Veronika Lefrancois: Válka na Ukrajině a Boris Godunov
Zahájení operní sezóny ve slavném milánském divadle La Scala představuje každoročně začátkem prosince jednu z nejvýznamnějších kulturních událostí roku. Letos se o něm však diskutuje nejen v kulturních, ale i v diplomatických kruzích, a to ve spojení s válkou na Ukrajině.
La Scala totiž letos otevírá sezónu 7. prosince operou Boris Godunov ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského z 19. století. Co je na tom špatného? Ukrajinský konzul v Miláně Andrij Kartyš má za to, že tím La Scala posiluje oficiální ruskou propagandu o velké a mocné ruské kultuře.
Čtěte také
Podle konzula mohou ruská média zprávu o premiéře v La Scale interpretovat i jako vyjádření nesouhlasu západní inteligence s podporou, kterou její vlády poskytují Ukrajině. Konzul zaslal zástupcům divadla i města Milána a regionu Lombardie otevřený dopis, ve kterém je vyzývá, aby zařazení opery na repertoár ještě zvážili.
Odpor ukrajinského konzula vůči ruským dílům je v době agrese na území jeho země vcelku pochopitelný. Ředitel La Scaly se však brání, že rozhodnutí nastudovat operu Boris Godunov padlo už tři roky před začátkem Putinovy agrese.
Čtěte také
Vedení divadla navíc připomnělo, že od počátku války vyjádřilo podporu Ukrajině několikrát: už v únoru neváhalo přerušit angažmá ruskému dirigentovi Valeriji Gergijevovi, který odmítl odsoudit zákeřnou invazi na Ukrajinu.
Kromě toho La Scala zorganizovala benefiční koncert na podporu válkou postižených Ukrajinců a ujala se žáků kyjevské baletní školy i jejich rodičů.
Cenzura, jakou uplatňuje většina totalitních režimů
Samozřejmě, uvádění na scénu současných ruských umělců může být problematické, zvláště pokud podporují Putinův režim. Debata se může rozšířit i na oblast sportu.
Čtěte také
V České republice se také nedávno diskutovalo o tom, zda se má povolit vstup do země ruským hokejistům hrajícím v NHL, a jako jeden z důvodů se uváděla národní bezpečnost. Také třeba zařazení ruského filmu na festivalu v Karlových Varech vyvolalo nemalou kritiku. V Itálii zase na jaře způsobilo poprask absurdní rozhodnutí jedné univerzity zrušit kurz zabývající se dílem velikána ruské literatury Fjodora Michajloviče Dostojevského.
Zajisté není od věci klást si otázku, zda se mají ruští sportovci v době války účastnit mezinárodních soutěží anebo zda uvádět na scénu díla ruských umělců, kteří se nedistancovali od invaze na Ukrajinu.
Čtěte také
Nicméně bojkot ruských oper či baletů zkomponovaných před více než sto lety nebo vyřazování klasiků ruské literatury z učebních osnov je přece jen nesmysl.
A to i přesto, že mnoho Ukrajinců tvrdí, že tito klasikové pomáhali tvořit základy současné ruské expanzivní politiky. Odmítáním jejich děl bychom se dopouštěli podobné cenzury, jakou uplatňuje většina totalitních režimů. Včetně toho Putinova.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
