„Dokončili jsme základní stavebnětechnickou expanzi. Máme novou halu, abychom mohli navýšit výrobní kapacitu na přibližně dvojnásobek. Dlouho jsme se pohybovali na úrovni 100 tisíc párů lyží ročně, v roce 2023 už to bude kolem 200 tisíc párů,“ plánuje výkonný ředitel Kästle CZ a člen představenstva akciové společnosti Vladimír Dušánek.

Proč jste se rozhodli pro novou halu?
Jsou dva důvody. Jednak navýšení objemu výroby a také na tom chceme být lépe v technických standardech provedení lyže. Pořídili jsme si nejmodernější linku na světě Fill na obrobení surové sjezdové lyže, v budoucnu o tom uvažujeme i pro běžecké lyže. To je zásadní změna. Jsme stále ve zkušebním provozu, kolaudovat budeme až během roku. V původní hale jsme si udělali místo právě na novou linku, čekají nás ještě úpravy na lisovně a instalace dalších technologií, s tím souvisí i další letošní stěhování provozu.

Jako dlouho na nové lince trvá výroba sjezdové lyže?
Celý cyklus zabere na nové lince zhruba tři až čtyři hodiny čistého času. Ale kvůli tuhnutí lepidel a zrání prochází lyže celým procesem několik dnů, z důvodu organizace výroby i několik týdnů. Nejde udělat všechny operace najednou. Navíc nejsme montovna, která skládá dodané komponenty. Naprostou většinu polotovarů si vyrábíme od začátku do konce, abychom měli pod kontrolou jakost produktu.

Před rokem byl obrovský problém sehnat běžky, prakticky všude byly vyprodané nebo nebylo z čeho vybírat. Jaká je situace teď?
Nyní je situace na trhu o něco málo lepší. Hlavně díky tomu, že někteří výrobci, kteří stejně jako my nebyli schopni minulou sezonu pokrýt poptávku, dodali na letošní sezonu lyže, které předtím vlastně nestihli vyrobit a včas dodat. Obě naše značky Kästle i Sporten jsou prakticky vyprodané, ale s výrobou jsme pokračovali až do 22. prosince, takže myslím, že bude i v lednu ještě z čeho vybírat. Obdobná situace je i u dalšího zimního sortimentu.

Může s poptávkou ještě zamávat to, jaká bude letošní zima?
Očekávání ohledně zimní sezony 2022/23 jsou na trhu všeobecně poměrně optimistická. Pro nás coby globální firmu sníh vždycky někde napadne. Navíc po covidovém období je spousta lyžařů doslova natěšená. V Česku vždy pomáhá poptávce chladnější počasí, eventuálně sníh. Trend je ale v posledních letech takový, že se lyžařská sezona přesouvá do povánočního období a prodlužuje se většinou až do dubna či května, kdy se provoz lanovek a tratí už omezuje i z ekologických důvodů.

Nemáte obavy z omezování provozu lyžařských areálů spíše z ekonomických důvodů?
Určité obavy tady jsou, celkově musí mít všechny subjekty aktivní v zimním volnočasovém byznysu prostě rozum. Všichni musí sáhnout do svých marží, protože hospodářská situace opravdu není dobrá, riziko propadu poptávky je skutečně značné. Stále také zaznamenáváme vysoký zájem o běžky, touringové (skialpové) a backcountry lyže (běžky do volného terénu - pozn. red.). Po dvou covidových letech jsou proporce pořád hodně ve prospěch těchto segmentů, které nepotřebují následné doprovodné služby.

Takže sjezdové lyže, které měly částečně propad právě kvůli zavřeným areálům v Evropě, se stále neprodávají tolik?
Ano, ale situace se zlepšila. Dá se říci, že po obrovském propadu celého byznysu v krizi kolem roku 2010 šel trh zimního zboží od roku 2011 prakticky trvale nahoru. Jak běžky, tak sjezdovky. Kvůli covidu se však růst zastavil, dokonce došlo k propadu, ale věřím, že se na rostoucí trajektorii vrátíme. Jen je otázka kdy. Mysleli jsme si, že to by to mohlo být už v loňské roce, ale kvůli špatné hospodářské situaci, protože máme prakticky nejdražší energie v celé Evropě, přijde růst zjevně později.

Jak moc se právě drahé energie projevují ve vaší výrobě?
Výroba lyží je energeticky hodně náročná. Kvůli ceně energií nemůžeme dost dobře konkurovat výrobcům v západní Evropě. Jsme závislí na plynu, mívali jsme tady i spalovnu, která už ale nevyhovovala ekologickým standardům a je zrušená. Nyní instalujeme kotel na tuhá paliva na zpracování pouze vlastního odpadu, kterým bychom tu spalovnu částečně nahradili. To však jen sníží naši závislost na plynu.

Co vnitřní opatření?
Ta samozřejmě děláme, ale ve výrobě je to poměrně problematická věc. Když jsme například klesli s teplotou o dva až o tři stupně, začaly se v interiérech tvořit průvany. Snižovat teplotu je u nás možné jen velmi omezeně, mohla by se například měnit teplota rosného bodu, což by mohlo vést ke kondenzaci vody na polotovarech, což by potom ztěžovalo třeba lepitelnost a podobně. V kancelářích jsme snížili teplotu na 19 - 20 stupňů.

V některých oborech je problém se vstupními surovinami. Jak jsou na tom výrobci lyží?
Covidová doba přinesla zásadní problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Tyto řetězce jsou i dnes stále narušeny, ke všemu přišel konflikt na Ukrajině, což situaci rozhodně nezlepšuje. Obě země - Ukrajina i Rusko - jsou totiž dodavateli mnoha komponentů, které třeba nejsou ani objemově příliš významné, ale mají svou důležitost: například různá činidla, inhibitory a katalyzátory. Zkrátka problémy rozhodně přetrvaly.

Ze dřeva nakupujete hlavně topol, buk a jasan. Kde je sháníte?
Všude po světě, ale z hlediska dopravních nákladů nejvíce v okolních zemích. Jak lidé přecházejí na alternativní zdroje topení včetně dřeva, je tady poptávka například po buku poměrně vysoká, což významně tlačí na růst cen. Ovlivňuje to tedy velmi negativně i nás, pozorujeme problémy v dodávkách i v nákladech, což částečně řešíme dovozem.

Vy ale nakupujete dřevo dlouho dopředu, protože ho nejdřív necháváte projít venku různými ročními obdobími, takže předpokládám, že už máte dřevo na plánovaný růst výroby zajištěné, nebo ne?
Ano, je to tak. Nyní už nakupujeme dřevo na roky 2024 - 2025. Pouze pavlovnii, což je lehké pevné dřevo do běžeckých lyží, varianta topolu, nakupujeme více průběžně. Dováží se hlavně z Číny, kde se pěstuje průmyslovým způsobem na plantážích. Na trhu je zkrátka výrazný zájem o dřevo znát.

Kolik lyží jste v posledních letech vyrobili?
I přes nepříznivou covidovou situaci, kdy nejezdily vleky v řadě zemí úplně celou sezonu, jsme v roce 2020 vyrobili 124 600 párů lyží. Prodali jsme jich přes 140 tisíc, protože jsme měli ještě zásoby některých sortimentů ve skladech. V uplynulém roce jsme do začátku prosince dodali do skladů už 160 tisíc párů, ve výrobě je dalších asi deset tisíc párů, takže očekáváme, že se za loňský rok přehoupneme přes 170 tisíc párů lyží dodaných na trh. Pro rok 2023 už očekáváme výrobu přes 200 tisíc párů, z 80 procent naši výrobu vyvážíme.

Jedničkou na trhu je Fischer, máte ambice jej dohnat?
Ne, ale chceme patřit k velké šestce či sedmičce nejvýznamnějších hráčů na trhu, což je Fischer, Head, Atomic, Salomon, Rossignol, Völkl a Stöckli. Některé z těchto firem ale vůbec nemají ve svém sortimentu běžky. Vyrábíme právě i běžky a speciály, jako jsou například lyže do boulí (mogulové), lyže na akrobacii nebo skoky. Už jsme přeskočili Stöckli a letos překonáme Völkl. My ale počítáme celkovou výrobu, kdežto oni jen vlastní značku. My porosteme z 30 tisíc párů lyží vlastní prémiové značky Kästle na zhruba 50 tisíc párů, tedy zhruba čtvrtinu produkce. U Sportenu to bude zhruba dalších 40 až 50 tisíc párů hlavně běžeckých a backcountry lyží, které získávají stále větší oblibu, ale podíl našich vlastních značek i dále určitě poroste. Mimochodem jsme vyráběli právě i pro Fischer (firma přišla v říjnu 2020 vlivem požáru o továrnu v ukrajinském Mukačevu - pozn. red.) a máme mezi našimi zákazníky řadu dalších značek. V kategorii touringových (skialpových) lyží, ale zejména backcountry jsme podle objemu produkce a provedení produktu světový lídr a vyrábíme exkluzivně pro světovou technologickou jedničku v této kategorii, norskou firmu Asnes.

Lyže pro Ester Ledeckou vyrábí firma v Rakousku Ve světě zimních sportů to byla přestupová bomba uplynulého léta. Hvězdná Ester Ledecká ukončila spolupráci s rakouskou firmou Atomic a oznámila přestup ke konkurenční značce Kästle. Její lyže se však nevyrábějí v Novém Městě na Moravě, ale v rakouském Hohenemsu, kde zůstalo po změně majitele kompetenční centrum pro alpské lyžování, stejně jako výroba závodních saní. „Bohužel situace kolem Ester Ledecké není úplně ideální, protože je - jak známo - po reoperaci klíční kosti,“ lituje Vladimír Dušánek, výkonný ředitel Kästle CZ. Termín návratu Ledecké na svahy zatím není znám. Z pohledu česko-rakouské firmy může zatím lyžařku a snowboardistku, čerstvě ověnčenou titulem v prestižní tuzemské anketě Sportovec roku, na svazích zastoupit slovinská reprezentantka a dvojnásobná mistryně světa Ilka Štuhecová. „V závodě Světového poháru v Lake Louise dojela ve sjezdu pátá, ve Svatém Mořici dokonce druhá. Máme teď také vítěze závodu Světového poháru ve skikrosu, Rakušana Mathiase Grafa, který vyhrál ve Val Thorens, Švéd Filip Gravenfors byl v disciplíně dual moguls v Idre druhý,“ vyzdvihuje Dušánek nejzajímavější výsledky s tím, že firma je teď více středem zájmu. „Viděli jste poslední svěťáky? Lyže vypadají, že strašně jedou, až jsem byla překvapená. Přece jenom ty lyže v rychlostkách na svěťáku ještě nikdo nezkusil,“ libovala si Ledecká před Vánocemi v rozhovoru pro MF DNES. Ke Kästle přestoupila také například česká slalomářka Martina Dubovská, která v italském Sestriere a v rakouském Semmeringu dojela ve slalomu desátá. Celkem má tato značka v národních reprezentacích deseti zemí 21 závodníků v alpském lyžování, v běžeckém lyžování celkem přes čtyřicet a v akrobatických disciplínách dalších 15 závodníků z celého světa. Jak to mají v Kästle rozdělené po výrobní stránce? „V Novém Městě vyrábíme všechny komerční i závodní lyže kromě závodních sjezdových lyží pro dospělé, kterými se vybavují smluvní sportovci. Co se týká běžeckého lyžování a dalších sportů jako moguly (jízda v boulích) nebo akrobatické lyžování, tak se všechny lyže dělají u nás. V Novém Městě vyrábíme i závodní sjezdové lyže pro juniory a kategorii masters,“ vysvětluje Vladimír Dušánek. Požadavky na nastavení jsou jiné Co obnáší z hlediska výroby podepsat takovou hvězdu jako Ledecká? „Smluvní atleti se podstatně liší porcí materiálu. Závodník na republikové úrovni má na každou disciplínu dva až tři páry lyží, u Ledecké a spol. je to řádově víc. K tomu několik párů našich závodních bot. Souvisí to i s tím, že takoví sportovci mají svoje osobní trenéry a servismany, jejich požadavky pro nastavení lyží jsou jiné,“ zmiňuje šéf firmy. Kästle však o sobě dává vědět nejen na prudkých svazích, ale čím dál víc také ve stopě. O „nordic program“ se v Novém Městě starají známá jména z běžeckého lyžování: bývalý reprezentant Martin Petrásek, někdejší dvorní servisman Lukáše Bauera a reprezentace Vít Fousek, testování má na starosti bývalý laufař Jiří Ročárek, nově také Dušan Kožíšek. Kästle hodně spolupracuje s juniorskými reprezentanty a předpokládá, že na jejich lyžích budoucí hvězdy vyrostou. Firma Tomáše Němce má podepsanou smlouvu například s Českým svazem biatlonu, stejně jako s lyžařskými svazy například v Rakousku a Německu. „Neupíráme ale pozornost jenom na český biatlon, osmdesát pět procent produkce vyvážíme, musíme přemýšlet globálně,“ porovnává Vladimír Dušánek. Jako příklad uvádí lyže pro akrobatické lyžování. „Poté, co skončil Aleš Valenta (na lyžích Sporten si skočil pro zlatou olympijskou medaili v Salt Lake City 2002 - pozn. red.), je pro nás zajímavé mít závodníky v Kanadě, ve Francii nebo severských zemích. Už máme bronz z olympiády v Pekingu díky reprezentaci Kanady právě v akrobatickém lyžování,“ zmiňuje ředitel.