Vedení světových firem vidí letošní rok kvůli hospodářské krizi černě. Téměř tři čtvrtiny šéfů a šéfek očekává, že globální ekonomika v roce 2023 poklesne.
Ukazuje to průzkum Global CEO Survey, v němž se společnost PwC každoročně ptá generálních ředitelů na jejich ekonomické vyhlídky. Letos se do ankety zapojilo skoro čtyři a půl tisíce respondentů z více než stovky zemí. PwC data zveřejnila v pondělí, již tradičně při příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu.
Respondenti zaujali nejpesimističtější postoj za dvanáct let, kdy se PwC na tuto otázku ptá. Jejich skepse bije do očí o to víc, že v předchozích dvou letech téměř stejné procento firem naopak očekávalo ekonomický růst. Jenže to bylo před vypuknutím války na Ukrajině a inflační nálože.
Pesimismus ohledně ekonomického vývoje převládá i mezi světovými ekonomy, z nichž dvě třetiny letos očekávají recesi. Ukázal to další průzkum provedený v rámci Světového ekonomického fóra, který vychází z více než dvacítky odpovědí skupiny vysoce postavených ekonomů z mezinárodních agentur.
„Nestabilní ekonomika, inflace nejvyšší za desítky let a geopolitické konflikty přispěly k tomu, že pesimismus je největší za posledních více než deset let. Generální ředitelé po celém světě v důsledku toho přehodnocují své provozní modely a snižují náklady,“ komentuje závěry průzkumu Global CEO Survey předseda globální sítě PwC Bob Moritz.
Právě důsledky očekávaného hospodářského poklesu se letos zařadily mezi hlavní obavy. Konkrétně čtyřicet procent respondentů za hlavní riziko označuje inflaci a třicet jedna procent makroekonomickou volatilitu.
Čtvrtina pak tvrdí, že je finančně ohrožují rizika geopolitických konfliktů. Před rokem se přitom nejvíce obávali kybernetických a zdravotních rizik, která letos naopak považují za menší hrozbu.
Podniky musí na pesimistické vyhlídky reagovat i v rámci firmy. Více než polovina z nich se proto snaží snižovat náklady, stejný počet společností zvýšilo ceny a osmačtyřicet procent se snaží diverzifikovat produkty a služby.
Ředitelé se ale navzdory krizi chtějí vyvarovat vyhazovům zaměstnanců. Šedesát procent se letos nechystá propouštět, osmdesát procent z nich pak neplánuje snižovat platy. Bojí se totiž, že v opačném případě by jim pracovníci utekli. Moritz přikyvuje, že firmy navzdory situaci o své zaměstnance stále pečují, protože je prostě nechtějí ztratit.
Moritz dále upozorňuje, že pokud firmy chtějí do budoucna prosperovat, nikoli jen přežívat, musí v následujících letech projít transformací.
„Firmy, které se netransformují, nebudou životaschopné,“ říká s odkazem na výsledky průzkumu. Z dat totiž vyplývá, že tento postoj zaujímá téměř čtyřicet procent ředitelů. Podniky se proto chystají investovat do zaměstnanců i technologické transformace, zejména pak do automatizace.
V nadcházející dekádě také vnímají vícero výzev, které budou ovlivňovat jejich ziskovost, mezi nimi měnící se poptávka a jiné preference zákazníků (šestapadesát procent). Přes polovinu z nich se obává také nových regulací, nedostatku pracovní a kvalifikované síly a hrozeb souvisejících s napadením technologií.
