Je rozumné a výhodné, aby stát vlastnil důležité podniky z oblasti energetiky, lesnictví či zbrojního průmyslu? Jak tyto firmy hospodaří a v čem je jejich přínos pro českou ekonomiku a společnost? Odpovědi přináší seriál Ekonomického deníku o státem vlastněných podnicích. V dnešním dílu se zaměříme na společnost ČEPRO.
Podnikání akciové společnosti ČEPRO, kterou stoprocentně vlastní stát zastoupený ministerstvem financí, stojí na třech nohách. První je přeprava pohonných hmot, druhou jejich skladování a třetí maloobchodní prodej, realizovaný sítí 207 čerpacích stanic EuroOil.
ČEPRO je dlouhodobě ziskové. „Předpokládáme, že ČEPRO bude hospodařit s podobným hospodářským výsledkem jako v minulém roce, kdy zisk mírně přesáhl 2 miliardy korun před zdaněním. Stejně jako v minulých letech jde o kombinaci několika faktorů, ať už samotného vývoje na trhu pohonných hmot, využití vhodných obchodních příležitostí a zvyšování efektivity v interním provozu,“ odpověděl generální ředitel Jan Duspěva.
Potíže s dovozem paliv
Růst cen ropy a pohonných hmot na světových trzích se projeví ve vysokém růstu tržeb. Současné napětí na trhu však přináší i řadu potíží. „Vysoké ceny nicméně pro nás skýtají i řadu úskalí, počínaje vyšší potřebou provozního kapitálu a tlakem na výši cen u konečného zákazníka. Velké komplikace například přineslo zastavení lodní dopravy na Rýnu, kdy Němci přesunuli dopravu na železnici a tím ucpali veškeré koridory,“ zmínil ředitel podniku ČEPRO.
Jisté komplikace vyvolává fakt, že Česko není soběstačné ve výrobě nafty a benzinu. ČEPRO tak musí chybějící pohonné hmoty pro český trh nakupovat v zahraničí – hlavně ve čtyřech sousedních zemích.
ČEPRO se o zisk dělí se svým vlastníkem, za posledních pět let vyplatilo ministerstvu financí na dividendách celkem 5,7 miliardy korun. S výplatou peněz počítá i v nejbližších letech. Pokračuje také ve strategicky významných investicích do infrastruktury. „Jedním z konkrétních dlouhodobých projektů je prodloužení našeho produktovodu až na sever Moravy do skladu Sedlnice s případným dalším napojením až do Polska. Mezi další investice patří rozšiřování skladovacích kapacit skladu Hněvice,“ doplnil Jan Duspěva.
Dnes se podniku ČEPRO velké kauzy a aféry vyhýbají, ale v minulosti zažil hodně nepříjemné chvíle. Hlavně v momentu, kdy mafiánský boss Radovan Krejčíř v roce 2003 vytáhl fiktivní pohledávku ve výši 2,6 miliardy korun a dožadoval se jejího proplacení. Výsledkem byl táhlý soudní spor, který se pravomocně podařilo rozhodnou ve prospěch podniku ČEPRO až loni v září. Krejčíř za tento i další zločiny dostal souhrnný trest 15 let vězení, zatím však sedí za jiné lumpárny v kriminále v Jihoafrické republice.
Privatizace není v plánu
Jako zajímavost lze zmínit fakt, že se v roce 2011 objevily úvahy o privatizaci ČEPRA. Tehdejší generální ředitel Jiří Borovec na základě doporučení konzultační firmy McKinsey navrhlo vládě prodej akcií v majetku státu. Logickým zájemcem by byl velký vlastník rafinerií v regionu – tedy polský PKN Orlen nebo maďarský MOL. Nakonec však v tehdejší pravicové vládě premiéra Petra Nečase převážil názor, že bude lepší si ČEPRO ponechat.
Také podle aktuálního vyjádření ministerstva financí by měl stát dál podniky ČEPRO a MERO vlastnit. „Jedná se o společnosti strategického významu vykonávající činnosti, které nemůže efektivně zajistit trh nebo má stát na jejich vlastnictví jasný a obhajitelný strategický zájem. Stát tedy tyto společnosti nevlastní primárně za účelem zisku. Eventuální výplata dividend ze zisku je až případným sekundárním efektem vyplývajícím z vlastnictví,“ uvedlo ministerstvo financí v reakci na zaslané dotazy.
David Tramba
