ČESKÝ premiér Václav Klaus do Jihlavy zavítal také v březnu 1993. Na snímku je zachycen při návštěvě tehdy ještě národního podniku Modeta. Foto: Petr Klukan
S nástupem nového roku uplynulo přesně 30 let od rozdělení federativního Československa na dva nezávislé státy, Česko a Slovensko.
K rozdělení federace se nekonalo žádné referendum. Rozhodli o něm politikové obou zemí. S odstupem času lze říci, že Československo zaniklo v rozporu s přáními většiny obyvatel federace.
K výročí zániku federace JL oslovily některé osobnosti z Jihlavy, jež byly přímými pamětníky pohnutých událostí, které ukončily existenci Československa.
Tomáš Fejfar (ODS) byl tehdy poslancem České národní rady (ČNR). Osobně tak zažil přijetí Ústavy České republiky, Listiny práv a svobod a dalších potřebných zákonů pro nový stát. S odstupem 30 let rozdělení federace nelituje.
„Bylo to napínavé, ale jasně zvítězila touha Slováků po samostatnosti. Ukázalo se, že zvolené řešení bylo správné,“ vyjádřil se na dotaz JL.
Rozdělení je pro ni zklamáním
Bývalá jihlavská městská zastupitelka Božena Kremláčková rozpad federace zažila jako poslankyně Federálního shromáždění (FS) za Levý blok doslova „v přímém přenosu“.
„Nevzpomínám na tu dobu ráda, jednání ve FS bylo velice náročné, vypjaté emociálně jak uvnitř FS, tak v celé zemi. S tímto krokem jsem nesouhlasila a dělala jsem vše pro to, aby k rozdělení společného státu nedošlo,“ zavzpomínala po 30 letech.
Rozdělení Československa bylo pro ni zklamáním a mrzí ji dodnes. „Nebyl to správný krok. Domnívám se, že to bylo úplně zbytečné, protože jsme se rozdělili proto, abychom společně vstoupili do EU…,“ zdůvodnila bývalá poslankyně. Podle ní jsou Česká a Slovenská republika malé státy, které by v případě zachování Československa měly lepší možnosti se vyrovnat s celkovým vývojem Evropy i světa.
S rozpadem federace skončilo také Federální shromáždění. Kremláčková, která je profesí veterinární lékařkou, se potom vrátila do svého původního zaměstnání.
Zvítězily destruktivní tendence
Občanský aktivista a bývalý hokejový brankář Petr Kubíček na přelomu let 1992-1993 pracoval na jihlavské radnici jako vedoucí odboru. Zakládal a řídil Městský živnostenský úřad.
„Rozdělení Československa jsem nesl nelibě, skoro bolestně. Byť jsem si uvědomoval situaci a souvislosti, emocionálně jsem to vstřebával delší dobu,“ sdělil JL k zániku federace.
Rozdělení státu doposud vnímá na české i slovenské straně jako vítězství destrukčních tendencí nad tvořivými.
„I když si uvědomuji a respektuji touhu Slováků po emancipaci a osamostatnění, i s odstupem pokládám rozchod vzhledem k okolí za oslabení obou států,“ domnívá se i po 30 letech.
Josef Sedlák byl v druhé polovině 50. let krátce vězněn komunistickým režimem. Po listopadové revoluci působil v Jihlavě mimo jiné jako zastupitel za KDU-ČSL.
V době rozdělení federace pracoval jako stavební technik u Pozemních staveb. Zánik Československa ho tehdy překvapil, protože bral Československo jako jakousi samozřejmost. „Konečné rozhodnutí rozdělit republiku jsme museli vzít jako realitu,“ přiblížil.
„S odstupem času si myslím, že nakonec rozdělení prospělo oběma národům, protože Slováci se vždy cítili jaksi přehlížení a nedocenění,“ pokračoval Sedlák.
Zmínil, že je zklamaný osobnostmi českých prezidentů, kteří přišli po Václavu Havlovi. Slovákům přeje jejich nynější prezidentku Zuzanu Čaputovou a chtěl by se dožít opravdové osobnosti i v čele našeho státu.
Odstředivé tendence nezaznamenal
Bývalý dlouholetý jihlavský zastupitel za KSČM Pavel Šlechtický před 30 lety pracoval jako zástupce ředitele na stavebním učilišti v Jihlavě.
Rozdělení federace považuje i po 30 letech za nesprávné. Oceňuje však, že i po letech jsou vztahy mezi Čechy a Slováky stále výborné.
„S rozdělením Československa jsem nesouhlasil. Hlavně z citových důvodů. Československo bylo mojí vlastí a jeho rozbití jsem si nedovedl představit,“ vysvětlil.
Spolu s rodinou rád jezdil na Slovensko, především na hory. Nikdy se tam nesetkal s nějakými odstředivými tendencemi. Každé pondělí se také rád díval v televizi na přenosy ze slovenských divadel.
„Bohužel tehdejší politická reprezentace vedená pány Klausem a Mečiarem samolibě neumožnila občanům rozhodnout o rozdělení Československa v referendu,“ posteskl si.
Hlavní aktéři rozdělení neodpověděli
JL před pěti lety psaly o 25. výročí rozdělení Československa. Tehdy jsme oslovili také hlavní aktéry dělení, bývalé předsedy vlád Václava Klause a Vladimíra Mečiara.
Český expremiér na dotazy zaslané na adresu Institutu Václava Klause nereagoval. Vladimíru Mečiarovi jsme dotazy zaslali prostřednictvím jeho asistentky Kataríny Rosinové.
„Váš mail som odovzdala pánovi Mečiarovi, ak ho vaša žiadosť osloví, bude vás kontaktovať, alebo vám odpovie mailom,“ reagovala Rosinová. Ani Vladimír Mečiar se nakonec neozval.
Diskuze k článku