Podle předpovědi počasí má být dnes, na Nový rok, u nás hodně oblačno. Dopoledne však slunce svítí na jasném modrém nebi, a tak si říkám, že bych měl využít příležitosti a vyrazit za Sluncem do lesa. Celou cestu k posedu mi svítí přímo do obličeje a Kristovi služebníci mi říkají, že si mám pospíšit.
Za několik minut již sedím ve výšce a shlížím na mladý náletový jehličnatý les pode mnou. Po nezbytné modlitbě jsem opět pozván Solony do Slunce. Sotva se spolu pozdravíme, jsem vyrozuměn, že se někam přemístíme. Vtom přichází Kristus a říká, že poletí s námi.
Slunce opouštíme jakoby zezadu směrem od Země. V podstatě všechny planety se odsud ze Slunce zdají být shromážděny v jednom směru od Slunce. Proto je vidíme z vyhlídky všechny najednou. Zdá se, že nás lidi i v tomto smysly klamou. Všechno je jinak.
Slunce opouštíme tedy směrem dozadu, jako bychom jím od Země prolétli dál do vesmíru. Míříme hodně vysoko až k hranici stvořeného vesmíru a nestvořeného Božího Světla. Tady zastavujeme a stáváme se součástí čekajícího davu nejrůznějších duší lidí, ale i Plejáďanů a Solonů. Nikoho z lidí nepoznávám, vnímám však, že některé duše lidí zde jsou již po smrti hmotného těla, nežijí už ve hmotném těle na Zemi. Mají zde být, aby se poučily a připravily na svůj další život.
V Božím Světle čekáme na nádvoří či náměstí před velikou rozlehlou budovou. Vše září zlatým Světlem. Na co čekáme?
„Čekáme ještě na jednu lidskou duši,“ vysvětluje nám Kristus, „už přichází.“
Před námi se dav mírně rozestoupí a směrem k nám nejistě a pomalu kráčí muž ve středním věku; chvíli mám dojem, že je mladší než já. Když přijde blíže k nám, jako by moje duše odemkla tu jeho. Nyní se naše pohledy setkávají a já vidím a poznávám Komenského. Ano, našeho Učitele národů.
Po vřelém přivítání v objetí se moje duše naplňuje zvláštním pocitem radosti.
Zůstávám dojatý a pozornost všech se nyní obrací k velké budově před námi. Z ní postupně za sebou vychází všech sedm vesmírných bytostí, jež oživují celý stvořený vesmír, včetně Matky Země. Jakoby jednohlasně všechny naráz hovoří k nám v davu.
„Lidské děti nebudou muset pykat za chyby svých rodičů v tak velkém rozsahu, aby jejich duše byly ničeny a mazána jejich budoucnost. Děti představují budoucnost. Děti jsou budoucností a jsou potřeba pro další vývoj člověka na Zemi. Proto všichni rodiče, kteří si nepřejí, aby jejich vlastní chyby ničily duše jejich dětí, mohou očistit duše svých milovaných dítek tím, že se sami obrátí o pomoc v prosbě ke Kristu. Síla jejich lásky jim propůjčí do rukou očistné Světlo, které bude léčit poškozené duše a těla dětí.“
Ihned vidím ten obraz Milosti. Všude na světě rodiče z lásky přikládají své ruce na svá dítka. Z dlaní jim proudí bílé zářivé Světlo Lásky od Krista a zachraňuje člověka. Tak se nejen rozšíří Světlo a Milost do lidí, ale zvýší se prudce i duchovní úroveň, množství Lásky v duších lidí po světě.
„Ti z rodičů, kteří si sami nebudou vědět rady, se obrátí na vás, zástupce lidí na Zemi.“
Kristus před nás všechny předstupuje a říká:
„Jste tady, abyste opět pomohli Boží vůli na Zemi. Pomozte rozšířit Milost, ať zaplaví celý svět Světlem.“
A tak i píšu, abych pomohl Boží vůli.
Autor: Pavel Šebek, duchovní terapeut
Zdroj: https://cestou-svetla8.webnode.cz/…st/
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 300 Kč, na 2 roky 600 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
