Kontinuální monitoring přítomnosti toxických látek v řece Bečvě pod Valašským Meziříčím v lokalitě Lhotka nad Bečvou, prováděný prostřednictvím monitorovací stanice, od počátku provozu stanice do současné doby žádné problémy neodhalil. Informoval o tom Přemysl Soldán, vedoucí ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka (VÚV TGM).

Z návštěvy monitorovací stanice a lokality v jejím okolí nabízí zájemcům portál Naše voda krátkou fotoreportáž.

MONITOROVACÍ STANICE NA ŘECE BEČVĚ
Autor: Nina Havlová

Uvedenou monitorovací stanici přitom zprovoznil (VÚV TGM) počátkem letošního června, s cílem přispět ke včasné identifikaci událostí, jako byla právě v uvedeném úseku řeky Bečvy ekologická havárie v září 2020. Monitorovací stanice využívá přístroj Daph Tox II, používající k detekci složení vody v řece  hrotnatky (dafnie) z řádu perlooček, což jsou organismy citlivé na změny jakosti vody. Cílem je ukázat na možné řešení, které by mohlo být využito k detekci chemického znečištění na vybraných vodních tocích v ČR v místech, kde by mohlo docházet k podobným ekologickým haváriím, ale i hledání levnějších řešení, než je monitoring složení vody pomocí perlooček. Projekt je financován z vlastních prostředků VÚV TGM, předpokládaná doba trvání je jeden rok. Výsledky projektu budou následně vyhodnoceny, včetně stanovení podrobného postupu fungování monitorovací stanice, a následně pak bude předán zástupcům státní správy pro další případné využití, které je běžné v zahraničí, například v Německu.

Podrobnosti a metodiku projektu přibližuje ve videorozhovoru Přemysl Soldán, vedoucí pobočky VÚV TGM Ostrava:

https://www.youtube.com/watch?v=1zp8RWGYroU

V praxi přitom plní v současné době monitorovací stanice minimálně roli prevence, což je mimochodem podobná zkušenost, která je známa právě z Německa – pokud se totiž veřejně ví o tom, že se v nějaké lokalitě složení vody cíleně monitoruje, a jsou o tom také veřejně dostupné informace, potenciální znečišťovatelé si dávají pozor. Údaje o možné kontaminaci jsou navíc k dispozici okamžitě – přístroj je totiž schopný vyslat impulz o zjištěném znečištění do počítače nebo přímo do mobilu a zároveň se automaticky spouští vzorkovač, takže je známo znečištění vody v okamžiku impulzu.

Principem monitoringu složení vody v řece je systém, který sleduje prostřednictvím kamer pohyb dafnií ve vzorku vody, které reagují na toxické znečištění pohybem, jímž se – lidově řečeno – snaží z dosahu znečištění uniknout. Pohyb dafnií vyhodnocuje specielně k tomu vyvinutý software, a tím je možné zachytit znečištění ještě předtím, než začne docházet k úhynům organismů. Samotná volba dafnií se přitom ukazuje jako docela ideální řešení – kromě toho, že jsou citlivé právě zejména na chemické znečištění, se dají také velmi dobře množit a nejsou náročné na prostor. Důležité také je, že mikrobiální znečištění není pro dafnie zas tak nebezpečné, vzhledem k tomu, že tyto organismy žijí zejména v rybnících, kde je rozklad organické hmoty a mikrobiální znečištění běžné, a dafnie jsou na ně zvyklé. Tím lze minimalizovat plané poplachy pramení například z toho, že se do vody dostanou pozůstatky v přírodě uhynulých zvířat. Voda v uvedeném úseku Bečvy je mimochodem po instalaci monitorovací stanice natolik čistá, že se dafnie v přístroji přirozeně množí i při nátoku vody z této řeky samy, takže je není ani třeba intenzivně doplňovat.

Bohužel (pro někoho možná bohudík) je monitorovací stanice na Bečvě s touto technologií jediná v ČR, ačkoli míst s potenciálním rizikem chemického znečištění jsou v naší zemi odhadem stovky. Investice do nich by přitom nebyly zas tak vysoké – zmiňovaná stanice vyšla zhruba na čtyři miliony korun, což není zas tak moc, pokud tuto částku porovnáme s výší škod, kterým čelí každoročně, z hlediska chemického znečištění, například, ale nejen, naši rybáři.

Naše voda – Petr Havel, fotoreportáž a videoreportáž Naše voda – Nina Havlová