Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové. Přidají-li se k tomu ještě zablokované peníze z pokrizového fondu obnovy ve výši 5,8 miliardy eur, vychází z toho komplikovaná situace, do které by se v současné době nechtěl dostat snad žádný stát zvyklý na přísun unijní podpory.
Podle expertů a některých politiků je však už na čase – ne-li pozdě – aby středoevropská země pocítila důsledky rozkladu právního státu, za kterým stojí dlouholetá vláda Viktora Orbána a jeho strany Fidesz.
Nový nástroj na ochranu rozpočtu a právního státu, který Evropská komise v letošním roce proti Maďarsku spustila, podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním principů vlády práva. V prosinci tento mechanismus vyústil ke svému konečnému důsledku. A sice k sankcím v podobě zmrazení části evropských peněz. Maďarsko tak přijde o část dotací z kohezní politiky, které mělo v současném dotačním období na roky 2021 až 2027 z evropského rozpočtu čerpat.
Na návrh unijní exekutivy mělo Maďarsko přijít o 65 % prostředků ze tří operačních programů, konkrétně z programu zaměřeného na integrovanou dopravu, na regionální rozvoj a na životní prostředí a energetickou účinnost. To odpovídá částce 7,5 miliardy eur.
Cesta k zablokování prostředků byla ovšem složitá, Maďarsko se pochopitelně snažilo takový krok zvrátit nebo alespoň oslabit. Páky Budapešti v podobě vetování jiných rozhodnutí – například o společné půjčce EU ve výši 18 miliard eur na pomoc Ukrajině či minimální korporátní dani – se zdroje z diplomatických řad nebály označit za „vydírání“.
V závěru českého předsednictví se tak muselo tuzemsko vypořádat s prekérní situací, podle pravidel nového nařízení na ochranu rozpočtu a právního státu se totiž nedá hlasování o sankcích donekonečna odkládat tak, jako tomu je například v případě procedury podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
České vedení Rady EU proto přistoupilo k tzv. balíčkové metodě. Členské státy tedy měly rozhodovat naráz jak o společné půjčce a minimální korporátní dani, tak o osudu maďarských fondů. Složitá jednání nakonec přinesla shodu na všem. Maďarsko podpořilo půjčku i daň, váhavé Polsko nakonec také, a členské země kromě Polska zvedly ruku i pro zmrazení maďarských dotací. Nicméně v menším objemu. Maďarsko tak má přijít o 55 % prostředků, tedy o 6,3 miliardy eur.
Mínus 12,1 miliardy eur
I to je ale pro maďarskou kasu citelná rána. Znamená to, že Maďarsko přijde „téměř o třetinu celkové alokace“ ze současného dotačního období v rámci kohezní politiky, jak pro redakci uvedl maďarský analytik nadace German Marshall Fund Dániel Hegedüs. Maďarsko má navíc zablokované také prostředky z pokrizového fondu obnovy, a to ve výši 5,8 miliardy eur. Ve střednědobém horizontu se tak země ocitne bez celkem 12,1 miliardy eur z evropských peněz.
„V případě, že Maďarsko peníze z EU nedostane, významně to jeho hospodářství ovlivní, a to ještě zásadněji s ohledem na už tak dramatickou ekonomickou situaci,“ uvedla pro EURACTIV.cz ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová.
Jak popsal Hegedüs, Maďarsko se v současné době potýká s mírou inflace, která je jednou z nejvyšších v EU a dosahuje více než 22 %, zkrácení zdrojů z EU by se podle něj navíc mohlo propsat také do rozpočtové bilance.
„Rozpočtový deficit by se mohl na konci roku pohybovat okolo sedmi až osmi % – zvýšený nedostatkem unijních financí a zároveň utlumený růstem daně z přidané hodnoty způsobeným inflací,“ řekl redakci analytik.
A situace nenechala spát ani trhy. „Po dohodě velvyslanců (o zmrazení fondů – pozn. red.), maďarský forint lehce posílil vůči euru, ale ne závratně. To značí, že trhy už na fakt, že Maďarsko nebude mít v dohledné době přístup k celému spektru unijních dotací, reagovaly,“ dodal Hegedüs.
Orbánova vláda podle něj navíc bojuje na více frontách, včetně té domácí. Ztráta evropské finanční podpory je tak novým přírůstkem do už existující sady problémů a může je dále prohloubit.
„Je klíčové zdůraznit, že maďarská vláda čelí hned několika krizím. Jde například o demonstrace učitelů a širokou nespokojenost městské střední střídy s kvalitou vzdělávání. To mimo jiné ukazuje, že legitimita vlády podléhá erozi,“ popsal Hegedüs.
Právě i domácí krize, jako jsou dlouhotrvající protesty učitelů, může tenčí obálka z Bruselu ovlivnit. I do školství totiž tečou evropské peníze.
„Limitovány by byly například infrastrukturní projekty, ale podle vyjádření vlády na nich (na penězích z EU – pozn. red.) závisí i slibované zvýšení platů učitelů, kteří už měsíce protestují proti stavu školství,“ vysvětlila Janebová.
Pro ilustraci, pokud by mělo přijít o 6,3 miliardy eur z koheze Česko, znamenalo by to rovněž ztrátu zhruba jedné třetiny celkové české obálky.
„V kontextu České republiky by se jednalo o zhruba 30 % naší celkové alokace v rámci kohezní politiky pro období 2021-2027,“ popsala pro EURACTIV.cz analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
„Pokud částku vztáhneme ke konkrétním operačním programům, tak se jedná o zhruba celou alokaci Integrovaného regionálního operačního programu a polovinu Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. V rozpočtu České republiky si tuto částku lze přirovnat k ročním příjmům z EU za rok 2021. Částka zároveň odpovídá zhruba 10 % příjmů státního rozpočtu ČR za rok 2021,“ dokreslila.
Ztratí vláda podporu?
Dopad evropských „sankcí“ za nepříznivý stav vlády práva v Maďarsku v podobě zmražení dotací na Orbánovu vládu je však zatím s otazníkem.
„Na vnímání vlády Fidesz by to pochopitelně mohlo mít negativní vliv, lze ale očekávat, že Orbán vyostří svou rétoriku kritickou vůči EU a bude na ni svalovat vinu za ekonomické problémy,“ popsala Janebová.
Podle Hegedüse bude záležet zejména na tom, jak moc pocítí špatnou ekonomickou situaci občané.
„Rozhodným faktorem budou reálné ekonomické trendy a vývoj mezd v Maďarsku. Pokud budou mít lidé pocit, že se jejich ekonomická situace zhoršuje a prohlášení vlády se nepotkávají s jejich realitou, může to podkopat propagandu Fideszu a otevřít okno příležitosti pro opozici,“ uvedl.
Pokud ale pokles životní úrovně nepřekoná určitou hranici, kterou jsou lidé schopni tolerovat, a bude možné jej přisuzovat válce na Ukrajině a jejím ekonomickým dopadům, pak podle Hegedüse na pokles politické podpory „Orbánova režimu“ dojít vůbec nemusí.