Pokud bychom si mysleli, že éra Ivy Bridge, Broadwell, Haswell, Skylake, Kaby Lake (atd.), kdy Intel mezigeneračně přinášel jednociferné nárůsty výkonu, skončila, asi bychom byli na omylu. Mobilní 28W Raptor Lake totiž přináší totéž v bledě modrém. A zároveň ukazuje, proč chce Intel co nejdříve vydat Meteor Lake alespoň v noteboocích.

Je tomu skoro rok, co jste na DIIT mohli číst článek informující o prvních výsledcích 28W mobilního Alder Lake v GeekBench. Jmenoval se 28W mobilní Alder Lake překonává současné 45W mobilní procesory, což mluví samo za sebe. Vypadá to však, že Intel s generací Alder Lake vyčerpal, co kombinace architektury, výrobního procesu a TDP umožňovala a na Raptor Lake už nezbylo:

Když totiž porovnáme únik (leak) výkonnostního skóre Core i7-1260P z minulého roku s aktuálním únikem výkonu Core i7-1370P (nejde jen o novější generaci, ale navíc o vyšší model xx70 místo xx60, takže má ještě o dvě malá jádra navíc), vidíme výkonnostní posun o 5 % ve vícejádrové zátěži…

…a o něco pomalejší v jednojádrové zátěži. V čem je problém?

Problémy jsou vlastně tři. První spočívá ve faktu, že na rozdíl od desktopu není možné v noteboocích tak snadno přinášet procesory se stále větší a větší spotřebou. Omezení ze strany spotřeby je podstatně pevnější a výkonnostní posun musí vycházet z efektivnější architektury, vyššího IPC, úspornějšího výrobního procesu. Jenže nic z toho 13. generace 28W procesorů Intelu nepřináší. Druhý problém tkví v tom, že ač se procesor formálně jmenuje Raptor Lake, jde po stránce jader i cache i identický křemík, jako u generace Alder Lake. Větší L2 cache se nekoná, a tak nedošlo ani na symbolických pár procent výkonu, která přinesla v desktopu.

Třetí problém je jiného ražení. V prvním grafu si můžete všimnout, že na pozici 9088 bodů tkví druhý výsledek současného Core i7-1260P. Ten není loňský, ale jde o aktuální průměr výsledků z tohoto procesoru. Je podstatně nižší. Čím to? Vyšší výsledek byl loňský únik před vydáním. Čísla z úniků bývají z několika důvodů vyšší. Pocházejí od Intelu nebo od výrobců notebooků a byla naměřena na high-endové sestavě s kvalitním chlazením vyladěné ťip-ťop osobami, které přesně vědí, co dělají a jak z procesoru dostat maximum. Vliv může mít použití tekutého kovu místo běžné pasty, osazení superkvalitních pamětí, někdy i vzorků od výrobců pamětí, které ani nejsou běžně v prodeji, vyladění BIOSu, ale třeba i firmware, který ještě neobsahuje záplaty na poslední bezpečnostní bugy jež nakonec o pár procent srazí výkon.

Redakce webu VideoCardz ale nepřímo poukazuje ještě na jeden aspekt tohoto problému. Procesory Core 1200P se nedostaly do oficiálního žebříčku výsledků GeekBench, neboť jejich tepelný výkon je podstatně vyšší než stíhá uchladit většina sestav, do nichž jsou montované. Zkrátka při zátěži dochází k throttlingu, který je tak vysoký a sestavu od sestavy se liší tolik, že i výsledná skóre mají takový rozptyl, že jsou mimo kritéria toho, co autoři GeekBench považují za akceptovatelné pro stanovení nějaké pozice do oficiálního žebříčku. Pokud se navzdory tomu aplikuje pouhý aritmetický průměr, vychází, že v případě Core i7-1260P uživatelé v databázi viděli o 7 % vyšší výkon, než získal zákazník kupující průměrný notebook s Core i7-1260P.

Pokud bychom tedy porovnávali uniklý výkon Core i7-1370P s aktuálním průměrným výkon Core i7-1260P, bude to vypadat, že k nějakému mezigeneračnímu posunu došlo. Ve skutečnosti však jde jen o rozdíl daný vyladěnou sestavou u výrobce oproti výsledku z průměrně throttlujícího notebooku. Pokud ale porovnáváme uniklý výsledek nadcházející generace oproti loni uniklému výsledku té současné, posun se nekoná (respektive vícejádrový výkon stoupl o 5 %, jednojádrový o 4 % klesl.

Core i7-1370P je v podstatě totéž jako Core i7-1280P s papírově o 200 MHz vyšším maximálním taktem. Dosažitelnost vyšších taktů bude, s ohledem na silný throttling už u předchozí generace, značně problematická.

Tím se zároveň vysvětluje, proč se Intel snaží vydat dlaždicový Meteor Lake (vybavený novými procesy i architekturou) co nejdříve alespoň v mobilním segmentu. Zatímco AMD za pár týdnů ohlásí mobilní procesory, které upgradují jak výrobní proces (7/6nm→5nm), tak architekturu (Zen 3/+→Zen 4), Intel zůstává na stejné architektuře i stejném procesu, které už výkon extrahovatelný z této kombinace vyždímaly prakticky do poslední kapky. Intelu tak nezbývá než buďto zachovat spotřebu a stagnovat po stránce výkonu, nebo zvýšit výkon a umožnit společnosti KFC výrobu mobilní varianty rozpékadla kuřat. K smůle Intelu to na straně AMD tentokrát nekončí u osmijádrových APU, ale krom upgradu procesu a architektury přinese AMD do segmentu výkonných notebooků i dvanácti- a možná i šestnáctijádrové modely.