Čím víc zeleně, tím horší výsledek. Proč se Zeleným nedaří uspět na venkově?

Německá strana Zelených (Die Grünen) řeší zásadní problém. I když obliba strany na spolkové i zemské úrovni rapidně vzrostla, vedení radnic v menších městech a obcích zůstává Zeleným zapovězené. Přesně tam, kde by se měla do detailů konkrétně uplatňovat „zelená politika“ ochrany planety, voliči Zelené nechtějí. Proč? Odpověď na tuto otázku není důležitá jen pro německé Zelené, ale i pro budoucnost dalších, podobně zaměřených stran, a to včetně těch českých.

Německo je dnes jediným evropským státem, kde jsou Zelení součástí vládní koalice (spolu se sociálními demokraty) a výrazně uspěli i prakticky ve všech posledních volbách do zastupitelstev spolkových zemí. Druhou nejsilnější stranou jsou tak už dnes i v „konzervativním“ Bavorsku.

Problém je ale v tom, že jakmile se Zelení ucházejí o post starosty menšího města nebo vesnice, končí hluboko v poli poražených. A to dokonce i ve spolkových zemích, kde jsou na zemské úrovni velmi oblíbení.

Příkladem může být Bádensko-Württembersko, kde strana Zelených získala už v roce 2011 jako ve vůbec první spolkové zemi post premiéra a kde vládne dodnes. Premiér Winfried Kretschmann je mezi obyvateli (stejně jako jeho strana) velmi populární.

Jenže komunální volby paradoxně poskytují o pozici Zelených v Bádensku-Württembersku úplně jiný obrázek. Zatímco v celostátních i zemských volbách Zelení dominují, jakmile jde o posty starostů, prosí voliče o podporu marně.

sinfin.digital