V listu ze dne 26. srpna 1829, který adresoval hraběnce Melanii Zichy-Ferraris, své nastávající třetí choti, se o návštěvě zmiňuje. Při této příležitosti líčí rovněž vysokou návštěvnost zámeckého muzea a parku, který je právě zakládán.
„Na třicet až čtyřicet kočárů se shromažďuje každého krásného odpoledne u špatné krčmy, která se v příštím roce změní v krásnou kavárnu, a lázeňští hosté ze všech světadílů se budou scházet v částech parku, které jsou již dokončeny nebo se právě dokončují. Mezi cizinci v roce 1829 nacházíme královnu z Haiti a princezny Améthyste a Athénais, její vznešené tmavé dcery. Kdysi ukradená a nyní opět nalezená kniha, do níž se budou zapisovati návštěvníci muzea z ciziny, obsahuje již nyní více než tisíc jmen tmavých i bílých hostů. Již dlouho si uvědomuji, že svět se stále zmenšuje…,“ píše kancléř.
Marie Louise Coidavid byla jedinou královnou Haitského království v letech 1811–1820. Narodila se do svobodné černošské rodiny. Její otec byl vlastníkem Hotelu de la Couronne v Cap-Haitien. Její budoucí manžel Henri Christophe byl otrok, kterého koupil její otec. Údajně si za svou práci v hotelu vydělal na spropitném dost peněz, aby si mohl koupit svobodu.
Než se mohli vzít, došlo v roce 1791 k povstání otroků. O dva roky později se Henri a Marie Louise vzali. Měli spolu čtyři děti, Françoise Ferdinanda, Françoise-Améthyste, Athénais a Victora-Henriho. Henri se díky účasti na povstání postupně vypracoval do čela severní části Haiti.
Nespokojil se však s funkcí prezidenta a 26. března 1811 se prohlásil za krále Haiti. Korunovace se uskutečnila v červnu téhož roku a Marie-Louise při obřadu získala titul královny. Svou pozici brala vážně a uvedla, že titul „udělený jí národem“ jí dává zodpovědnost a povinnosti.
Na Haiti však stále panovaly politické nepokoje a po smrti krále v roce 1820 byl palác Sans-Souci napaden a vydrancován. V srpnu 1821 uprchla bývalá královna Haiti se svými dcerami do Londýna. V exilu cestovaly přes Londýn, Salcburk, Řím a nakonec se v roce 1831 usadily v italské Pise, kde setrvaly po zbytek života.
