Krátce před prvním výročím války na Ukrajině se čeká na další výraznější kroky obou stran. Kyjev hovoří o tom, že Kreml připravuje novou ofenzivu. Společné cvičení ruských a běloruských sil vzbuzuje obavy ze zapojení Minsku. Šíří se i zvěsti o mobilizačních plánech autokrata Alexandra Lukašenka. Podle mnohých názorů by však odvody skončily velkým neúspěchem – úprky ze země, dezercemi, nebo dokonce protivládními nepokoji.
Cvičení sil Moskvy a Minsku se stupňují, v pondělí v Bělorusku začaly společné manévry letectev, které potrvají až do začátku února. Běloruský generál Pavel Muravejko prohlásil, že tyto aktivity mají výlučně obranný charakter. Přesto neutichly domněnky, že by mohly sloužit jako úvod k ruskému či spojenému vpádu vojáků obou zemí na Ukrajinu. Jsou založené na zkušenostech z loňska, kdy Moskva území souseda využila ke své úvodní invazi.
Kyjev o nových útočných plánech Ruska hovoří už týdny. Ukrajinští představitelé tvrdí, že další ofenziva by mohla začít do jara a zmiňují i možnost, že se Kreml pokusí znovu dobýt Kyjev. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v prosinci hovořil o tom, že ruskou akci čeká v lednu, únoru nebo v březnu a nepřítel na ni připravuje dvě stě tisíc vojáků.
VIDEO: Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Odborníci jsou ale prozatím k možnosti útoku z Běloruska spíše skeptičtí. „ISW v současnosti hodnotí riziko ruské invaze na Ukrajinu z Běloruska jako nízké, ale možné, a riziko běloruského přímého zapojení jako velmi nízké,“ konstatoval ve své zprávě americký Ústav pro studium války (ISW).
Bažiny a bobři chrání ukrajinskou hranici
Podobný názor sdílí i Emil Aslan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je jisté, že Ruská federace chystá novou mohutnou ofenzivu na Ukrajině. Neví se pouze to, jestli zaútočí primárně na východě, případně jihu země, nebo jestli se pokusí o útok na Kyjev, eventuálně směrem na Lvov z běloruského území, aby znemožnila dodávky zbraní ze Západu,“ uvedl.
Mnohé podle něj bude záviset na tom, jak se podaří Rusům připravit logistickou a technickou základnu pro podobnou akci a také na stavu výcviku a výzbroje odvedenců z podzimní vlny mobilizace. Útok ze severu ale nepovažuje za příliš pravděpodobný.
Vpád na Ukrajinu z Běloruska by byl v současnosti komplikovaný, protože je teplo a bažinatý terén dále rozmáčely vylité řeky. Obráncům pomohli i bobři. „Když si stavějí hráze, lidé je běžně ničí, ale letos to neudělali kvůli válce, takže teď je voda všude,“ řekl Reuters mluvčí volyňské územní obrany Serhij Chominskyj. Ukrajinská armáda každopádně v rizikových oblastech posiluje obranu. „Potenciální ofenziva z běloruské strany může přijít odkudkoli. Proto se připravujeme na všechny scénáře,“ řekl stanici NBC jeden z vojáků, kteří budují podél hranice opevnění.
Spekulace o tom, že by Kreml mohl pozměnit vedení války na Ukrajině, vyvolala i personální změna v čele invazních vojsk. Jejich velitelem se nedávno stal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Dosavadní šéf Sergej Surovikin je nyní Gerasimovovým zástupcem. Zároveň se množí signály, že by Lukašenko mohl v nějaké formě vyhlásit mobilizaci.
Vše k mobilizaci je v Bělorusku připraveno, otázkou je politická odvaha
„Otestovali mobilizační kapacitu, nedávno oznámili, že dokončili aktualizaci dat pro všechny běloruské záložníky,“ uvedl pro SkyNews Konrad Muzyka, ředitel poradenské společnosti v oblasti vojenství Rochan Consulting. „To znamená, že rezervní systém je nyní připraven k mobilizaci. Nyní je potřeba politické rozhodnutí zahájit mobilizaci a jít do války,“ podotkl s tím, že není jasné, jestli se k tomu Lukašenko odhodlá. „Všechno ale nasvědčuje tomu, že se Bělorusko někdy v budoucnu do války zapojí,“ dodal expert.
Také běloruský opozičník Pavel Latuška žijící ve Varšavě tvrdí, že v jeho vlasti je téměř vše připraveno k mobilizaci. Uvedl kupříkladu, že většina zaměstnanců ministerstva vnitra musela odevzdat své pasy. Naproti tomu opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská je přesvědčená, že k tomuto kroku Lukašenko nemá odvahu.
„Pokud Lukašenko vydá rozkaz k účasti ve válce, nebo dokonce vyhlásí mobilizaci, což by byla první známka účasti, co by se stalo? Masivní odepření poslušnosti, stávky a lidé prchající z Běloruska, jak nejrychleji mohou,“ sdělila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Financial Times. „Pochybuji, že dojde k pozemnímu útoku, ale rakety mohou být z běloruského území odpáleny kdykoli. Putin ví, že účast běloruských jednotek by mohla mít nepředvídatelné následky,“ řekla Cichanouská Reuters.
Možná zástěrka pro útok z východu
A podobně smýšlí i Aslan. „Samotné Bělorusko nemá významnější vojenskou moc. Zhruba deset až tucet brigád, kterými disponuje, nebude pro případný ruský útok významnou posilou. Nicméně by to pro Lukašenkův režim obnášelo významná rizika spojená s odporem části běloruské veřejnosti vůči přímému vojenskému angažmá proti Ukrajině,“ zdůraznil s tím, že běloruská armáda navíc v posledních měsících vyprázdnila své sklady techniky a munice ve prospěch Ruska.
„Spíše se přikláním k názoru, že se Moskva snaží vytvořit zdání útoku z Běloruska, aby paralyzovala ukrajinskou armádu podél běloruské hranice a znemožnila její využití v oblastech, kde se Rusové chystají zaútočit – na východě, případně na jihu země,“ dodal. Rovněž zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj připouští, že spíše než z Běloruska lze čekat tlak z východu. „Nyní se soustředíme na zálohy a seskupení vojsk, které Rusko umisťuje na dočasně okupovaná území,“ řekl NBC News.
