Lula se vrátil do sídla svého úřadu poničeného demonstranty

foto Potyčky příznivců exprezidenta Jaira Bolsonara s policií před oficiálním pracovištěm brazilského prezidenta. Palácio do Planalto. 8. ledna 2023. Příznivci Bolsonara nesouhlasí s jeho nástupcem Luizem Ináciem Lulou da Silva. 

Brasília - Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se dnes vrátil do sídla svého úřadu, do kterého při nedělní demonstraci vnikli jeho odpůrci. Ti také pronikli do budov, kde sídlí parlament a nejvyšší soud a poničili jejich interiér, píší zahraniční agentury. Nejvyšší brazilští představitelé označili nedělní události, do kterých se zapojilo několik tisíc odpůrců vlády, za teroristické a pučistické činy. Policie dnes v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara, kteří se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno na 1200 lidí na policii k výslechu.

Lula se dnes vrátil do prezidentského paláce Planalto, kde jednal s předsedy obou komor parlamentu a předsedkyní federálního nejvyššího soudu. Představitelé nejvyšších brazilských institucí pak vydali prohlášení, ve kterém uvedli, že "odmítají teroristické, vandalské, kriminální a pučistické činy, které se staly včera (v neděli) v Brasílii". Podle agentury EFE nebyla prezidentská pracovna demonstranty poničena, protože jí chrání speciální opancéřované dveře. Nedělní útok demonstrantů na budovy institucí způsobil značné škody na vybavení a uměleckých dílech, píše agentura EFE s odkazem na prezidentskou kancelář.

Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes už v neděli kvůli nedostatečně zajištěné bezpečnosti státních institucí na 90 dní odvolal guvernéra federálního okrsku metropole Ibaneise Rochu. Nařídil také policii do 24 hodin vyklidit tábory Bolsonarových příznivců před kasárnami v zemi, jako první tábor v metropoli, kde demonstranti už mnoho dní požadují armádní převrat za Bolsonarův návrat.

Za nedělní výtržnosti nese podle brazilské vlády politickou odpovědnost bývalý prezident Bolsonaro, neboť demonstrace proti prohře ve volbách, které trvají od října, neodsoudil; kritizoval pouze násilí. Rovněž výslovně neuznal volební porážku, jen řekl, že bude dodržovat ústavu. Předání moci nebránil, ale oproti zvyklostem se nezúčastnil inaugurace svého nástupce. Místo toho odletěl na konci prosince na Floridu, kde přitom nemá žádnou oficiální agendu, a není jasné, kdy plánuje návrat.

Bolsonaro nedělní útok na parlament, soud a prezidentský palác odsoudil, nicméně odmítl jakoukoli zodpovědnost za něj. V reakci na twitteru také napsal, že i před jeho nástupem do úřadu v lednu 2019 se k podobným akcím uchylovala levice. Nedělní události jsou ale v moderní historii země bezprecedentní. "Poklidné demonstrace v mezích zákona jsou součástí demokracie. Avšak pustošení a vpád do veřejných budov, ke kterým došlo dnes, stejně jako ty, které praktikovala levice v letech 2013 a 2017, se pravidlům vymykají," napsal Bolsonaro v neděli na twitteru v reakci na nedělní výtržnosti. Odmítl ale, že by svým chováním nepokoje podnítil.

Lula v dřívějším prohlášení označil útočníky za "fašisty a pučisty" a Bolsonara obvinil, že za nepokoje nese odpovědnost. "Víte, že existují různé exprezidentovy projevy, které toto podporují. Je to také jeho zodpovědnost," napsal Lula na twitteru. I ministr spravedlnosti Flávio Dino obvinil z "politické odpovědnosti" za nedělní útok Bolsonara, nicméně dodal, že z právního hlediska zatím nevidí nic, co by o této odpovědnosti svědčilo.

Nedělní útok asi 3000 lidí odsoudila řada světových lídrů, včetně amerického prezidenta Joea Bidena i představitelů Ruska, Číny, Francie či Německa. Biden je označil za "nehorázné" a německý kancléř Olaf Scholz za "útok na demokracii", který "nesmí být tolerován". Podobně se vyjádřili generální tajemník OSN António Guterres, francouzský prezident Emmanuel Macron či šéfové unijních institucí. Události s obavami zmínil i papež František. Také Kreml a čínské ministerstvo zahraničí nedělní násilnosti odsoudily.

Někteří členové amerického Kongresu uvedli, že Bolsonarovi by nemělo být dovoleno pobývat v Americe, kam přijel koncem loňského roku. "Nemělo by se mu poskytovat útočiště na Floridě, kde se skrývá před zodpovědností," uvedl například poslanec Joaquin Castro.

Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares řekl, že události v Brasílii mají "trumpistický charakter". Připomněl tak útok na americký Kapitol z ledna 2021, kdy do sídla amerického Kongresu ve Washingtonu vtrhli příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. I tehdy bylo příčinou chování prezidenta po volbách, který odmítal jejich výsledky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 4.05.2024 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 4. května 2024

Očekáváme v 09:00 17°C

Celá předpověď