„Zasněžování nás za rok přijde zhruba na 300 tisíc korun, teď nám ale přišly nové ceny elektřiny, které jsou dvojnásobné, takže při 600 tisících korun bychom byli ve ztrátě,“ říká Šimek.
Omezení služeb je důvod, proč tu nemění ceny skipasů. Celodenní jízdenka pro dospělého v hlavní sezoně přijde na 480 korun. Podle Šimkova odhadu budou návštěvníci rádi, když se bude lyžovat dva měsíce.
Zdražovat bude největší lyžařské středisko v Plzeňském kraji - Ski&Bike Špičák. „Byli jsme nuceni promítnout do letošních cen skipasů rostoucí náklady prakticky všeho sortimentu a služeb, které areál pro svůj provoz nutně potřebuje. V průměru jsme skipasy zdražili o necelých 19 procent - s výjimkou skipasů pro školní lyžařské kurzy,“ uvedl ředitel areálu Vladimír Kasík.
Celodenní skipas pro dospělého tak bude letos stát 890 korun oproti loňským 750. Při nákupu přes e-shop je ale cena o pět procent nižší. Pak ten samý skipas vyjde na 846 korun.
Za nové ceny ale lyžaři získají další služby. Ski&Bike Špičák totiž investoval do nastávající zimní sezony více než 45 milionů korun. Nejvíce z toho připadá na stavbu víceúčelové budovy, kde se lyžaři hned se startem zimy dočkají otevření nové půjčovny veškerého lyžařského vybavení, servisu lyží a nadstandardně vybavené úschovny. Moderní zázemí tu má i lyžařská škola.
„Zázemí v nové budově nám hrozně moc pomůže zvýšit komfort pro lyžaře. Předchozí prostory byly nevyhovující. Třeba lyžařská škola má konečně skvělých 120 m2, což je třicetinásobek původní plochy. Nechybí tu dětský koutek, prostory pro odpočinek dětí a instruktorů, v klidu u kávy si tu posedí i rodiče,“ říká ředitel Ski&Bike Špičák Vladimír Kasík.
Na Špičáku končí „doba kamenná“
Kromě půjčovny bude další novou chloubou areálu úschovna s možností nechat si zde vše od batohu, bot, helem a oblečení až po klidně dva páry lyží. Skladovací boxy jsou vytápěné a mají i USB porty pro nabíjení mobilů.
„S nadsázkou říkám, že v tomto u nás končí ‚doba kamenná‘. Už nebude potřeba schovávat batohy a boty pod přístřešky nebo zahrabávat lyže v lese do sněhu. Největší skříně pojmou kompletní lyžařské vybavení dvou lidí včetně lyží,“ popisuje Kasík novou službu, která je zpoplatněná 100 až 150 korunami za den podle velikosti úschovných boxů.
Ve středisku se v zimě neotevře nová restaurace. „Po dohodě s dodavatelem stavby se turisté dočkají v rámci letní sezony 2023. V zimě bude celé gastro ještě fungovat ve starých prostorách chat Hanička, Blaženka a ve všech areálových kioscích,“ konstatoval Kasík.
Na Špičáku bourají točnu vleku, místo ní postaví restauraci pro 250 lidí |
Za tímto zpožděním stojí především nedostatek stavebních materiálů na trhu a také letní a podzimní deštivé počasí. Nadměrná vlhkost neumožňuje obložení stěn dřevem, protože by se zkroutilo a popraskalo.
Zdražení se nevyhne ani areál Nad Nádražím-Belveder v Železné Rudě. Ten zdraží běžné skipasy o 15 procent, o deset procent se v areálu zdraží lyžařské kurzy.
Jak uvedl provozovatel areálu Ladislav Zísler, celodenní jízdenka pro dospělého vyjde tedy na 720 korun oproti loňským 650 korunám. Tyto ceny budou výsledkem faktu, že firma veškeré zvýšení nákladů do cen nepromítne.
Pomohly zafixované ceny elektřiny
Všechny náklady naopak do cen jízdenek promítnou v lyžařském areálu Samoty v Železné Rudě, kde zdražení denního skipasu pro dospělého mírně přesáhne šest procent. Jeho cena tedy stoupne z loňských 630 na letošních 670 korun.
„V průměru je to u všech jízdenek maximálně deset procent,“ uvedla spolumajitelka areálu Lucie Lučanová. A jak nejnižší nárůst cen v Železné Rudě a na Špičáku vysvětlila? „Máme totiž zafixované ceny elektřiny, navíc máme málo personálu, takže to musíme vykompenzovat velkým objemem vlastní práce,“ poznamenala Lučanová s tím, že rodinná firma počítá s investicemi do úspor elektřiny.
Na střechách budov i na pozemcích v areálu na Samotách budou v příštím roce k vidění solární panely. Posteskla si, že obnovitelné zdroje stát nepodporoval a nepropagoval v minulosti víc, protože firmy už by z výhod v podobě levné energie mohly profitovat nyní.
Úspory se hledají i na Špičáku, kde mají zpracovanou studii nazvanou Zelený areál z dílny bývalého ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího.
„Fotovoltaika v současné době a v lyžařském areálu mi nedává smysl, protože v zimě je její výkon tak malý, že na okamžité odběry, které máme, rozhodně nebude mít vliv,“ popsal Kasík.
Ten možnost vývoje vidí v tepelných čerpadlech v objektech. Omezovat zasněžování odmítá. „V našich nadmořských výškách to nepřipadá v úvahu,“ dodal Kasík. Ke snižování objemu technického sněhu vede podle jeho slov k vyrovnávání nerovností na sjezdovkách. Díky tomu je potřeba menší vrstva technického sněhu.
Na Špičáku využívají i novou technologii, s jejíž pomocí rolbaři vidí, po jak mohutné vrstvě sněhu jedou. Díky tomu mohou optimalizovat svoji práci. „Sníh zkrátka rovnoměrně rozprostřeme a budeme ho tedy potřebovat méně,“ vysvětlil Kasík.
