22°C
Putin přišel o trumf: Nebývale teplá zima dala výhodu Evropě, zajistila jí rok navíc, míní expert
Od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým vojákům invazi na Ukrajinu, trápí evropské vlády zejména jedna otázka: co by se stalo, kdyby Moskva vypnula plyn? Mnohé evropské země se na dodávky ruského plynu dlouhodobě spoléhají a hrozba jejich přerušení byla trumfem, který mohl Putin použít v případě, že by se válka protáhla, píše v analýze server CNN.
„V Rusku tradičně panuje názor, že jednou z jeho nejlepších zbraní ve válce je zima,“ uvádí bezpečnostní expert Keir Giles z britského institutu Chatham House. „V tomto případě se Rusko snažit využít zimu, aby posílilo další ze svých zbraní: energetiku. Rusko spoléhalo na to, že zimní mrazy přivedou Evropu k rozumu a veřejné mínění napříč kontinentem přesvědčí, že podpora Ukrajiny za prázdné peněženky nestojí,“ dodává Giles.
Na dlouhou zimu se ale stále čeká. Západní a střední Evropa si letos užily nad očekávání mírné zimní počasí, které společně s koordinovanou snahou o snížení spotřeby plynu Putina připravily o jeho největší páku k vyjednávání.
S postupujícím rokem 2023 mají nyní evropské vlády až do následující zimy možnost a čas snížit závislost na ruském plynu. To by mohlo hrát klíčovou roli při udržování jednotné fronty Západu v době, kdy je konec války v nedohlednu.
Teplé zimní měsíce podle Adama Bella, bývalého energetického činitele britské vlády, „Evropě v podstatě zajistily další rok. Studenější prosinec a leden by spotřebovaly výraznou část evropských zásob plynu,“ uvedl Bell.
Kritici evropské vlády viní, že se příliš soustředí na momentální ceny plynu, než aby investovaly do dlouhodobých řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energií. „Je pochopitelné, že instinktem politiků je snížit cenu, protože tím přímo řeší problémy domácností a podniků s náklady. Zlevnění plynu ale vymaže motivaci potřebnou ke snížení celkové spotřeby,“ domnívá se výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Milan Elkerbout.
Otázkou pak zůstává, zda evropské země krátké příležitosti na posílení své energetické bezpečnosti využijí.
„Zranitelnost Evropy, která se tak náhle projevila, existovala kvůli dlouhodobé lhostejnosti západních mocností,“ říká Giles. „Západní Evropa odmítla naslouchat hlasům států v první linii, které před úmysly ruského režimu varovaly a věděly, že dražší energie je cena, kterou má smysl zaplatit výměnou za oslabení ruského tlaku. Tato lhostejnost ponechala Rusku několik snadných cílů v hlavních západoevropských metropolích, zejména v Německu,“ uvádí odborník.
Evropa se v minulosti zdráhala propojit své energetické politiky a trhy. Důvodů je více, od vlastních zájmů (proč by jedna země měla mít výhody z toho, že si jiná utvořila zásoby?) po kontrolu trhu (proč by mělo levnější LNG ze Španělska oslabovat ceny francouzské jaderné energie?). A i kdyby někteří politici projevili zájem energetickou politiku a trh sjednotit, bylo by nesmírně obtížné takový projekt centrálně řídit.
Právě proto je současná příležitost tak důležitá. Aktivní boje, které pokračují na frontě, by měly sloužit jako připomínka, že neschopnost jednat může vést příští zimu ke katastrofě. A energetická krize způsobená Putinem by znamenala, že se mu do rukou vrátí trumf, o který přišel jen díky čisté náhodě a nezvykle teplému počasí, uvádí CNN.
16:51
Dnes
„SBU doručila oznámení o podezření sankcionovanému metropolitovi Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu ze Záporoží, který vyvolával náboženskou nenávist,“ informuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). Kněz nenávistně hovořil soukromě i v bohoslužbách, podporoval ruskou agresi. „Duchovní také zveřejňoval provokativní příspěvky na svém osobním telegramovém kanálu, kde urážel náboženské cítění představitelů jiných náboženství. Tímto způsobem podkopával společensko-politickou situaci v přífrontovém regionu ve prospěch agresorské země.“
15:11
Dnes
Zástupci médií dostanou přístup do kuloárů Verchovné rady – jednokomorového ukrajinského parlamentu – aby mohli pokrýt její práci během plenárních zasedání, slíbil šéf parlamentního aparátu Vjačeslav Štučnyj podle zpravodaje agentury Ukrinform.
Do jisté míry to bude přístup omezený: „Vracíme se k praxi, kterou jsme měli v době pandemie koronaviru. Během zasedání Verchovné rady bude moci v budově pobývat 20–30 zástupců médií. Novináři již požádali o akreditaci. Jsme připraveni na další akreditace,“ řekl Štučnyj. Dříve mělo parlamemtní akreditaci přes 4000 žurnalistů, teď se budou muset omezit na ty nejdůvěryhodnější. „Máme rizika, která jsou každý měsíc potvrzena příslušnými dopisy od speciálních služeb,“ vysvětlil omezení předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.
Za válečného stavu byla řada demokratických procesů ukrajinského státu omezena, což kritizuje opozice.
14:53
Dnes
V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Na akci pořádané ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.
Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty.
Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.
Video
Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
