Přidělenou částku z unijního pokrizového fondu obnovy – zhruba 180 miliard korun – by mělo Česko z 37 % investovat do ozelenění ekonomiky. Součástí proměny je sektor dopravy. Do její modernizace hodlá tuzemsko investovat z fondu necelých 29 miliard. Velkou sumu mají spolknout železnice a Praha.
Největší částku, 24 miliard korun, chce Česko investovat do udržitelné dopravy. Peníze mají směřovat na rozvoj digitalizace dopravy, elektrizaci železnic, navýšení železniční dopravy, zvýšení aktivní dopravy – tedy chůze a cyklistiky – ve městech a na snížení negativního dopadu dopravy na ovzduší a životní prostředí.
Výrazně menší částku z plánu, 4,8 miliardy korun, pak chce Česko vynaložit na výstavbu dobíjecích a plnících stanic pro alternativní paliva, jako jsou baterie a vodík, a na pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel.
Podle Veroniky Murzynové z Centra pro dopravu a energetiku bude ale z prostředků na ozelenění těžit zejména Praha. Na webu Národního plánu obnovy je Praha zmíněna u nákladů na budování infrastruktury pro veřejnou dopravu a u podpory nákupů bateriových trolejbusů a nízkopodlažních tramvají. Tyto náklady by měly podle informací, které poskytlo redakci ministerstvo dopravy, dosáhnout 2,7 miliardy korun.
Zbylé prostředky, tedy 2,1 miliardy, by měly směřovat na budování dobíjecích stanic pro soukromé společnosti a obytné budovy a na nákup bezemisních vozidel pro podnikatele a také pro obce, kraje a další veřejné subjekty.
„Otázkou ale je, kdy se dostane také na ostatní města a obce,“ upozornila Murzynová.
Česko má ale k dispozici i další zdroje, jako jsou například dotační programy v rámci kohezní politiky – tedy známé strukturální fondy EU, ve kterých mají „výhody“ právě ostatní regiony, zejména ty méně prosperující.
Na první vs. na druhý pohled
Když fond obnovy v reakci na ekonomické dopady pandemie covid-19 vznikal, Evropská komise kladla důraz zejména na to, aby se pomocí této podpory země EU proinvestovaly k znovunastartování svých ekonomik skrze modernizaci zaměřenou na dekarbonizaci a digitalizaci. Tedy aby krizi a miliardový balíček využily s ohledem na budoucnost, proměnily je v příležitost a neodkládaly modernizaci kvůli nepříznivé situaci na druhou kolej.
Podle toho také unijní exekutiva nastavila parametry pro čerpání z fondu. Je jím třeba zmíněný podíl 37 %, které musí státy vynaložit na proces ozelenění ekonomiky, známý jako zelená transformace.
„Zelený“ prvek ovšem v dopravní části českého plánu podle Murzynové příliš výrazný není. „Na první pohled ‚na papíře’ vypadá dopravní část Národního plánu obnovy slibně. Při bližším pohledu už to ale tak růžové není,“ zhodnotila.
Negativně vnímá zmiňovaný důraz na Prahu a rozdělení peněz mezi jednotlivé aktivity. „Jde zejména o zavádění Evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS, elektrizaci železnice nebo např. zabezpečení přejezdů. Počítá se také s výstavbou cyklostezek, chodníků a bezbariérových tras, na ty je však určeno pouze 0,6 miliardy. Dle ministerstva musely být vzhledem k požadavku na brzké dokončení vybrány pouze projekty ve vysokém stupni připravenosti,“ uvedla pro redakci.
Aktivní mobilita přitom hraje podle Romana Melišky z neziskové organizace Kolem na kole v dekarbonizaci dopravy klíčovou roli.
„Kdo by vnímal svět jen skrz novinové a webové titulky, možná by v poslední době získal stále silnější dojem, že jakmile se všechna auta promění v elektrická, bude po problému s klimatickou krizí,“ napsal ve svém newsletteru s dodatkem, že realita je úplně jiná. A sice, že dle studie univerzity v Oxfordu, budou pro sražení emisí na nulu desetkrát důležitější kola než elektroauta. Budování a vylepšování infrastruktury pro pěší a cyklisty by proto mělo být vysoko na žebříčku modernizačních priorit.
Malou investici do podpory aktivní mobility kritizuje i Murzynová, podle které je „ozeleňovací a inovační potenciál plánu v oblasti dopravy přinejlepším sporný“.
„Většina peněz půjde na ‚lití betonu‘. Na modernizaci infrastruktury bude potřeba násobně více prostředků, a je velká škoda, že z plánu poputuje tak málo peněz na podporu aktivní mobility,“ řekla.
„Omezené prostředky, které ČR v rámci plánu na dopravní investice alokovala, jdou především do fyzické infrastruktury, zejména do projektů, které bychom tak jako tak museli realizovat. Trochu to zavání lepením díry v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který byl v minulých letech osekáván na naprosté minimum,“ dodala Murzynová.
Na druhou stranu, do dopravy Česko může investovat také ze zmíněných strukturálních fondů či jiných unijních finančních nástrojů. Nabízela se ale i možnost v rámci samotného fondu obnovy. Ten se totiž kvůli ekonomické krizi a válce na Ukrajině nafoukne a národní alokace se zvýší. Česku by tak v přidělené obálce mělo přibýt dalších zhruba 14 miliard korun. Doprava si ovšem v tuzemsku na „nové“ peníze nepřijde, jak redakci potvrdil František Jemelka, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.
„Ministerstvo dopravy přitom navrhovalo v rámci této aktualizace (národního plánu obnovy) navýšit objem prostředků pro investice do železniční infrastruktury a technologií,“ dodal pro EURACTIV.cz.
První krůčky
Práce na naplňování plánu obnovy se už rozeběhla. Jak sdělilo redakci ministerstvo dopravy, 45 železničních přejezdů se dočkalo lepšího zabezpečení. Byly na nich nově nainstalovány nebo zmodernizovány světelné výstražné systémy či závory. Proběhla také modernizace tří železničních mostů. Přibyly nebo prošly rekonstrukcí i chodníky a cyklostezky, a to v délce necelých 30 kilometrů.
Zatím se však jedná o první krůčky. „Prozatím byly ze strany ministerstva dopravy vypsány pouze dvě výzvy (…) Na ministerstvu pro životní prostředí pak běží výzva pro neveřejný sektor na nákup automobilů s alternativním pohonem a výstavbu nabíjecích a plnících stanic,“ popsala Murzynová.
V prosinci pak došlo k vyhlášení výzvy na nákup bateriových trolejbusů a nízkopodlažních tramvají pro pražskou veřejnou hromadnou dopravu. Jak redakci sdělil Jemelka, tento měsíc by mělo ještě dojít k vyhlášení výzvy na trolejové jednostopé dobíjecí vedení pro bateriové trolejbusy v délce 40 kilometrů v hlavním městě.
Do konce letošního roku by se mělo „dotáhnout“ dalších 115 železničních přejezdů, 24 kilometrů cyklostezek, chodníků a bezbariérových tras, tři železniční mosty nebo tunely.
Výraznější pokrok má přinést příští rok. „Do konce roku 2023 bude dokončeno celkem 26 projektů zahrnujících zhruba 121,88 km modernizovaných tratí, devět modernizovaných železničních stanic s rekonstruovanou tratí i bezpečně a bezbariérově přístupnými nástupišti a 35 staničních budov se sníženou energetickou náročností, zvýšeným komfortem a lepšími službami pro cestující,“ vyjmenoval Jemelka.
Příští rok by mělo dojít také k vyhlášení poslední z dopravních výzev na výstavbu dobíjecích bodů pro autobusy a trolejbusy.