Novinka měla dostat lokální produkty do škol, zájem farmářů je ale malý

  15:48
Velká očekávání se nenaplňují, opatrnost zemědělců byla namístě. Je to už téměř půl roku, co jihočeská agrární komora společně s hejtmanstvím představily projekt Jihočeské tržiště, který měl dostat produkty lokálních farmářů a zemědělců do krajských škol, jenže výsledky scházejí.

Důvodem vzniku projektu bylo hlavně zdražování vstupů do zemědělství, které mělo dopadat především na malé producenty na trhu. Jenže projekt zatím moc nefunguje. Zájem je malý.

Možnost zapojit se do tržiště mají producenti od začátku školního roku, řada z nich se ale do systému zatím pouze registrovala. A ti, kteří se přihlásili, mají často problém pro své zboží najít odbyt.

„Zatím od nás odebírá produkty pouze střední škola v Trhových Svinech, s níž jsme spolupracovali už dříve. Očekával jsem, že se ozve i nějaká budějovická škola, ale to se nestalo,“ vysvětluje Vladimír Dědouch, který provozuje na jihu Čech několik poboček řeznictví a uzenářství Dědouch.

Podle něho je chybou, že systém tržiště neumožňuje sledovat nabídku konkurentů na trhu.

„Pokud nevidím nabídku ostatních řeznictví, nemohu vědět, podle čeho se školy rozhodují v tom, od koho chtějí odebírat zboží. Otevření by mohlo vytvořit zdravou konkurenci, aby se všichni snažili dodávat kvalitní zboží za nižší ceny,“ doplňuje Dědouch.

Podobné zkušenosti mají také v Minimlékárně Mláka ve stejnojmenné obci na Jindřichohradecku. Do projektu se přihlásili s velkým očekáváním, protože jim v první polovině roku klesaly prodeje až o 40 procent.

„Bohužel nám nepřišla ani jedna objednávka ze školy. Jsme z toho zklamaní. Je to zřejmě i kvůli tomu, že se do projektu mohou zapojit i velcí producenti, kteří nás válcují nižšími cenami,“ tvrdí vedoucí mlékárny Hana Andrlová.

Převahu velkých potravinářských firem však odmítá ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná, podle níž je cena jen jedním z kritérií, jimiž se školy řídí.

„Firmy naopak často říkají, že menší školy pro ně nejsou cílovou skupinou. Například Madeta posílá do projektu jen zlomek svých produktů. Pokud ostatní producenti argumentují nižší cenou u velkovýrobců, je to jen jejich domněnka. Často ani nezkusili své zboží na trh umístit,“ oponuje.

Scházejí pěstitelé zeleniny

Z prvních údajů navíc vyplývá, že se do projektu zapojují hlavně producenti z mlékárenského a masného průmyslu. Chybí naopak pěstitelé zeleniny, u nichž nyní teprve vrcholí sklizeň některých plodin. I proto se do projektu zatím nepřipojili například v Zemědělském podniku Malše v Roudném u Českých Budějovic, který je známý především zpracováním zelí.

„Plánujeme se však do projektu v příštích týdnech přidat. Na tržišti jsme sice registrovaní, ale výrobky zatím nenabízíme. Odbyt kysaného zelí poslední dobou trochu strádá, takže bychom mohli ve školách sehnat nová odbytiště. V sezoně by se do nabídky dala přidat i kapusta či čerstvé zelí,“ říká vedoucí roudenské krouhárny Iveta Hlaváčová. Podle ní jsou důvody k zapojení do projektu jen ekonomické.

V podobné fázi je i Roman Liška provozující menší farmu s produkcí masa a uzenin nedaleko Smyslova na Táborsku. Počítá s tím, že na tržiště vstoupí naplno až na konci roku, kdy by mohl dodávat své potraviny do škol.

„Musíme ale vyladit ještě problémy s registrací do systému projektu. Mohlo by nám to pomoci zajistit si dlouhodobý odbyt potravin,“ potvrzuje Liška, který chce do škol dodávat uzenářské výrobky nebo uzené maso.

K začátku listopadu se do společného projektu kraje a agrární komory zapojilo zatím 51 producentů, většina z nich se registrovala v prvních týdnech po spuštění portálu.

„Producenti ale postupně přibývají a v současnosti se spíše zvyšuje počet školních jídelen, které na tržišti nakupují. Je to pro ně komfortní způsob nákupu a navíc samy oslovují své dodavatele, aby se do projektu také zapojili. Zatím to splňuje naše očekávání,“ ujišťuje krajská mluvčí Hana Brožková. Měsíční obrat na tržišti je v tuto chvíli téměř milion korun.

Otázkou však zůstává, zda budou drobní zemědělci vůbec pomoc tržiště potřebovat. Dražší jsou totiž i produkty velkých výrobců v obchodních řetězcích. Řada farem a drobných producentů si navíc mohla i díky zafixovaným cenám energií dovolit zdražovat jen minimálně, čímž se nyní stávají daleko více konkurenceschopní. Navíc našli i nové způsoby získávání surovin.

„Máme nového dodavatele vepřového masa, bereme ho teď napřímo. Zatím to vypadá, že bychom mohli ceny do budoucna udržet na přijatelné úrovni, ale dílčímu zdražování se na začátku roku zřejmě nevyhneme,“ připouští Liška.

Novou situaci na trhu vnímá stejně i Dědouch, který letos na obratu zaznamenal jen malý pokles. „Myslím si, že díky situaci v supermarketech můžeme získat i nějaké nové zákazníky,“ naznačuje.