Hmyz podle nejnovějších výzkumů vymírá nebývalou rychlostí

Jako malý chlapec pobíhal David Wagner v 60. letech po rodinné farmě ve státě Missouri se sklenicí v ruce a sbíral z oblohy zářící světlušky. „Mohli jsme jimi sklenici naplnit a položit ji v noci vedle postele,“ uvedl Wagner, který se pak stal entomologem. To už je dávno minulostí, pozemek, na kterém stála rodinná farma, je dnes zastavěn novými domy a upravenými trávníky. A Wagnerovy světlušky – stejně jako mnoho dalších druhů hmyzu po celém světě - z velké části zmizely při vymírání druhů, které vědci označují za globální hmyzí apokalypsu, uvedla agentura Reuters.

Lidská činnost rychle mění podobu planety a globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí dvou procent za rok. Tváří v tvář odlesňování, užívání pesticidů, světelnému smogu a klimatické změně tito tvorové čelí problémům spolu s plodinami, květinami a dalšími zvířaty, jejichž přežití na hmyzu závisí.

„Hmyz je potravou pro všechno ptactvo a ryby,“ uvedl Wagner, který pracuje na univerzitě v americkém státě Connecticut. „Jsou pojivem pro všechny vodní a pozemské ekosystémy napříč celou planetou,“ dodal.

Je jednoduché se domnívat, že se hmyzu daří dobře. Koneckonců je téměř všude, prolézá klenbami deštných pralesů, zavrtává se do půdy, brázdí sladkovodní rybníky nebo poletuje vzduchem.

Základy pyramidy, bez které nepřežijeme

Z pohledu různorodosti druhů je hmyz ve srovnání s dalšími větvemi organismů nesrovnatelný, představuje dvě třetiny z 1,5 milionů zdokumentovaných druhů zvířat z celého světa. Další miliony druhů hmyzu podle vědců teprve budu objeveny. Pro srovnání: 73 tisíc druhů obratlovců, zvířat s páteří od lidí až po ptactvo a ryby, představuje méně než pět procent známé říše zvířat, uvádí Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Význam hmyzu pro životní prostředí nemůžeme podle vědců podceňovat, v potravním řetězci je klíčový. Krmí se jím ptactvo, plazi a savci, jako například netopýři. Pro některá zvířata jsou brouci prostě pochoutkou. Býložraví orangutani si rádi pochutnají na termitech. I lidé považují více než dva tisíce druhů hmyzu za potravu. Hmyz však je mnohem víc než jen potrava. Zemědělci na těchto tvorech, kteří opylují plodiny a kypří půdu, přímo závisí.

Opylování více než 75 procent globálních plodin hmyzem bylo Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) oceněno na 577 miliard dolarů (více než 13 bilionů korun).

Ve Spojených státech byla hodnota služeb, které hmyz poskytuje, odhadnuta vědeckým časopisem BioScience na 57 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun).

Jen brouci chrobáci známí jako hovniválové přinášejí dobytkářskému průmyslu ročně přibližně 380 milionů dolarů (více než 8,6 miliardy korun) svou prací při rozkladu hnoje a rozmělňování půdy na pastvinách.

Méně hmyzu by znamenalo méně jídla, uvedl ekolog Dave Goulson ze Sussexské univerzity. Opylování zhruba 80 procent všech divoce rostoucích rostlin závisí v přírodě na hmyzu. „Pokud bude hmyz i nadále ubývat, očekávejte docela neblahé důsledky jak pro ekosystémy obecně, tak i pro lidi,“ uvedl Goulson.

Svět za posledních 150 let přišel o pět až deset procent všech hmyzích druhů – neboli mezi 250 tisíci a 500 tisíci druhy, uvedla studie z roku 2020, kterou publikoval časopis Biological Conservation. Tyto ztráty pokračují, přestože jejich odhady se liší kvůli nejednotným vědeckým datům a nejistotě, která panuje ohledně toho, kolik hmyzích druhů na světě existuje.

„I kdyby teď ubývalo jedno procento (druhů hmyzu) ročně, po 40 letech bychom měli o jednu třetinu druhů méně,“ uvedl Wagner, který v roce 2021 vedl metaanalýzu publikovanou ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Realita je horší, než ukazují výzkumy

Realita je podle něj ale ještě horší. Wagnerův tým nabídl „velmi konzervativní“ odhad úbytku hmyzích druhů. Mnoho výzkumů hmyzu se provádí v chráněných oblastech. Degradovaná zemědělská půda a města by pravděpodobně odhalila mnohem horší situaci.

Úhyn hmyzu nelze přičítat jediné příčině. Populace čelí mnoha souběžným hrozbám: od ztráty přirozeného prostředí, přes průmyslové zemědělství až po změnu klimatu. Přetížení dusíkem z odpadních vod a hnojiv změnilo mokřady v mrtvé zóny, umělé světlo zaplavuje noční oblohu a růst městských oblastí vede k rozrůstání betonových ploch.

„Až donedávna byl úbytek půdy největší příčinou (úbytku hmyzu),“ uvedl Wagner. „Klimatická změna se ale stává mnohem vážnější a zlověstnější hrozbou, protože vysušuje části planety, které byly dlouhodobě vlhké. A to je pro mnoho druhů hmyzu naprosto katastrofální,“ dodal.

S úbytkem hmyzu vymírají také jejich predátoři. V Severní Americe krmí téměř všichni pěvci svá mláďata hmyzem. Od roku 1970 však počet ptáků ve Spojených státech a Kanadě klesl o 29 procent, tedy zhruba o 2,9 miliardy.

Podle vědců to souvisí s celosvětovým úbytkem hmyzu. Některé výzkumy také spojují používání insekticidů s poklesem počtu vlaštovek obecných, jiřiček obecných a rorýsů.

„Příroda se velmi pomalu rozpadá,“ řekl Wagner. S úbytkem hmyzu se podle něj ztrácí celé větve stromu života. „Trháme ho na kusy a zůstává nám jeho zjednodušená a ošklivá podoba,“ dodal Wagner.