Není to pochopitelně jen jídlo z celonárodní sbírky, které pomáhá existenčně ohroženým lidem. Spousta toho pochází i od obchodních řetězců či menších prodejců.

„Od nich se snažíme rozdělovat jídlo nejvíce, z podzimní sbírky nerozdáváme téměř nic a schováváme si ji na horší časy. Snažíme se hospodařit tak, abychom měli na každou krizi vytvořené zásoby. Počítáme s tím, že se ještě společenská situace zhorší,“ připomíná ředitelka jihočeské potravinové banky Kristýna Škabradová.

Se zvýšeným zájmem o pomoc logicky usuzuje, že se do svízelných životních poměrů dostalo také daleko více lidí, kterých se to dříve netýkalo.

„Loni se u nás otočilo o pětinu více potravin. Hlavní rozdíl ale vidím v tom, že nám spousta lidí volá napřímo, přičemž nejsou evidovaní v žádném systému sociální pomoci a moc nevědí, jak to celé chodí. Je vidět, že nikdy dříve o žádné dávky nežádali,“ potvrzuje Škabradová. Tyto osoby pak museli odkazovat na odběratelské organizace potravinové banky.

Podle Škabradové se poměr mezi dlouhodobými odběrateli pomoci a nově příchozími vyrovnal, což ukazuje na začínající krizi. Změny ve skladbě klientů si všímá také ředitelka Městského centra sociálních služeb v Písku Jana Humpálová, jejíž organizace od banky pravidelně odebírá jídlo i drogistické zboží.

„Klientům z noclehárny a nízkoprahového denního centra připravujeme pravidelně balíčky a sami si všímáme, že jich za uplynulý rok znatelně přibylo. Od kolegyň z píseckého odboru sociálních věcí navíc víme, že problémy se vyhrocují hlavně kvůli drahým energiím. Služeb tedy začínají využívat i lidé z nižší střední vrstvy,“ přibližuje aktuální situaci v Písku Humpálová.

Zájem mají lidé i obce

V praxi spolupráce mezi podobnými organizacemi a potravinovou bankou vypadá tak, že pracovníci banky zavážejí zboží v pravidelných intervalech, zpravidla jednou za týden nebo čtrnáct dní. „Složení nemůžeme nijak určovat. Co se vybere ve sbírkách, to také dostaneme. Pomoc rozdělujeme do balíčků a nenecháváme klienty, aby si řekli, co si odnesou,“ upozorňuje.

Větší zájem lidí očekávají také pracovníci Farní charity v Táboře, kde je prozatím situace poměrně klidná. Největší nápor zde, stejně jako v jiných podobných organizacích v kraji, zaznamenali v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky.

„Dnes jsme ale na pouhé desetině toho, co jsme tu měli loni na jaře, a chodí k nám opět nejčastěji matky samoživitelky. Pravděpodobně to je však jen otázka času, kdy se u nás situace kvůli drahým energiím změní. Stále ale věřím, že se k nám nezačne hlásit řádově více klientů,“ doufá ředitel táborské farní charity Miroslav Petrášek.

Kromě počtu lidí se ale zvyšuje i zájem ze strany měst a menších obcí, které poptávají služby potravinové banky. Nyní jich je do pomoci společně se sociálními zařízeními zapojených 114 a počet vytrvale narůstá.

„U obcí je to nový trend, zpravidla tam potraviny rovnou zavážíme, což byla asi největší překážka spolupráce. Týká se to ale většinou jen lidí, kteří prožívají momentální krizi, než abychom jim zaváželi dlouhodobě,“ říká Škabradová.

Služeb před časem využíval třeba obecní úřad v Komařicích na Budějovicku, kam před dvěma roky vozili věci pracovníci banky pro jednu osobu. „Určitě plánujeme udělat v obci kampaň, která by tuto možnost dala občanům na vědomí. Uvědomujeme si, že nyní se může do problémů dostat spousta lidí,“ ujišťuje starosta obce Vojtěch Tomrle.

Pracovníci banky pak od letošního roku vyřeší jeden z problémů. Otevírají kamennou výdejnu, která bude sloužit právě koncovým klientům, což doposud nebylo možné.

„Chceme všem organizacím pomoc ulehčit, takže se zaměříme i na přímý výdej potravin, abychom mohli zkrátit dobu distribuce. Týkat se to bude hlavně sortimentu s krátkou dobu trvanlivosti a který podléhá rychlé zkáze,“ říká Škabradová.