrokratické zátěže při žádostech o podporu již roky, v praxi ale dochází spíše k opaku.
Článek vznikl při příležitosti debaty „Zelená transformace malých a středních firem“ pořádané 14. listopadu 2022 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.