Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Skok přes kůži k hornické Stonavě patří

Stonava |

Dnes se v české části budeme věnovat jednomu tématu a tím je jedna z hornických tradic - Skoku přes kůži. Ve spolupráci s obcí jej už 8 let organizuje místní spolek krojovaných horníků.

Díky těžbě černého uhlí se do našeho regionu dostal také hornický folklór a hornické tradice. Jednou z nich je Skok přes kůži. Pochází ze 14 století, kdy Václav IV. udělil havířům právo se sdružovat. V minulosti se Skoky přes kůži, neboli šachťáky konaly jednou ročně na všech šachtách našeho regionu. Do hornického cechu byli takto slavnostně přijímáni noví havíři. S postupným útlumem těžby černého uhlí je tato tradice dnes udržována na Dole ČSM a v hornické obci Stonava, která ji ve spolupráci s místním spolkem krojových horníků organizuje od roku 2014.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta obce Stonava: „Jsme obnovili takovou tradici, aby i když už nebudou hornické cechy přímo na šachtách, aby tu tradici udržovali.“

V letošním roce se přes kůži skákalo dokonce hned dvakrát. Nejprve v dubnu jako náhrada za zrušený šachťák z roku 2021 a pak tradičně na začátku prosince.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Ke konci roku taková hornická tradice, že skokem se ukončuje ten hornický rok. My jako hornická obec jsme se k této tradici přidali a vůbec nás nepadlo, že po těch osmi letech budeme jedinou obcí v ČR, kde se těží černé uhlí.“

Šachťák probíhá v noře. Podle pivního zákona jej řídí slavné vysoké a neomylné prezidium, které má k dispozici slavné a vysoké adláty, slavného a vysokého nadlišáka, slavná kontraria, slavného kantora se svou smečkou a pivní policii. Ta dohlíží, aby celůvky s pivní mastí nebyly prázdné. Na stonavském skoku jsou celkem tři tablice.

Tomáš Hejda, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Klasicky naše stonavská spolková, druhá ta středová, tam jsou pozvány hornické spolky a třetí je složena ze zástupců stonavské spolkové činnosti a pozvaných hostů.“
Jan Březina, kontrario tablice levé: „U tablice to funguje úplně jednoduše. Tablici řídí příslušné kontrario, všichni na něho obdivně hledí, visí mu na rtech a samozřejmě slavné, vysoké a neomylné prezidium, to je zase můj polobůh.“

Šachták je rozdělen do několika částí. V té první jsou představeni fuksové, kteří jsou během slavnostního ceremoniálu přijati do cechu hornického. Ve Stonavě jsou to nejen zástupci hornických spolků ale i ti, kteří hornické tradice ctí a podporují je.

Josef Grim, kantor: „Člověk, který se nikdy neúčastnil takového šachťáku, tak má pocit, že se havíři sejdou, pijí pivo, popovídají si a tím to končí. To není pravda. Ono se to řídí určitými regulemi a zákona. V rámci skoku je například krásný akt, to je tzv. Salamandr, tichá vzpomínka na všechny zemřelé, zahynulé kamarády, kdy si každý, kdo je u tablice, vzpomene na někoho, kdo třeba ještě v minulém roce vedle něho seděl a už nikdy se takové hornické slávy nezúčastní.“

Tento monent hluboce prožívá i sám Milan Kupka, který o svého otce přišel v šesti letech.

Milan Kupka, člen smečky: „Tatínek zahynul na Gabrieli a dodnes vzpomínám, jak nám to přišli oznámit. Když hraju ten Salamandr, vybavují se mi vzpomínky i na taťku.“

Vrcholem celého skoku jsou pak různé soutěže, ve kterých jednotlivé tablice mezi sebou bojují o hlavní cenu „But starosty“.

Josef Grim, kantor: „Každopádně je to zábava, je to hornická zábava. Jedná se o silové a veselé soutěže. Tablice se zapojují do toho soutěžení a čím více čas ubíhá, tak je to soutěžení náročnější, ta ozvěna u tablic je silnější, bojuje se o každý bod.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Je to úplně perfektní akce, nikdy jsem na takové akci nebyl a moc se mi to líbí.“ „Skok přes kůži to je prostě tradice.“ „Já se účastním už třetího Skoku přes kůži, moc se mi to líbí. Minule jsem i skákal a byl jsem pasovaný na horníka. Jsem hrdý na to a jsem rád, že se takových akcí mohu účastnit.“
Josef Lazárek, Slavný a vysoký adlát pravopravý: „Je potřeba udržovat takovéto tradice. Je to důstojné a krásné připomenutí těch tradic.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Já si myslím, že ty hornické tradice se mají a musí udržovat, zvlášť pro tento region jsou hodně důležité.“
Josef Bělica, Slavný a vysoký adlát levolevý: „Myslím, že tradice přetrvají a je vidět, že je, kdy by se jich ujala to je super.“
Lucie Kaminská, etnografka, Muzeum Těšínska: „Já jsem tady poprvé osobně i pracovně a je to velmi zajímavá zkušenost, protože je tady cítit ten komunitní duch a my jako etnologové a muzeologové nemůžeme popřít vliv hornických tradic na utváření kultury celého našeho regionu.“
Josef Kasper, vysoké a neomylné prezidium: „Tady je taková bezprostřední atmosféra. Líbí se mi, že většina účastníků je v hornické uniformě. Ti lidé tady chodí, protože chtějí.“
Nahlásit chybu


Cyklodoprava se v Ostravě stává fenoménem. Nová koncepce ji posouvá ještě dále

Ostrava urazila spoustu cesty při formování cyklodopravy ve městě. V posledních letech se stále více mění ze sportu a rekreace na způsob dopravy třeba do práce nebo za zábavou. Trend potvrzuje i nová koncepce.

19letý motorkář se při předjíždění srazil s traktorem u Opavy

Včera 17:55 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Hasiči, záchranáři a policisté zasahovali v úterý odpoledne u vážné dopravní nehody u Opavy-Vávrovic. Teprve 19letý motorkář se tam při předjíždění srazil s odbočujícím traktorem. Do nemocnice ho transportoval vrtulník.

Karvinští senioři nemusí vyřizovat na úřadě průkazky Senior taxi každý rok

Senioři, kteří v Karviné využívají službu Senior taxi, nemusí nově vyřizovat na úřadě průkazky každý rok. Odbor sociální jejich platnost prodlužuje na tři roky.

ŘSD zahájilo práce na rekonstrukci kruhového objezdu na Bludovickém kopci

Ředitelství silnic a dálnic zahájilo práce na rekonstrukci kruhového objezdu na Bludovickém kopci, což přinese i dopravní omezení. Práce by měly být dokončeny nejpozději 2. června.

V Ostravě se konala největší výstava papírových modelů v ČR

Více než tisíc papírových modelů dopravní techniky, ale i budov a dalších, zaplnilo tělocvičnu ZŠ Dvorského v Ostravě-Bělském Lese. Byla totiž místem konání největší mezinárodní soutěže papírových modelů v Česku, s názvem Papír show 2024.

Výtluky po zimě z městských cest postupně mizí, opravy stojí miliony korun

Pracovníci technických služeb začali s pravidelnou jarní opravou městských komunikací. Prioritně likvidují výtluky na nejvíce frekventovaných silnicích, údržba přijde na několik milionů korun.

V Porubě začal výsev květinových luk. Nově rozkvetou na Hlavní třídě a u Oblouku

V Porubě začal výsev květinových luk. První z nich Poruba vysela už v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Od té doby jich každým rokem přibývá.

Se strážníky si vím rady. Projekt MP Ostrava je určen žákům ve vyloučených lokalitách

Ostravská městská policie odstartovala nový preventivní projekt, který je určena pro žáky z vyloučených lokalit celého města. Strážníci se snaží během několika setkání dětem vštípit některé důležité zásady. Projekt nese název "Se strážníky si vím rady."

Ostravská univerzita chce postavit nové studentské koleje za miliardu korun

27. května 2024 19:38 | Ostrava-město | Jiří Cileček

Ostravská univerzita přišla s plánem výstavby nových vysokoškolských kolejí. Nová výstavba v prostorách současných kolejí Jana Opletala má aktuální kapacitu více než zdvojnásobit. Stát bude miliardu korun a s financováním pomůže univerzitě město i kraj. Stavba má začít příští rok a hotová by měla být v roce 2027.

ADRA slaví 20 let dobrovolnictví v Česku. První centrum vzniklo ve Frýdku-Místku

ADRA slaví letos 20 let dobrovolnictví v České republice. Úplně první centrum přitom vzniklo ve Frýdku-Místku. Právě tady proběhla velká oslava spojená s poděkováním dobrovolníkům i klientům.

Sociální služby Karviná obnovují vozový park pro pečovatelskou službu

Sociální služby Karviná uspěly ve výzvě projektu IROP z roku 2023 a mohly prostřednictvím dotace zakoupit nové automobily pro pečovatelskou službu.

Aktuálně: Pro děti chystá Karviná velkou oslavu ke Dni dětí

Oslavit svátek Den dětí můžete tuto neděli 2. června na Lodičkách, kdy se od 13 hodin koná akce organizovaná Statutárním městem Karviná nazvaná Den pro celou rodinu

V Karviné se uskutečnil čtenářská festival pro žáky 8. A 9. tříd základních škol HUMBOOK

V Karviné se uskutečnil čtenářský festival pro žáky 8. A 9. tříd základních škol nazvaný HUMBOOK. Jeho úkolem bylo vzbudit v mladých lidech zalíbení ve čtení knih.

OPF Karviná hostila pedagogy ze zahraničí v rámci Blended intensive programu

Obchodně podnikatelská fakulta uspořádala pro pedagogy ze zahraničí Blended intensive program. Šlo o netradiční vzdělávací program, kdy jedna jeho část proběhla online prostředním seminářů a workshopů a nyní se všichni osobně setkali právě na půdě OPF Karviná.

Velký čtenářský festival HUMBOOK zaujal teenagery z celého Karvinska

V Karviné se uskutečnil čtenářský festival pro žáky 8. A 9. tříd základních škol nazvaný HUMBOOK. Jeho úkolem bylo vzbudit v mladých lidech zalíbení ve čtení knih.

O Karvinský talent je rekordní zájem, před porotou zazpívalo 157 soutěžících

Karvinská Základní a Mateřská škola Prameny začala opět po roce hledat nové pěvecké talenty z různých měst a obcí. Předkola soutěže nazvané Karvinský talent se letos zúčastnil rekordní počet zájemců.

Skok přes kůži k hornické Stonavě patří
Vydáno 28. prosince 2022 14:57, Stonava, Jiří Brzóska
Dnes se v české části budeme věnovat jednomu tématu a tím je jedna z hornických tradic - Skoku přes kůži. Ve spolupráci s obcí jej už 8 let organizuje místní spolek krojovaných horníků.

Díky těžbě černého uhlí se do našeho regionu dostal také hornický folklór a hornické tradice. Jednou z nich je Skok přes kůži. Pochází ze 14 století, kdy Václav IV. udělil havířům právo se sdružovat. V minulosti se Skoky přes kůži, neboli šachťáky konaly jednou ročně na všech šachtách našeho regionu. Do hornického cechu byli takto slavnostně přijímáni noví havíři. S postupným útlumem těžby černého uhlí je tato tradice dnes udržována na Dole ČSM a v hornické obci Stonava, která ji ve spolupráci s místním spolkem krojových horníků organizuje od roku 2014.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta obce Stonava: „Jsme obnovili takovou tradici, aby i když už nebudou hornické cechy přímo na šachtách, aby tu tradici udržovali.“

V letošním roce se přes kůži skákalo dokonce hned dvakrát. Nejprve v dubnu jako náhrada za zrušený šachťák z roku 2021 a pak tradičně na začátku prosince.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta obce Stonava: „Ke konci roku taková hornická tradice, že skokem se ukončuje ten hornický rok. My jako hornická obec jsme se k této tradici přidali a vůbec nás nepadlo, že po těch osmi letech budeme jedinou obcí v ČR, kde se těží černé uhlí.“

Šachťák probíhá v noře. Podle pivního zákona jej řídí slavné vysoké a neomylné prezidium, které má k dispozici slavné a vysoké adláty, slavného a vysokého nadlišáka, slavná kontraria, slavného kantora se svou smečkou a pivní policii. Ta dohlíží, aby celůvky s pivní mastí nebyly prázdné. Na stonavském skoku jsou celkem tři tablice.

Tomáš Hejda, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Klasicky naše stonavská spolková, druhá ta středová, tam jsou pozvány hornické spolky a třetí je složena ze zástupců stonavské spolkové činnosti a pozvaných hostů.“
Jan Březina, kontrario tablice levé: „U tablice to funguje úplně jednoduše. Tablici řídí příslušné kontrario, všichni na něho obdivně hledí, visí mu na rtech a samozřejmě slavné, vysoké a neomylné prezidium, to je zase můj polobůh.“

Šachták je rozdělen do několika částí. V té první jsou představeni fuksové, kteří jsou během slavnostního ceremoniálu přijati do cechu hornického. Ve Stonavě jsou to nejen zástupci hornických spolků ale i ti, kteří hornické tradice ctí a podporují je.

Josef Grim, kantor: „Člověk, který se nikdy neúčastnil takového šachťáku, tak má pocit, že se havíři sejdou, pijí pivo, popovídají si a tím to končí. To není pravda. Ono se to řídí určitými regulemi a zákona. V rámci skoku je například krásný akt, to je tzv. Salamandr, tichá vzpomínka na všechny zemřelé, zahynulé kamarády, kdy si každý, kdo je u tablice, vzpomene na někoho, kdo třeba ještě v minulém roce vedle něho seděl a už nikdy se takové hornické slávy nezúčastní.“

Tento monent hluboce prožívá i sám Milan Kupka, který o svého otce přišel v šesti letech.

Milan Kupka, člen smečky: „Tatínek zahynul na Gabrieli a dodnes vzpomínám, jak nám to přišli oznámit. Když hraju ten Salamandr, vybavují se mi vzpomínky i na taťku.“

Vrcholem celého skoku jsou pak různé soutěže, ve kterých jednotlivé tablice mezi sebou bojují o hlavní cenu „But starosty“.

Josef Grim, kantor: „Každopádně je to zábava, je to hornická zábava. Jedná se o silové a veselé soutěže. Tablice se zapojují do toho soutěžení a čím více čas ubíhá, tak je to soutěžení náročnější, ta ozvěna u tablic je silnější, bojuje se o každý bod.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Je to úplně perfektní akce, nikdy jsem na takové akci nebyl a moc se mi to líbí.“ „Skok přes kůži to je prostě tradice.“ „Já se účastním už třetího Skoku přes kůži, moc se mi to líbí. Minule jsem i skákal a byl jsem pasovaný na horníka. Jsem hrdý na to a jsem rád, že se takových akcí mohu účastnit.“
Josef Lazárek, Slavný a vysoký adlát pravopravý: „Je potřeba udržovat takovéto tradice. Je to důstojné a krásné připomenutí těch tradic.“
anketa, účastníci stonavského Skoku přes kůži: „Já si myslím, že ty hornické tradice se mají a musí udržovat, zvlášť pro tento region jsou hodně důležité.“
Josef Bělica, Slavný a vysoký adlát levolevý: „Myslím, že tradice přetrvají a je vidět, že je, kdy by se jich ujala to je super.“
Lucie Kaminská, etnografka, Muzeum Těšínska: „Já jsem tady poprvé osobně i pracovně a je to velmi zajímavá zkušenost, protože je tady cítit ten komunitní duch a my jako etnologové a muzeologové nemůžeme popřít vliv hornických tradic na utváření kultury celého našeho regionu.“
Josef Kasper, vysoké a neomylné prezidium: „Tady je taková bezprostřední atmosféra. Líbí se mi, že většina účastníků je v hornické uniformě. Ti lidé tady chodí, protože chtějí.“
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/stonava/11000035033/skok-pres-kuzi-k-hornicke-stonave-patri