UDÁLOST: Letošní Nobelovu cenu míru získal ruský Memorial
Pracovníci Memorialu během návštěvy Prahy u příležitosti konference Historie vs. propaganda v Praze v roce 2015 / Jan Dvořák během diskuse po sérii přednášek a uvedení filmu Čechoslováci v Gulagu na půdě sdružení Memorial v Moskvě 19. listopadu 2019 / Vernisáž výstavy Za vaši a naši svobodu 1968-2018 v Moskvě (srpen 2018)
V sobotu 10. prosince 2022 převezme v norském Oslu ruské lidskoprávní a historické sdružení Memorial Nobelovu cenu za mír. Pro řadu zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů zkoumajících téma politických represí v Sovětském svazu byl Memorial po řadu let hlavním partnerem při práci v Rusku. „ÚSTR gratuluje ruskému lidskoprávnímu a historickému sdružení Memorial k udělení Nobelovy ceny za mír a děkuje za dosavadní spolupráci s přáním mnoha dalších úspěchů v nelehké době,“ vzkazuje za naši instituci Mgr. Edita Jiráková, vedoucí projektu Poslední adresa a při této příležitosti připomíná nejvýznamnější body spolupráce s Memorialem.
Již tři měsíce po svém vzniku v roce 2008 navázal Ústav pro studium totalitních režimů spolupráci s Memorialem, který poskytl fotografie a podklady pro článek Osm statečných o protestu na Rudém náměstí 25. srpna 1968. Memorial dále poskytl kontakty na část pamětníků, které ÚSTR pozval do ČR v srpnu 2008 k účasti na připomínce protestů proti okupaci Československa v roce 1968. Dále poskytl fotografie a dokumenty pro výstavu Za vaši a naši svobodu. V následujících letech pomáhal Memorial identifikovat a kontaktovat další účastníky protestů k pozvání do České republiky. Každoročně pak Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla pořádal besedy s jednotlivými protestujícími, například do té doby v ČR neznámou Olgou Iofe.
„Sdružení Memorial také přispělo k vzniku publikace Za vaši a naši svobodu, mapující protesty proti okupaci Československa v roce 1968.“
Sdružení Memorial také přispělo k vzniku publikace Za vaši a naši svobodu (ÚSTR, Torst, 2010) mapující protesty proti okupaci Československa v roce 1968. Úvod k protestům v Sovětském svazu napsal a redakci knihy provedl přední historik Memorialu Alexandr Daniel. Kniha vychází z rozhovorů a dokumentů sebraných v rámci projektu Paměť a dějiny totalitních režimů. V roce 2015 ÚSTR pořádal konferenci Historie versus propaganda, které se mimo jiné zúčastnilo přes deset pracovníků sdružení Memorial. Čeští historici během konference podpořili ruské kolegy veřejnou výzvou na podporu svobodného a kritického zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku. V roce 2016 pracovníci Memorialu dělali odborné průvodce našim historikům a dokumentaristům České televize během natáčení míst paměti Gulagu pro dokumentární cyklus České televize Čechoslováci v gulagu, jehož námětem byla práce Jana Dvořáka a Adama Hradilka odvedená v rámci stejnojmenného projektu. Historik Memorialu Jurij Dimitrijev, později odsouzený na 15 let vězení, přiblížil tvůrcům seriálu popraviště Sandarmoch, Irina Galková Solovecké ostrovy, Michail Rogačev, Jevgenija Zelenskaja, Irina Vitman a Ljudmila Jedelkina místa spojená s vězněním krajanů v Pečoře, Uchtě a Vorkutě v Republice Komi. Režisérka seriálu Marta Nováková za trilogii obdržela hlavní Cenu Trilobit za rok 2018. V roce 2016 historik Memorialu a předseda sdružení Pokání Michail Rogačev předal Ústavu pro studium totalitních režimů údaje k více než 700 občanům Československa vězněným v táborech Uchtpečlagu a Uchtižemlagu ve třicátých a čtyřicátých letech, které získal v archivu Ministerstva vnitra Republiky Komi.
V roce 2016 se zaměstnanci ÚSTR Štěpán Černoušek a Adam Hradilek podíleli na vzniku českého Memorialu. Jeho první předsedkyní se stala dlouholetá spolupracovnice ÚSTR Michaela Stoilova. V květnu 2017 byla slavnostně spuštěna česká varianta projektu Memorialu Poslední adresa. Za přítomnosti zástupců Memorialu Borise Belenkina a Sergeje Parchomenka byly v Praze umístěny první čtyři pamětní tabulky. V roce 2018 byly za účasti historiků ÚSTR a Petra Pitharta umístěny pamětní tabulky Čechům popraveným v Moskvě, o dva roky později první dvě tabulky Čechům popraveným na Ukrajině. Do konce roku 2022 se podařilo vedoucím projektu Michaele Stoilové a Editě Jirákové v nejrůznějších městech České republiky umístit 31 tabulek Poslední adresy a připravují se další. K 50. výročí invaze v roce 1968 ÚSTR spolupracoval s Memorialem na sérii aktivit a výstavě Za vaši a naši svobodu 1968-2018, která byla uvedena v Praze, Moskvě, Washingtonu, Kyjevě a Lvově.
Pracovníci Memorialu poskytovali historikům ÚSTR konzultace a asistenci během prvních studijních návštěv v moskevských archivech. 25. srpna 2018 se pracovníci ÚSTR Adam Hradilek a Jan Dvořák s Michaelou Stoilovou zúčastnili pietního aktu na moskevském Rudém náměstí. Společně s kolegy z Memorialu, Pavlem Litvinovem a pozůstalými si připomněli 50. výročí demonstrace „osmi statečných“. Během vzpomínkové akce došlo k zatčení a odsouzení tří účastníků. Zaměstnanci ÚSTR iniciovali sbírku na podporu zatčených vyhlášenou v České republice organizací Post Bellum. Sbírka vynesla desetinásobek cílové částky, navíc získané prostředky byly věnovány na podporu lidskoprávní sekce Memorialu – OVD Info. Účasti na Česko-ruském diskusním fóru v Praze (2018) a Moskvě (2019) využil historik Adam Hradilek k podpoře Memorialu a svobodného bádání v ruských archivech. O jeho vystoupení referovala média, například Aktuálně (Zeman a Putin chválili česko-ruské fórum. Historik na něm mezitím podrobil Rusko tvrdé kritice / 7. 6. 2018), Česká televize (Byli jsme přátelé, ale už nejsme. Česko-ruské fórum poznamenala arogance a nezájem Kremlu / 11. 6. 2018), Hlídací pes (Nové kolo česko-ruského fóra probíhá v Moskvě. Čeští historici opět žádají přístup do archivů / 19. 6. 2019).
„Na základě rešerší historiků Memorialu se podařilo v roce 2018 identifikovat desítky spisů NKVD vedených na Čechy …“
V listopadu 2019 uspořádal ÚSTR ve spolupráci s Memorialem a velvyslanectvím ČR v Moskvě konferenci na téma čs. uprchlíků do SSSR v letech 1939-1941 vězněných v Gulagu. Na základě rešerší historiků Memorialu se podařilo v roce 2018 identifikovat desítky spisů NKVD vedených na Čechy perzekvované ve Sverdlovské oblasti ve třicátých letech a uložených ve Státním archivu Sverdlovské oblasti. Po složitém vyjednávání s archivem se podařilo uskutečnit cestu historika Jana Dvořáka do Jekatěrinburgu, kde mu bylo umožněno pořídit kopie vybraných spisů. Historici Memorialu poskytli v roce 2019 odborné konzultace během zkoumání případu Věry Sosnarové, jehož výsledkem byla studie Neskutečný příběh Věry Sosnarové, odhalující falešný příběh nejznámější oběti sovětských represí v České republice. V roce 2020 Ústav pro studium totalitních režimů převzal od Memorialu část databáze obětí represí, která se dotýká československých občanů a krajanů usazených v SSSR. Obsahuje základní údaje přibližně k 2000 osobám. Po překladu a redakci se stala součástí databáze projektu Čechoslováci v Gulagu čítající již přes 10 000 jmen. Ve stejný rok naši historici přeložili a předali Memorialu biografické údaje k několika stovkám krajanů, kteří se stali oběťmi represí v SSSR a nebyli jeho v databázi. V březnu loňského roku uzavřel Ústav pro studium totalitních režimů s Memorialem smlouvu o spolupráci a memorandum o zprostředkovaní vyšetřovacích spisů NKVD k popraveným Čechům ze Státního archivu Ruské federace (GARF). Prostřednictvím Memorialu tak bylo získáno několik desítek skenů fotografií krajanů popravených během velkého teroru v Moskvě.
Spolupráce s Memorialem se odrazila rovněž v revue Paměť a dějiny. Číslo 3/2018 se věnovalo Velkému teroru a politickým represím v Sovětském svazu. Kromě tematických historických studií přineslo také reportáže z expedice ÚSTR do Vorkuty, rozsáhlý text o vztahu k minulosti v současném Rusku od Tomáše Sniegoně, výběr z bakalářské práce Štěpán Černouška na téma historie Memorialu a jeho postavení v Rusku a rozhovor s předsedou Memorialu Janem Račinským. Druhé tematické číslo revue 3/2021 k politickým represím v SSSR se věnovalo zejména táborům Gulagu v Republice Komi. Vznikalo ve spolupráci s historikem Memorialu M. Rogačevem, který však během přípravy čísla zemřel. Kromě studie Rogačeva Stručná historie táborů Gulagu v Republice Komi (kterou dopsal jeho syn Alexej) byl v revue otištěn i jeho nekrolog Český agent v Rusku.
Během posledního dějství dlouhodobé snahy ruských úřadů zrušit Memorial vystupoval Ústav pro studium totalitních režimů veřejně na jeho podporu. Měsíc před ruským útokem na Ukrajinu spolupořádal na základě žádosti Memorialu diskusní večer Kauza Memorial, který se věnoval likvidaci sdružení a geopolitickým hrozbám Ruska. „Dlouholetá spolupráce ÚSTR s Memorialem byla narušena pandemií COVID-19 a následně zpřetrhána likvidací Memorialu ze strany ruských státních orgánů a vypuknutím války na Ukrajině. Přejeme ruským kolegům z Memorialu hodně sil do další práce a doufáme v nalezení možností spolupráce, která by neohrožovala jejich existenci a svobodu v současném Rusku,“ říká na závěr Edita Jiráková.
