Čtvrtek 9. května 2024, svátek má Ctibor
130 let

Lidovky.cz

Magazín

Chtěli jsme do Karlína dostat trochu britské gastronomie. Zaměřili jsme se na ryby, říká majitelka Arthur´s Pubu

Lena Kovářová, majitelka karlínského Arthur´s Pubu foto: Arthur´s Pub

Rozhovor
Češi si na koncept britských pubů zatím ještě nezvykli, míní Lena Kovářová, majitelka karlínského Arthur´s Pubu. A vysvětluje, jak chutnají irské Vánoce nebo jak složité je zprovoznit po covidu v Praze novou restauraci.
  14:00

Lidovky.cz: Chodí do Arthur´s Pub Ježíšek, anebo Santa Claus?
Upřednostnila bych, aby sem chodil Santa Claus, protože vycházíme z britského konceptu. Třeba když můj syn tu slavil narozeniny, pozvánka byla napsaná v angličtině, nakonec jeho jméno je psáno anglicky. Jedinou výjimkou bylo, když do Arthur´s přišli za dětmi čerti a Mikuláš, což je typicky česká tradice.

Lidovky.cz: Jaké jsou nějaké irské nebo britské vánoční speciality?
Například my tu na prosincovém menu máme klasickou vánoční šunku pečenou na medu, což je klasická tamní specialita, plus teď je hodně oblíbená Sunday roast. To je v překladu „nedělní rožnění“, kdy se opéká krůta, kuře nebo selátko, k tomu se podávají opečené brambory, mrkev, mačkaný hrášek či brusinková omáčka, jak to známe z amerického svátku Díkůvzdání. My nadíváme krocana sladkou nádivkou.

Plánujeme, že v příštím roce – až bude lepší počasí – spustíme Sunday roast standardně každou neděli na zahrádce. Teď jsme totiž měnili koncept, zrušili jsme snídaně a budeme začínat až od oběda, plus o víkendu se bude podávat brunch, takže potom by to rožnění dávalo smysl. V Británii to je velmi oblíbené, uvidíme, co na to řeknou Češi.

Tatarák

Lidovky.cz: Kde se u vás vzala láska k Irsku a Británii?
Jezdíme tam poměrně často s manželem, který je, jak s oblibou říká, skotofil – miluje skotské whisky a všechno, co se Skotska týká. Přivedl mě k tomu a já si to zamilovala taky. Oba jsme požitkáři, rádi jezdíme po gastro zážitcích, michelinských restauracích i food festivalech. V Británii je toho poměrně dost, tak tam jezdíme rádi… a tím to začalo. Je to i spojitostí alkoholu s gastrem, to je za mě to nejdůležitější. A samozřejmě v tom hraje velkou roli pivo Guiness, které zbožňujeme a chtěli jsme ho tu mít. Puby, které v Česku jsou, nesplňují požadavky, které vídáme v Británii, tak jsme to v Arthur´s Pubu chtěli napravit a nabídnout lidem trošku jiný pohled na britský pub.

Lidovky.cz: O Británii se ale dlouhodobě traduje, že zrovna gastronomicky na tom není nic moc.
Protože klasické britské jídlo jsou vnitřnosti nebo vepřové maso. My se hodně inspirujeme v Galloway v západním Irsku, proto dvě třetiny našeho jídelníčku tvoří ryby. Jsou tam skvělé ústřice a lidé tam žijí gastrem mnohem víc než v Dublinu, je tam největší koncentrace fine diningových restaurací. Taky jsem několikrát slyšela vtipy na britskou gastronomii, ale když jsme nedávno byli naposledy v Londýně, navštívili jsme několik restaurací a byly fantastické.

Ano, mají tam hodně převzatých věcí, ale dokážou je kombinovat s lokálními hodnotami, takže vznikají výborné věci. Z tradiční britské kuchyně známe ale třeba steak Wellington, ale těch jídel není tolik. Jak je Londýn multikulturní místo, všechny kultury se promíchaly, a výsledek je skvělý – a za mě je to druhé nejlepší město pro gastronomii hned po New Yorku, což je stejný multikulturní případ.

Lidovky.cz: Jedna věc je záliba v Británii a Irsku a tamních pubech, věc druhá už ale je zařídit ho v Praze. Kde se vzal nápad založit v Karlíně irský pub?
Mám hodně ráda dobré jídlo a pití, takže otevřít si restauraci byl můj dlouhodobý plán, jen jsme čekali na vhodné místo a čas. Nechtělo se mi z Karlína, protože to tu máme rádi, bydlíme tu, manžel zde pracuje, děti chodí do školky, všechno je tu blízko. Navíc se Karlín od povodní v roce 2002 strašně moc zvedl a myslím, že se v posledních letech stal jedním z pražských gastronomických center. A taky je blízko Praze 1, což je důležité – hodně se mluví o tom, že na Praze 1 budou všechny podniky muset zavírat ve dvanáct. Ti lidé se pak budou muset někam přesunout, tak proč ne do Karlína? No a nakonec při hledání trošku pomohl covid, když se ke konci pandemie uvolnil tento nádherný prostor.

Lidovky.cz: Arthur´s pub není ani první, ani jediný irský pub. Čím se liší od ostatních?
Pojali jsme ho jinak. Máme tu šéfkuchaře, který má bohaté zkušenosti ze světa, a odstranili jsme tu právě to, co se nám na ostatních pubech nelíbí. Rozhodně jsme tu nechtěli televize – když někdo přijde do hospody, má se bavit s ostatními, a ne koukat na televizi. Navíc nám sportovní přenosy do tohoto prostředí nepasují, chtěli jsme hřejivou atmosféru. Zároveň jsme se chtěli vydat moderním britským stylem, jaký vidíte v Londýně, a přiblížili tomu design. Máme tu ale jednou týdně živou hudbu, přičemž plánujeme ji tu mít minimálně třikrát do týdne. A líbí se nám, když v létě na zahrádce hraje nějaká podkresová hudba, třeba od DJ. Nemáme tu ale žádné britské nebo irské vlajky – jen jsme tu měli černou vlajku, když zemřela britská královna Alžběta II.

Lidovky.cz: Proč se to jmenuje zrovna Arthur´s?
Po mém synovi Arthurovi. Když jsem byla těhotná a s manželem jsme vybírali jméno, zamilovali jsme se do něj. A když se syn narodil, zjistili jsme, že zakladatel pivovaru Guiness se také jmenoval Arthur, takže určitou souvstažnost tohle jméno má.

Lena Kovářová, majitelka karlínského Arthur´s Pubu

Lidovky.cz: Fungujete od konce února. Zvykli si zákazníci sem chodit?
Zvykli si, jen možná zatím trochu méně, než jsem čekala – měla jsem (možná trochu naivní) představy, že to tu bude fungovat jako v Británii, kde jsou puby narvané od dvanácti dopoledne do půlnoci, což se zatím Češi nenaučili. Cílíme ale hodně i na expaty, protože v Karlíně sídlí hodně nadnárodních společností, takže si myslím, že se to časem zlomí. Snažíme se lidi k této pubové kultuře přivést. Ale i tak máme každý večer poměrně plno – hlavně v týdnu, protože Karlín víc žije přes týden než o víkendu. V sobotu tu ale máme tahák v podobě živé hudby, což taky funguje. Je to dobře, protože covid lidi naučil hodně jíst a pít doma a restaurace se stále nezaplnily tolik jako před pandemií. S tím ale samozřejmě souvisejí i další věci jako zdražování energií a inflace.

Lidovky.cz: Arthur´s Pub je váš druhý podnik, vedle něj jste ještě majitelkou i Prague Fear House, hororového baru ve Vodičkově ulici. To je při srovnání s Arthur´s dost velký rozdíl.
Jak se to vezme, obojí vychází ze západního konceptu, protože podobné hororové bary fungují i v Londýně, v několika jsem byla. Ale Fear House je spíš atrakce, kde je možné jít na prohlídku strašidelným podzemím, Arthur´s je čistě pub.

Lidovky.cz: Když ráda cestujete po gastropožitcích, co je pro vás osobně největší gastropožitek?
Lanýže během sezony v Piemontu. Mám ráda podzim, takže miluju houby, které jsou pro mě na prvním místě. Na druhém by stálo sea food – ústřice a cokoli, co je vytažené z moře. A pak určitě víno a vinařské festivaly.

Autor: