Praha - Přínosy umělé inteligence nejsou rovnoměrně rozložené v jednotlivých zemích světa a mohou zvyšovat rizika související s lidskými právy. V mnoha zemích chybí regulační nástroje, které by rizika umělé inteligence eliminovaly. Na pražském Globálním fóru o etice umělé inteligence, které pořádá české předsednictví v Radě EU pod záštitou UNESCO, to dnes uvedla zástupkyně generálního ředitele UNESCO pro sociální a humanitní vědy Gabriela Ramosová.
Před rokem přijalo jednomyslně 193 členských zemí UNESCO první doporučení o etice umělé inteligence a nyní podle Ramosové připravilo nástroje pro jeho uvedení do praxe. Navrhovaná metodika hodnocení připravenosti pomůže zemím pochopit, jak si stojí na škále připravenosti zavádět umělou inteligenci eticky a zodpovědně pro všechny své občany. Nástroj posouzení etického dopadu pak má pomoci subjektům zapojeným do nákupu nebo vývoje systémů umělé inteligence předvídat důsledky, zmírňovat rizika a řešit společenské výzvy v souladu s přijatým doporučením.
"Etika umělé inteligence se týká každého. Nemůžeme jen mluvit o hodnotách a zásadách, ale naléhavě potřebujeme účinné politické reformy," uvedla Ramosová.
UNESCO pomohlo vytvořit globální síť znalostních center pro etiku umělé inteligence, kterou tvoří některé z předních světových univerzit a akademických center. Aby pokročila v agendě rovnosti žen a mužů v této oblasti, založila Etickou síť žen v AI (Artificial Intelligence - umělá inteligence) složenou z vlivných ženských vedoucích osobností z průmyslu, vlád a občanské společnosti.
Složité systémy algoritmů označované výrazem umělá inteligence v současnosti pronikají do mnohých oblastí lidské činnosti a stávají se běžnou součástí internetových či finančních služeb. Členské země EU minulý týden dosáhly kompromisu při schvalování pravidel používání umělé inteligence. Cílem unijního aktu je skrze regulaci posílit důvěru v tyto technologie a zajistit jejich vyšší využití v EU. Cílem je, aby si do roku 2030 umělou inteligenci osvojilo 75 procent firem v unii. Loni ovšem podle zprávy Evropské komise míra využití dosahovala jen osmi procent.
