Pandemie skončila, covid se šíří endemicky, tvrdí přední německý virolog

Pandemie nemoci covid-19 skončila, šíření koronaviru během letošní zimy je endemické. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání deníku Tagesspiegel to řekl přední německý virolog Christian Drosten, který byl jednou z hlavních tváří německého boje s covidem. Zvratem by podle Drostena mohla být nová mutace koronaviru, což ale v současné situaci nepředpokládá.

"Tuto zimu zažíváme první endemickou vlnu SARS-Cov-2, podle mě tak pandemie skončila," řekl Drosten, "To znamená, že po této zimě bude mít populace širokou a odolnou imunitu, že se v létě virus sotva prosadí. Mohlo by ale nastat nepříjemné překvapení v podobě mutačního skoku. Ale ani to už v tuto chvíli neočekávám," řekl.

Drostenův názor, že šíření koronaviru přešlo z pandemické fáze do endemické, sdílí také Thomas Mertens, který je předsedou německé Stálé očkovací komise (Stiko). Drosten předpokládá, že budoucí přítomnost covidu nebude podobná chřipce, proti které je třeba se očkovat dlouhodobě. "Za několik let bychom mohli mít nemocnost způsobenou SARS-Cov-2 podobnou jako u jiných koronavirů, proti kterým se vůbec neočkuje," řekl.

I přes to ale Drosten přinejmenším u dospělých doporučuje využívat nových očkovacích možností, aby se předcházelo nemocím horních cest dýchacích. To by podle něj umožnilo vyvarovat se rozsáhlých vln respiračních infekcí, jakým nyní nejen Německo čelí. "Kombinovaným očkováním budeme moci v budoucnu kontrolovat viry vyvolávající nachlazení natolik, že nebude docházet k takovým situacím, v jaké jsme nyní," řekl.

Německé nemocnice jsou v posledních týdnech kvůli prudkému šíření chřipky a respiračního syncytiálního viru (RSV) přetížené, ústřední berlínská klinika Charité kvůli tomu podobně jako jiné nemocnice funguje v nouzovém režimu. "Situace se z kontroly nevymkne, ale potrvá trýznivě dlouho," řekl Drosten, který je v Charité šéfem virologického institutu. "Přetížení potrvá ještě několik týdnů," dodal.

Drostenův rozhovor v Německu opět povzbudil volání části politiků po zrušení zbývajících pandemických opatření. Tím nejviditelnějším jsou povinné roušky ve zdravotnických zařízeních a v prostředcích hromadné dopravy. V dálkové dopravě roušky nařizuje celoněmecký zákon, nošení respirátorů v regionální a městské dopravě pak regulují jednotlivé spolkové země. Několik regionů již roušky v MHD k nelibosti spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha zrušilo.

Ke zrušení koronavirových opatření vyzvali mimo jiné liberální ministr spravedlnosti Marco Buschmann nebo místopředseda liberálů Wolfgang Kubicki. Kubicki nyní od koaličních sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze a Zelených očekává rychlou úpravu zákona o potírání infekčních chorob, aby všechna povinná opatření proti covidu mohla být zrušena.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy