Končící české předsednictví v Radě Evropské unie si od analytiků působících v Bruselu vysloužilo pozitivní hodnocení. Trojice expertů v rozhovorech s ČTK ocenila, jakým způsobem Česko přistoupilo k usměrňování debat mezi členskými státy, a vyzdvihla dosažené dohody týkající se podpory Ukrajiny nebo klimatické politiky. Zároveň experti doufají, že ČR bude na unijní scéně aktivní i po předání předsednické štafety Švédsku.
„Celkově vzato, vynikající práce,“ odpověděla na otázku, jak hodnotí předsednictví její bruselské zdroje, Georgina Wrightová z pařížského ústavu Institut Montaigne. Analytička, která dříve pracovala v mezinárodních institucích včetně Evropské komise, označila za klíč k úspěchu mapování pozic jednotlivých zemí ještě před nástupem Česka do čela Rady EU. „Dali si s tím práci a podařilo se jim přimět 27 zemí… ke shodě na důležitých návrzích, které budou utvářet budoucnost EU,“ shrnula.
Úkolem země, která na šest měsíců stane v předsednické pozici, je především moderovat jednání o legislativních návrzích a hledat cestu k dosažení potřebné podpory, nehledě na vlastní stanovisko. Při komentování českého výkonu všichni tři oslovení analytici stavěli dění z posledních měsíců do kontrastu s předchozím půlrokem v režii Francie.
„Bylo jasné, že Francouzi jsou ti, kteří budou spíše tlačit témata, která jsou jim důležitá,“ řekl vedoucí bruselské sekce českého institutu Europeum Žiga Faktor. Češi se podle něj více drželi role nezaujatého vyjednavače a dobře ji zvládli i v tahanicích kolem cenového stropu na plyn.
Podle Elizabeth Kuiperové z think-tanku European Policy Centre (EPC) zase za minulého předsednictví přicházely informace o průtazích v unijních procesech v důsledku centralizace francouzských orgánů v Paříži. „A slyšela jsem, že s českým předsednictvím to šlo všechno velmi hladce,“ dodala.
Za jednu z hlavních výzev pro Česko bylo v létě označováno zachování jednoty EU v podpoře Ukrajiny a v sankcích proti Rusku, které proti sousední zemi vede útočnou válku. Tvrdý sankční režim proti Moskvě začalo po jisté době kritizovat Maďarsko, které také na podzim blokovalo nové společné půjčky pro Kyjev. Nakonec však EU během českého předsednictví jednomyslně přijala další tři sankční balíky a schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok ve výši 18 miliard eur (435 miliard Kč).
„Já si myslím, že v tomhle případě bylo české předsednictví pro Evropskou unii docela požehnáním,“ uvedl Faktor s odkazem na kulturní a historické vazby mezi ČR a Ukrajinou. „Držet ten konsenzus několik dalších měsíců i v návaznosti na tu energetickou krizi, na další možnou migrační krizi, byl hodně hodně složitý úkol. Myslím, že v tomhle Češi obstáli skvěle,“ pokračoval.
Wrightová a Kuiperová vedle tohoto výsledku vyzdvihly také schválení klíčových částí z plánu EU na 55procentní snížení emisí uhlíku do konce dekády. „Na začátku panoval mírný skepticismus, protože české předsednictví už toho mělo hodně… Ale myslím, že jsme viděli, když jde o přísnější normy pro emise oxidu uhličitého (z automobilů) a revizi systému obchodování s emisemi, že těch úspěchů je vlastně docela dost,“ řekla Kuiperová.
Výtek vůči českému předsednictví analytici mnoho neměli. Wrightová uvedla, že by česká vláda měla zapracovat na komunikaci, aby se o jejích výsledcích dozvěděli i lidé, kteří unijní procesy tolik nesledují. Faktora prý mrzelo jisté upozadění otázky západního Balkánu a zavádějící komunikace kolem posunu v procesu přijímání Severní Makedonie a Albánie do EU. Kuiperová zase zmínila potřebu „zvýšit ambice“ pokud jde o reformní plány vzešlé z tzv. Konference o budoucnosti Evropy.
„Tady si myslím, že bylo hodně politických analytiků, ale i občanů, z výsledků zklamáno,“ řekla analytička EPC.
S příchodem nového roku předsednictví v Radě EU převezme Švédsko, zatímco pro Česko se naskýtá příležitost využít zkušenosti z posledního půlroku k asertivnějšímu vystupování na unijní úrovni. „V jistém smyslu doufám, že i nadále uvidíme Českou republiku jako vlivnou a hlasitou v otázkách, na kterých jí záleží,“ řekla Wrightová, podle níž dosud nebyly pozice ČR v některých otázkách příliš jasné.
Podle Faktora je velmi důležité, aby se Česko i nadále na unijní politice aktivně podílelo a nezanedbalo vazby vytvořené při předsednictví. „Když si teď odfajfkujeme své cíle, zaklapneme počítač a zase za 13 let ho zapneme, tak to prostě bude špatně,“ řekl.
