Článek
Pandemie koronaviru si připsala „zásluhy“ za další překonaný rekord: v roce 2020 poprvé v historii překročily náklady na zdravotní péči hranici půl bilionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Růst jde na vrub právě nemoci covid-19. Podle Nikoly Čermákové z ČSÚ byl navíc mezi prvními dvěma lety pandemie neobvykle vysoký.
„V předchozích letech vždy docházelo k růstu výdajů na zdravotní péči. Každoročně se tento nárůst pochyboval do 10 procent,“ vysvětlila Seznam Zprávám Čermáková. „Meziroční nárůst 2019/2020 se blížil 20 procentům a bezesporu souvisel s pandemií nemoci covid-19.“
Jak odbornice dodává, ani následující období se pod hranici půl bilionu nemusí dostat. „Také rok 2021 byl ve znamení covidu, takže pokles výdajů pod hranici 500 miliard nepředpokládáme. Přesný odhad bohužel poskytnout nemůžeme.“
Rekordní rok proto bolel zejména zdravotní pojišťovny, které jsou největším zdrojem financování výdajů na zdravotní péči. V roce 2020 zaplatily necelých 370 miliard korun, což představuje 70 procent všech výdajů. Zároveň to bylo o 52 miliard více než v předcházejícím roce.
Koronavirus navíc přidal úkony, které do té doby pojišťovny nemusely řešit. „Náklady pojišťoven na zdravotní péči vzrostly zhruba o 16 procent, objevily se však i naprosto nové. Například PCR a antigenní testování na covid-19 a očkování proti němu,“ vypočítává Čermáková.
Její slova potvrzuje mluvčí VZP Viktorie Plívová. Z dat, které redakci Seznam Zpráv poskytla, vychází, že rok 2020 největší zdravotní pojišťovna v Česku ukončila se záporným saldem ve výši 10,3 miliardy korun, rok 2021 se saldem -3,9 miliardy.
V černých číslech navíc nebude pojišťovna ani letos. „Dle aktuální predikce hospodaření VZP ukončí tento rok záporným saldem ve výši 3,5 miliardy Kč,“ uvedla pro Seznam Zprávy Plívová. „Dle optimistické varianty, která předpokládá, že v posledních dvou měsících roku nenastane žádný krizový vývoj v souvislosti (s onemocněním) covid-19, se schodkem -1,5 miliardy korun nebo i nižším.“ Schodek je VZP podle mluvčí připravená pokrýt ze svých rezerv.
Největší položka spojená s koronavirem, kterou VZP vyplácela, byly kompenzace a bonifikace za péči o pacienty s covidem-19 v roce 2020. O rok později se pak ztrojnásobila částka, kterou pojišťovna vyplatila za testování, a také začalo očkování. Covidové výdaje proto meziročně vzrostly o pět miliard.
„Celkové náklady za covid-19 v roce 2020 činily víc než 32,2 miliardy korun, v roce 2021 už 37,2 miliardy,“ vypočítává mluvčí. „Největší podíl na těchto částkách tvoří kompenzace nemocnicím za péči o covidové pacienty, kompenzace za odložené výkony, které se nemohly realizovat právě z důvodu pandemie, bonifikace lékařů a podobně. Na očkování v letech 2020–2022 VZP dosud vynaložila 6,8 miliardy korun, na testování ve stejném období 14,3 miliardy.“
VZP proto uvítala nastavení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, která bude platit od roku 2024 a podle Plívové umožní pojišťovnám lepší predikci jejich financování, zejména očekávatelných příjmů.
Pojišťovny dlouhodobě vydávají na zdravotní péči více v případě žen, například v roce 2020 byl rozdíl mezi pohlavími necelé dva tisíce korun na jednoho klienta.
Na osobu nejvyšší výdaje evidovali statistici u mužů i žen v Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší v Jihočeském. U žen pak nejnižší hodnotu vykazuje Liberecký kraj.
Mezi mapami můžete překlikávat šipkami ve spodní části grafiky
