Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla

Jak šel čas, docházelo mi, že mi občas něco nesedí. Šlo o slovíčko sem, o reakci, o způsob komunikace. Potud mi to nevadilo, jen jsem se utvrzovala, že můj kandidát má v mých očích navrch.

V posledních týdnech se však paní Nerudová dopustila několika přešlapů, díky kterým je pro mne, minimálně v prvním kole, nevolitelná.

Twitterový sraz. Málem jsem se zúčastnila srazu, ale nemoc mi to překazila. Když jsem se dozvěděla, že toto neformální setkání použila paní Nerudová ke sbírání podpisů pro svou kandidaturu (ať už tuto akci spustil kdokoliv), vlastně jsem byla ráda. V mých očích šlo o situaci, jako když jdete na návštěvu s přáteli a najednou zjišťujete, že jde o podomní, či letadlový prodej a vy jste rozervaní, zda to přátelům překazit (a nedopřát jim dárek pro hostitele) anebo se, proti své vůli, zúčastnit, neřkuli si něco koupit.

Apolitický pochod za svobodu 17.11. Jako reakci na různá shromáždění dezolátů pár lidí vymyslelo a zorganizovalo tento pochod. Hned, jakmile tato myšlenka vznikla, s radostí jsme s manželem přislíbili účast a s ohromnou radostí, i přes šílené počasí, jsme se skutečně zúčastnili. Až po jeho absolvování jsme zjistili, že v jeho čele, taktéž zvána některými z organizátorů, stála paní Danuše Nerudová. Co na tom považuji za nesprávné? Ona už zahájila prezidentskou kampaň a, ač takové zviditelňování není zakázané, není to košer. Za prvé šlo o pochod a-politický, kam zkrátka politika nepatří, a za druhé, jde o soutěž nekalou. A, pokud to tak paní kandidátka necítí, jakýpak je rozdíl mezi jejím konkurentem, který taktéž zneužívá jakékoliv nedostatečnosti v našich zákonech a ústavě, aby se zviditelnil, aby si připsal cizí zásluhy, aby své přešlapy přehodil na někoho jiného?

Donio. Svou kampaň paní Nerudová oficiálně sponzoruje v rámci fundraisingové kampaně Donio. To je to místo, kde se zpravidla účastní lidé skládají lidem s různými zdravotními problémy na zdravotní pomůcky, pojišťovnou nehrazené léky či zákroky anebo asistenční psy či jiný způsob podpory ve finanční tísni. Já vím, že není zakázané a ba dokonce že je možné, a nejspíše i účinné využít tuto platformu k financování prezidentské kampaně. Jen mi to zkrátka připadá krapet chucpe.

Mimochodem, všechna tato stanoviska jsem paní Nerudové poslala. Ani k jednomu se nevyjádřila. Vysvětluji si to tak, že jí to tak nepřišlo, že se nad (ne)správností svého chování ani nezamýšlí a nad kritikou jako je ta moje ani nezamýšlí. Natož, aby se omluvila svým potencionálním voličům.

A v tom je pes zakopán. Je tak hrozně tenká linie mezi účelným a účelovým, mezi morálním a za hranou, mezi politicky korektním a nekorektním jednáním.

Je mi líto, ale tak to mám.

Tak, jako je pro mne pan Fišer nevolitelný pro své zkostnatělé názory na manželství nebinárních osobností, je paní Nerudová pro mne v prvním kole nevolitelná pro své, dle mne, politicky a lidsky nekorektní postupy.