Provoz se nám nevyplatí, hodnotí nové vedení Humpolce koupi Spolkového domu

  15:40
Jako neuváženou a unáhlenou akci hodnotí nové vedení humpolecké radnice koupi Spolkového domu z roku 1889, který slouží ke kulturním a společenským akcím. Předchozí vedení města jej odkoupilo od soukromého vlastníka za 28 milionů korun. Ten se ho zbavoval zejména proto, že na jeho provozu prodělával.

Humpolec letos koupil od soukromého vlastníka Spolkový dům, ale nové vedení města tento krok kritizuje. | foto: MÚ Humpolec

Zastupitelé obchod posvětili letos v červnu, ocitli se však pod palbou kritiky. Současná starostka Alena Štěrbová (ANO) považuje koupi za ukvapenou. Vadí jí zejména to, že nebylo dopředu vyhotoveno stavebně technické posouzení stavu budovy.

„My tento posudek teprve nyní zadáváme. Stavba je z konce 19. století a poslední opravy tam byly v polovině devadesátých let. Pokud město velikosti Humpolce přistupuje k takové koupi, tak by zastupitelé měli mít všechny podklady. Tedy i to, co bude následovat v dalších letech a jaké další výdaje budou s koupí spojené,“ vysvětluje starostka Alena Štěrbová.

„Předchozí zastupitelé neměli ani vyčísleno, jak vysoké budou ztráty z provozu či kolik budou stát opravy,“ dodává s tím, že město bude muset kromě oprav zajistit také ekonomické vytápění, vybavení interiéru i nového provozovatele.

Bývalý starosta výtky odmítá

S tím, že šlo o unáhlené rozhodnutí, rozhodně nesouhlasí bývalý starosta Karel Kratochvíl (ODS). „Celý ten proces trval více než tři čtvrtě roku. Jako první jsme si nechali udělat posudek od soudního znalce. Součástí dokumentu bylo i posouzení technického stavu. Od toho se potom odvíjela cena. Tento posudek neprokázal žádné znatelné zásadní technické nedostatky, neukázal, že by objekt nešel provozovat bez nějakých velkých investic, což se nám nyní snaží namluvit radnice,“ odmítá výtky Kratochvíl.

Podle starostky Štěrbové se předchozí soukromý provozovatel rozhodl objekt prodat především z toho důvodu, že provoz Spolkového domu není finančně rentabilní. „I my musíme určitě počítat s tím, že nebude ziskový,“ připomíná.

Například od ledna do března příštího roku mají zájem uspořádat ples v tomto objektu pouze dva subjekty. „My tam ale celou tu dobu budeme muset temperovat a starat se o chod,“ dodává Štěrbová.

Radnice bude také hledat formou výběrového řízení nového provozovatele. Ten původní se služby vzdal ze zdravotních důvodů. Administrativu a další záležitosti ohledně pořádání akcí tedy nyní dočasně řeší úředník na odboru místního hospodářství. Technický provoz zajišťují místní technické služby. „Drobné opravy a údržba jsou zatím v řádech sta tisíců korun. Čekáme pochopitelně na vyúčtování cen energií,“ připomíná starostka.

Zamýšlený obchod už v létě kritizovala opozice. „Vlastnit ano, ale ne za každou cenu,“ říkal tehdy Petr Machek, opoziční zastupitel za Humpolec GO, dnes místostarosta. Zdůrazňoval i to, že nebyl před koupí zhodnocen technický stav objektu. Opozice si také přála, aby se o investici rozhodlo až po volbách v nově složeném zastupitelstvu. To neprošlo.

V 80. letech hrozila demolice

Objekt Spolkového domu byl postaven v roce 1899. Až do znárodnění byl pod správou místních spolků. Koncem osmdesátých let budově hrozila demolice. Po desetiletém chátrání budovu koupil soukromý vlastník a uzpůsobil ji jako kulturní zařízení pro konání různých společenských a kulturních událostí. Součástí budovy je velký sál a taneční parket, kde se konají různé plesy i taneční kurzy. Koncem loňského roku stávající majitelé oslovili radnici s tím, že budovu již nechtějí provozovat a nabídli ji k prodeji.

Odkup objektu podporovala veřejnost a tehdejší vedení města. Jak uvedl tehdejší starosta Karel Kratochvíl, budova Spolkového domu je pro město významnou stavbou.

„Stojí zde od roku 1889 a místní spolky mu daly život. Pokud chceme a máme zájem na tom, aby fungovala v duchu společenského a kulturního významu, tak je důležité, aby budovu město získalo do svého majetku. Kdyby nemovitost koupil soukromý vlastník, tak už nebudeme mít jistotu, že bude zachována její podoba a funkce. Mohl by tam udělat prakticky cokoli, včetně tržnice, a už bychom nad tím neměli kontrolu,“ vysvětloval tehdy Karel Kratochvíl a stejně hovoří i dnes. „Je to velká odpovědnost vlastnit takový objekt, ale jsem přesvědčen, že to rozhodnutí bylo správné,“ zdůrazňuje.