Geopark je území, kde mají místní lidé touhu poznávat, jaké drama se skrývá za tváří jejich krajiny

Budeme si povídat o geoparcích a vašich cestách, když jste se vydala prozkoumat taková území i do zahraničí. Pojďme nejdříve upřesnit, které území může být označeno jako geopark? Jaké specifické rysy musí mít?
Když nad tím přemýšlím, tak by možná byla lepší otázka: co geoparkem není, protože všelijakých geoparků vzniklo nejen v České republice, ale po celém světě za posledních 10 let opravdu spousta. Ovšem ne všechny opravdu splňují kritéria geoparků. Jsou to spíše různé geoexpozice a expozice hornin a nerostů.

Martina Pásková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Takže se jedná o poměrně komplexní věc. Na rozdíl od jednoduchých komplexů je to vlastně území. A proč geopark? Geo znamená země, tedy není to nějaký kamenopark, jak někdy mají někteří představu. To by byl litopark, ale bavíme se o geoparku. To znamená, je to opravdu území, kde mají místní lidé touhu poznávat historii své krajiny. Jak vznikala v dávné historii, jak se utvářely jednotlivé kousky krajiny, jeskyně, různé tektonické poruchy či vodopády.

Čtěte také

Kraj zkamenělých stromů a polodrahokamů získává světový věhlas i díky Geoparku Český ráj

Tedy jaké drama se skrývá za tváří krajiny. Ale i jak se krajina mění, protože ona se pořád mění, pohybují se nám světadíly a ta dynamika tady je, i když ne každodenně pozorovatelná. A jak může vypadat takový kousek země v budoucnosti. Takže se bavíme o místních lidech, není to prvoplánově věc pro turismus.

Není to tedy chráněné území, které Ministerstvo životního prostředí nakreslí na mapu a řekne, že tady chce ochránit například významné geologické jevy. Ale je to o tom konkrétním území, kdy se místní občané, různé instituce, spolky a nevládní organizace rozhodnou, že by o své zajímavé geologické dědictví rádi pečovali, chránili je a dále se o něm dozvídali. A bádali v něm ve spolupráci s různými výzkumnými pracovišti.

Jako holka jsem byla takový indián, vracela jsem se domů oškubaná a špinavá, musela jsme prolézt každou jeskyni a díru.
Martina Pásková, členka Globální rady geoparků UNESCO

Kolik takových geoparků máme u nás v České republice? A kolik jich spadá pod Královéhradecký kraj?
V našem kraji jsme na tom poměrně dobře. Protože v České republice je v současnosti 11 geoparků. Zatím poslední je šumavský park, řekněme Královská Šumava. Ale tady v kraji máme hned dva, což si myslím, že je velice dobré. A dokonce máme tady jediný globální geopark UNESCO Český ráj a ještě národní geopark Broumovsko. Takže můžeme říct, že jsme na špici.

Čtěte také

Broumovsko je nejkrásnější jako celek. Každý si u nás vybere, co potřebuje, říká starosta Broumova

Co vás přitáhlo k této tematice? Byla jste dítě, které chodí do skauta, přemlouvá rodiče, aby mohlo chodit za zvířaty, chce domů zvířata, miluje přírodu?
Takovou otázku jsem nečekala, nicméně vlastně vše, co jste zmínila, je tak trochu pravda. Byla jsem takový indián, řekněme, dítě, které bylo neustále venku. Vracela jsem se domů vždy roztrhaná, oškubaná, špinavá, protože jsem musela prolézt každou jeskyni, každou díru, každý strom. A nosila si domů leccos od kamenů a různých fosilií až po nějaké přírodniny, paroží, které jsem našla v lese.

Jste předsedkyně Rady národních geoparků a také členkou Globální rady geoparků UNESCO. To zní hodně vědecky a úředně. Co všechno máte na starosti?
Strefila jste to, je to obojí. Členové tohoto významného orgánu rozhodují o tom, který park se stane opravdu globálním geoparkem UNESCO. A samozřejmě i o tom, který bude pokračovat, protože všechny globální geoparky UNESCO jsou každé čtyři roky znovu hodnoceny a prochází si poměrně podrobným hodnocením. A o tom výsledku hodnocení rozhoduje právě Rada globálních geoparků UNESCO. Takže její členové musí splňovat určitá kritéria jak po vědecké stránce, tak musí být i aktivní. Je nás tam 12 členů, spolu se mnou kolegové například z Íránu, Mexika, Kanady, Uruguaye, Japonska, Vietnamu, ale i z Evropy, z Rumunska či Německa, A rozhodujeme o geoparcích, zdali se jimi stanou a zda budou pokračovat s označením Globální geopark UNESCO.

Co mě zaujalo, že jste byla u přípravy geoparku v Nikaragui, což je hodně vzdálená lokalita tady od nás. V Královéhradeckém kraji jsme zmiňovali geoparky Broumovsko a Český ráj. Když je porovnáte s geoparkem v Nikaragui, v čem je to jiné?
Tak to by bylo na velmi dlouhé vyprávění. Geopark na hranicích Nikaragui a Hondurasu je úplně nejchudší region z Latinské Ameriky. A původně dokonce byl zamýšlen, že bude přeshraniční právě do Hondurasu. Je tam nedostatek nejen elektřiny, ale i dalších našich civilizačních vymožeností, ale především i vědomostí o geologii, o vývoji země a podobně.

Čtěte také

Himálaj vypráví svůj příběh vysokých hor, budhistické kultury a úžasných potomků Tibeťanů

A právě tato oblast měla obrovské štěstí díky českým geologům z České geologické služby, který tam mají skvělé renomé a už desítky let tam dělají různé výzkumy geologických rizik. Tito čeští geologové na hranicích Nikaragui s Hondurasem objevili úžasný kaňon, který je z ignimbritu, to je velmi tvrdý spečený sopečný popel, což je velmi raritní a nezvyklé. Většinou bývají tyto kaňony vyřezány v měkkých sedimentárních horninách pískovců a vápenců.

Byl to obrovský objev, pro vědeckou komunitu úplná novina, dostalo se to do médií a začali tam jezdit i zahraniční turisté. Když se to dostalo ke mně, tak jsem si hned řekla, že by tam měl vzniknout geopark, aby se to rozvíjelo nějakým způsobem zodpovědně. Aby tam nedošlo k nějakým turistickým lunaparkům a zničení krajiny masovým turismem. Jezdila jsem tam skoro 15 let a výsledkem bylo, že se opravdu podařil vznik prvního geoparku ve střední Americe.

Kečuánci mají vše propojeno s jejich legendami, kukuřice a geologie pro ně tvoří jeden celek. Pro nás je to velmi obohacující.
Martina Pásková, členka Globální rady geoparků UNESCO

Byl to svým způsobem obrovský úspěch, i když velmi dlouhá cesta. Ovšem ty podmínky jsou naprosto nesrovnatelné s našimi. Místní obyvatelé, potomci Mayů, žijí v podmínkách pro nás těžko představitelných. Roztroušené komunity v lesích, kde není elektřina, prádlo perou na kamenech, obchody ani nemocnice tam, především v té rurální oblasti, neexistují. V centru oblasti je městečko, kde je to už bližší našemu způsobu života.

Ta krajina je naprosto omračující, nádherná, velmi hornatá, třetihorní sopečná činnost, a samozřejmě zmíněný kaňon, který je naprosto klíčovou atraktivitou, která přitahuje turisty z celého světa. Tedy čeští geologové udělali obrovský objev a Česká republika to dotáhla do konce. Myslím, že ta spolupráce bude pokračovat i do budoucna.

Čtěte také

Fascinuje mě umění lidí v Latinské Americe žít v obtížných podmínkách spokojený a naplněný život

Navštívila jste spoustu dalších krásných míst, máte nějakou svoji srdcovku?
Musím říci, že jedno z nejkrásnějších míst, co jsem v poslední době navštívila, je v Peru. Lidé znají především Machu Picchu, ale relativně blízko také v oblasti Cuzca je nádherné území, které mi úplně učarovalo. Dokonce jsme měli možnost s místními Kečuánci provádět rituál Matce Zemi, který mě uchvátil.

Ale možná ještě krásnější zážitky, protože jsem tam byla déle, jsem si odnesla z údolí Vulkánů, což je jedna část prvního globálního geoparku UNESCO v Peru, v kaňonu blízko Machu Picchu. Je to jeden z nejhlubších kaňonů na světě vůbec. Část tohoto geoparku se jmenuje údolí Vulkánů a je neskutečně nádherné, jsou tam desítky sopek, které dohromady tvoří jakýsi soubor, je to naprosto zachovalé panenské území, které je minimálně navštěvováno turisty.

Čtěte také

Jižní Amerika není jiný kontinent, ale jiná planeta. Tam vnímáte zázraky a Boha na každém kroku

Naprosto autentické místo, kde Kečuánci dodnes žijí svým způsobem života. A pro místní lidi je obrovská věc, že tam mají první globální geopark UNESCO v Peru. Snaží se do toho zapojovat i se svými znalostmi a rituály, které jsou velmi odlišné od našich akademických postupů a systému členění znalostí.

Oni to vše chápou dohromady i s jejich legendami, kosmologií a vnímáním Matky Země. Pro ně není kukuřice jen potrava, je to symbol plodnosti, symbol jejich života. Takže vlastně kukuřice a geologie pro ně tvoří jeden celek, což je pro nás těžko pochopitelné. Oni to mají propojené a pro nás je to velice obohacující a zajímavé.

Moc děkuji za rozhovor a těším se, že se zase brzy sejdeme a budete nám o svých zážitcích dál vyprávět. Martina Pásková byla dnes naším hostem.