Pondělní výbuchy na dvou ruských leteckých základnách přilákaly pozornost k ukrajinským snahám o vývoj bojových dronů s delším doletem. Ruské ministerstvo obrany v této souvislosti tvrdí, že za nimi stojí úlomky dronů, které předtím jejich protivzdušná obrana sestřelila. Že za útoky stojí ukrajinské drony, potvrdil podle deníku The New York Times (NYT) i nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Kyjev se k nim ale oficiálně nepřihlásil.
Výbuchy v ruském vnitrozemí posílily spekulace o ukrajinských dronech s dlouhým doletem
Kyjev rovněž nepřiznal, že by do svého arzenálu zařadil útočné drony dlouhého doletu. Státní výrobce zbraní Ukroboronprom však v posledních týdnech několikrát naznačil, že je blízko dokončení prací na novém dronu schopném dlouhého doletu.
V říjnu Ukroboronprom zveřejnil na Facebooku snímek, který vypadal jako část konstrukce dronu.
„Dolet činí 1000 kilometrů a hmotnost bojové jednotky je 75 kilogramů. Provádíme poslední úpravy,“ píše se v příspěvku. „Bojovou jednotkou“ u dronů se v obvyklém případě myslí náklad výbušnin.
O měsíc později, 24. listopadu, zveřejnil Ukroboronprom další post: „Další etapa testování bezpilotního letounu – z pověření náčelníka generálního štábu se připravujeme na letové zkoušky v rámci akce elektronického boje.“
„Počasí je sice problém, na druhé straně jde také o zkoušku. Jakýsi crash test,“ uvádělo se dále. Na fotografii šla rozpoznat slova „az vozdam“ napsaná na údajném dronu. Do češtiny se z církevní staroslověnštiny dají přeložit jako „odplatím“. Všiml si toho web americké stanice CNN.
Důkazy nejsou
Podle agentury Ukrinform v sobotu mluvčí společnosti Natalia Sadová ukrajinské televizi řekla, že v souvislosti s dronem „již byla dokončena řada etap úspěšných testů“.
„V souladu s pokyny náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny přecházíme do fáze testů zahrnujících rušivé prostředí elektronického boje,“ dodala.
O tom, že by dotyčný dron byl připraven k nasazení nebo že by byl zapojen do pondělních výbuchů na území Ruska, však neexistují žádné důkazy.
Útočily staré sovětské drony, říkají odborníci
K úterním útokům ukrajinská armáda použila pravděpodobně upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby. Uvádí to shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.
„Nejde o sofistikovanou technologii,“ řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). „Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS,“ dodal Noël.
Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP.
Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.
„To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem,“ sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Civilní infrastruktura nebyla poškozena
V západoruském městě Engels, asi osm set kilometrů jihovýchodně od Moskvy, se na záběrech z průmyslových kamer objevil výbuch, který v pondělí ráno kolem šesté hodiny místního času ozářil oblohu.
Ve městě na Volze se nachází také letiště Engels-2, letecká základna strategických bombardérů, která byla vzdálena přibližně šest kilometrů od místa, kde byl pořízen kamerový záznam.
Správce Saratovské oblasti Roman Busargin na Telegramu uklidnil obyvatele, že žádná civilní infrastruktura nebyla poškozena. Uvedl nicméně, že „informace o incidentech ve vojenských objektech prověřují orgány činné v trestním řízení“.
Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily také cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. V úterý se navíc v médiích objevila informace, že na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Podle správce Kurské oblasti Romana Starovojta se letiště stalo terčem útoku ukrajinského dronu.
Kursk leží zhruba sto kilometrů od ukrajinských hranic. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k úternímu útoku, ani žádnému z minulého týdne.
Jedním ze symbolů ukrajinského odporu proti ruské invazi se už dříve staly bezpilotní letouny Bayraktar TB2. V každodenních bojích se ale různých typů na dálku ovládaných dronů využívá celá řada. Obě armády je nasazují k plnění průzkumných, ale i bojových misí.