Temnota mě bavila vždycky, přiznává Anna Bolavá. Ponurý je i její nový román

Příběh Vypravěče Annu Bolavou prý napadl při převracení kompostu. „Vždycky tam nacházím různé předměty jako kuchyňskou škrabku, kterou někdo vyhodil před pěti lety. Napsat román o škrabce není moc zajímavé, ale kdyby tam někdo našel něco zajímavějšího… to už si pak můžete vymyslet cokoliv,“ podotýká.

Právě kompost je v novém vyprávění zásadním místem. Na konci zámecké zahrady žije hluboko pod zemí červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Vnuci, kteří legendu o červu poslouchají, budou muset jednou toto ponuré dědictví převzít po svém dědečkovi.

Kniha se odehrává ve smyšlených Běstvinách – že skutečná obec tohoto jména je součástí Dobrušky a tamní les je spojen se strašidelnými pověstmi, se spisovatelka dozvěděla prý až později.

Podivný neklid

„Když se bojím, je to dobře, protože jsou to emoce, lepší než nuda,“ přiznává Bolavá, že někdy uvěří při psaní své vlastní fantazii, stejně jako svou imaginací později dovede přesvědčit čtenáře. Těm se dostane temných zákoutí lidských povah, ponurosti a běsů. „To mě bavilo vždycky,“ neskrývá autorka.

Hrdinkou její prvotiny Do tmy, za níž obdržela Magnesii Literu pro nejlepší prózu, byla nemocná žena pohlcená sběrem léčivých rostlin. Ve volném pokračování Ke dnu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky místního lékaře. Trilogii uzavřel román Před povodní, v níž chátrající vilu navštěvuje neznámý host, který má blíže k nadpřirozenu než k lidem.

Pod hladinou všech vyprávění přitom probublává podivný neklid. Podobně jako ve Vypravěči. „Příroda a země. Rozklad, znovuzrození, koloběh,“ shrnuje Bolavá, co jsou hlavní motivy její nejnovější knihy.

Vypravěč se dočká i audioverze, text načítá Igor Bareš. Jako audioknihu si je možné poslechnout rovněž celou trilogii Anny Bolavé.