[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Většinu z nás odmalička vedli k tomu, abychom poslouchali a snažili se vyhovět potřebám okolí. A to i tehdy, když se nám opravdu nechce a cítíme to úplně jinak. Proč být ale pořád jen těmi, co jsou hodní a dokonalí? Efektivní komunikace, která zahrnuje i schopnost říkat „ne“, je jednou z nejdůležitějších dovedností. Jak říká psycholožka Magdalena Dostálová, mezilidská komunikace je někdy velmi spletitá, zvláště když se v ní propojí zkušenosti, zážitky a povahy dvou nebo více lidí dohromady: „V ideálním případě si rozumíme, dokážeme rozluštit, co ten druhý svými výroky myslí, víme, co po nás chce. Stává se ale, že si neporozumíme. Často tehdy, když nám naše fantazie nabídne vysvětlení, které však ve výroku našeho protějšku obsaženo není. Stává se také, že svému protějšku rozumíme dobře, ale z různých důvodů mu nemůžeme vyhovět. Stojíme před rozhodnutím, jak říct ne.“ A to je pro mnoho lidí obrovský a těžký úkol. Přitom tohle jedno malé slovo může přinést velkou změnu do vašeho života!
Neurazit. Nezklamat. Nevypadat jako sobec. Aby mě měli lidé rádi. Mít v očích ostatních cenu… A tak podléháme citovému vydírání. Vyhýbáme se konfliktům. A osvojili jsme si také návyk zavděčit se. Máte to taky tak? Když vás někdo o něco požádá, hned přerušíte rozdělanou práci a řeknete mu: „Jdeme na to.“ To všechno bohužel často vede k tomu, že se ve výsledku cítíte vystresovaní a vyčerpaní, protože pořád a dokola upřednostňujete potřeby ostatních před vlastními. Naučit se říkat „ne“ je dovednost, kterou je zapotřebí si osvojit. Nejenže pocítíte úlevu, že „nemusíte“ nebo „nechcete“, ale taky vám to umožní prosazovat vlastní zájmy. Podle psycholožky Magdaleny Dostálové je „ne“ vyslovené ve správný okamžik důležité a prospěšné i z jiného důvodu: „Zabrání to totiž nechtěné eskalaci komunikace.“ Ovšem upozornění: Naučit se odmítat je sice osvobozující, ale někdy velmi bolestné.
Říkat „ne“ se může zdát sobecké, jakmile dotyčný nesouhlasí nebo se mu jednoduše nechce. „Zvláště pro ty, kteří sami hranice překračují a nechávají si je překračovat. Je pro nás samozřejmě frustrující vidět u jiných chování, které si sami nedovolujeme. Například: Nemůžeš nedodělat školu, co by tomu řekli ostatní. Nemůžeš nejet na Vánoce k babičce, budou tam všichni. Nemůžeš nechodit každý den do práce. Není normální vydělat za měsíc tolik a tolik peněz. Nemůžeš je nepozvat na svatbu. A tak dále,“ říká mentorka Veronika Navarro. A vyzývá naopak ukázat ostatním, že to jde. Jen s lehkostí říct: „Můžu, podívej.“ Lidé totiž dělají po generace mnoho věcí, u kterých se už zapomnělo, proč se tak vlastně dělají. To ale zahrnuje potlačení sebe samých a toho, co chceme. „A tak máme sice hodné lidi bez nastavených hranic, kteří vystudují dobrou školu, jakožto ti hodní lidé si najdou práci, vztah, ale jsou nespokojení a kompenzují si to nevěrou, závislostmi. Celé to pak vede k nemocem i toxickým vztahům a tak dál. Shrnuto: Je tady nespočet hodných, ale velmi nespokojených a frustrovaných lidí, kteří nežijí své životy a jsou nešťastní. Tito lidé pak mnohdy plní ordinace psychologů či psychiatrů a řeší to zázračnými pilulkami. Jenže tím se problém neřeší,“ upozorňuje Veronika Navarro a připomíná, že mít zdravé hranice určitě není sobecké!
Jak upravit vnitřní nastavení?
7 pravidel NE podle Veroniky Navarro
Jak říct dětem NE, aby ho slyšely?
Jak slušně odmítnout?
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se