Hlavní obsah

RECENZE: Když doba šílí, vraťme se na vlastní dvorek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Svazek Přijít za svítání je pokusem o best of Václava Cílka. Stejně jako popové hvězdy vydal úspěšný autor esejistických knížek průřez svou dvacetiletou tvorbou. Texty vybrali editoři Marek Pečenka a Tereza Ješátková.

Foto: Petr Horník, Právo

Geolog a klimatolog Václav Cílek

Článek

Cílek uvažuje osobitě a celostně o naší planetě a lidech, kteří na ní žijí. Chrlí drobné příběhy, střípky z historie, popisy přírody, úvahy o jejích proměnách, a hlavně o jejím propojení s všudypřítomným člověkem, který vytváří nejrůznější společnosti a civilizace. Ty zase brzy zanikají. Právě onen celoplanetární pohled bývá u Cílka nejzajímavější.

Svazek Přijít za svítání je rozdělen do pěti oddílů, které reprezentují jeho nejvýznamnější témata. Jsou to krajina obecně, konkrétní místa a jejich duch, setkávání s lidmi, popis současné civilizace a obav, kam se řítí, a nakonec i pár úvah, které vyjadřují naději, že za určitých okolností nemusí být tak zle.

Reflektuje nárůst celosvětové populace a klimatické změny, předpovídá i to, čemu se odborně říká deglobalizace, a sám to nazval „návrat na vlastní, od slepic podělaný dvorek“. Při svých toulkách českou krajinou se často zabývá problémem kdysi úrodné půdy, která se zastavuje nebo nevhodně obhospodařuje a tím vyčerpává. Protože se u nás většinou hospodaří na půdě pronajaté, chybí podle jeho názoru hlubší vztah k půdě, který se na rodinných farmách, například v Rakousku, neztratil.

Jak řídit lidstvo, aby neplundrovalo planetu a samo se nezahubilo? Cílek v té souvislosti cituje Jana Amose Komenského, který kdysi navrhoval nikoli demokracii, ale kolegium mudrců obdařených pansofií, jakousi všemoudrostí. Dějiny ovšem ukázaly, že když takoví nevolení mudrcové-teoretici získají absolutní moc, končívá to nezřídka masakry a koncentračními tábory. Skuteční vědci většinou nejsou ochotni ani schopni velení a ti, kteří po funkci velmi touží, by se k ní raději dostat neměli.

Věcně, upřímně a politicky nekorektně glosuje téma migrace. Domnívá se, že málokterý emigrant touží po integraci. „V době, kdy Evropa ztrácí sama sebe, sem přicházejí jiné kultury, které na svých tradicích lpí mnohem silněji,“ píše autor, který hlavní problém nevidí v samotné migraci, ale v její míře.

„Zdálo by se, že za nějaký druh ‚fašisty‘ či alespoň xenofoba je v této době považován skoro každý, kdo s přistěhovalectvím nesouhlasí, ale důkladnější výzkumy ukazují něco jiného. Většina lidí nemá žádné problémy s lidmi jiného etnického základu, ale bojí se toho, co příliš mnoho migrantů může znamenat pro budoucnost země,“ dodává Cílek.

Václav Cílek: Přijít za svítání
Dokořán, 335 stran, 359 Kč
Hodnocení: 75 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: Přijít za svítání - Václav Cílek

Související články

RECENZE: Válka je utrpení, čekání i práce

Inscenací reagujících na napadení Ukrajiny Ruskem vzniklo za posledních deset měsíců v českých divadlech hodně. Tu zatím poslední, jež měla pod názvem Nezlamni...

Výběr článků

Načítám