Teď zkoumám neandrtálce, kteří měli větší mozek, a dokonce i líp viděli, prozrazuje malířka Mašíková
V socialistickém Československu byla emigrace trestná. Majetky emigrantů byly konfiskovány, jejich příbuzní měli záznam v kádrových posudcích a lidé, kteří byli s emigranty v kontaktu, byli trestáni. „To všechno je pravda,“ přitakává malířka Jana Mašíková, která v roce 1968 emigrovala do Švédska, dnes už ale žije v jižní Francii, o které vždy snila.
„Švédi nám poskytli půjčku na prvních šest měsíců, kterou jsme museli vrátit hned, jak jsme si vydělali dostatek peněz, což byla povinnost. Nic jiného jsme nedostali,“ popisuje. „Také jsme úplně přestali počítat s tím, že se někdy vrátíme – to je nejlepší, protože když stále myslíte na návrat, jste pak hodně bolaví,“ dodává.
Dnešní Švédsko už není stejné…
Jana Mašíková
„Ze začátku jsme bydleli v jakýchsi táborech pro švédské dělníky. A protože Švédi o víkendu hodně pijí, tak jsme se i s bratrem pak naučili nakupovat alkohol, což tehdy nebylo jednoduché.“
„Myslím, že vláda chtěla trochu zabránit alkoholismu, protože tam je těžká zima, půl roku noc, a tak má hodně lidí deprese – a proto pijí.“
Čtěte také
„Švédsko je krásná země a mám Švédy ráda, ale později se to tam velice změnilo. Už to není to Švédsko, jaké bývalo… Po Češích a Polácích vzalo Švédsko hodně lidí z různých světadílů, což už asi není tak úplně šťastné, protože někteří se tam už necítí dobře.“
„Například když přišli dvě národnosti lidí z dnešní Srí Lanky, které se v podstatě nenáviděly, vznikaly boje. Pak přišli Kurdové a další národy, které se vzájemně nesnášely, byla už cítit nevraživost. Tito emigranti začali dostávat daleko větší podpory, které ani nemuseli vracet… takže dorazili další jen ze zištných důvodů.“
Pak se přistěhovala do Francie, kde žije už přes 35 let. „Začala jsem se tam zajímat o archeologii a mám tam jednu jeskyni, kterou jsem prozkoumala celou.“
Čtěte také
Začala fotit i kameny, které našla a které byly pokryté rytinami pračlověka. „Neandrtálci měli na těch kamenech jakoby učebnice. Dozvíte se tam, jak loví, jak pohřbívají apod. Teď o tom taky píšu knihu, protože jsou to úžasné věci.“
„Co o nich víme, je, že měli daleko větší mozek než my a líp viděli. Dokonce odstíny barev viděli líp než my. Ryli kameny miniaturní věci, které my vidíme pouze pod mikroskopem.“
„A když tam bydlím, tak mám ty jeskyně kolem prozkoumané – zvlášť za covidu jsem tam byla celé dny,“ uzavírá.
Celé Hovory Jany Klusákové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Host: česká malířka Jana Mašíková
Po srpnu 1968 emigrovala, vystudovala Královskou akademii ve Stockholmu a pracovala jako restaurátorka. Žije na jihu Francie a věnuje se malbě. Moderuje Jana Klusáková
-
Neandrtálci podle nových nálezů zřejmě zvládli vařit složitější pokrmy
Archeologové objevili v jeskynním komplexu na severu Iráku zuhelnatělé zbytky zřejmě nejstaršího vařeného jídla na světě.
-
Jedli neandrtálci hlavně maso a nebo i rostlinnou stravu?
Zdánlivě prostá otázka rozděluje odborníky na dva tábory s takřka protichůdnými názory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
