Pro církev mělo včelaření také praktickou úlohu. Včelařením si zvyšovala příjmy. Nebylo potřeba mít velké hospodářství. Úly byly umístěny nedaleko na církevních zahradách. Cukr byl velmi drahý, proto se sladilo převážně medem. Ze včelího vosku se zase vyráběly svíčky. Není proto náhodou, že mezi významnými osobnostmi, které se zasloužily o rozvoj včelařství, byli často právě duchovní. Níže uvádím naše nejznámější osobnosti církevního a včelařského života. Josef Antonín Janiš (1749 až 1821) se narodil v Lanškrouně, vystudoval teologii, zároveň se věnoval včelařství. Byl farářem v Hostivaři u Prahy.
Je objevitelem partenogeneze u trubců. V roce 1788 pokusem dokázal, že neoplozená matka stejně jako kladoucí dělnice plodí jedině trubčí vajíčka. Před 234 lety to byl velký objev. Janiš jako první u nás zavedl rozběrné úly skládající se z různého počtu stejných truhlíků podle síly včelstva, sestavených jako stojany nebo ležany. Je považován za zakladatele novodobého včelaření v našich zemích.
Mendel byl významný včelař. V zahradě opatství si postavil vlastní včelín |
Asi nejznámějším duchovním/včelařem byl opat augustiniánského kláštera ve Starém Brně, zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel (1822 až 1884). Včelaření bylo jeho celoživotní láskou. V opatství, kam Mendel v roce 1843 přišel, našel pro včelaření ideální podmínky. V roce 1871 si nechal dle vlastních návrhů postavit v zahradě opatství včelín a malou pracovnu, kde se věnoval pokusům s kontrolovaným křížením včel. V období nejaktivnější včelařské činnosti zde měl na 50 včelstev. Stavba včelína se zachovala dodnes a je kulturní památkou.
Josef Kebrle (1847 až 1925) se narodil ve Strašicích u Rokycan. O včelařství se zajímal již jako chlapec. Vystudoval gymnázium a za pobytu v kněžském semináři se seznamoval se včelařskou literaturou. Po vysvěcení působil jako kaplan v Kyjích u Prahy, tehdy začal samostatně včelařit. Choval 30 až 40 včelstev. V roce 1885 se stal předsedou Zemského ústředí včelařských spolků pro Čechy (organizace byla předchůdkyní Českého svazu včelařů) a byl jím po plných čtyřicet let. Za oněch čtyřicet let práce pro svaz zavedl včelařské kurzy, každoročně se konaly včelařské sjezdy a výstavy, zavedlo se včelařské pojištění, byly zřízeny pozorovací, plemenné a oplozovací stanice, byl založen fond pro vybudování školy, svazového domu a byl založen výzkumný ústav včelařský.
Od doby Josefa Kebrleho máme včelařské odborníky – učitele včelařství. Mezi jeho přední zásluhy patří sjednocení české včelařské organizace. Dobu jeho řízení svazu dosud nikdo nepřekonal.
Monsignore František Adamec (1866 až 1945) byl český římskokatolický kněz, významný spolkový včelařský funkcionář, autor mnoha odborných včelařských prací a včelař světového jména. Dal jméno tzv. adamcově míře, což je u nás nejvíce používaná včelařská rámková míra s rozměry 39×24 centimetrů. V jubilejním roce 1904 na sjezdu českoslovanských včelařů v Brně svou rámkovou míru představil a od té doby, tedy po 108 let, je tento rámek stále oblíbený.
Jistě bychom českých včelařských osobností spojených se službou boží našli více. A možná nám další rostou. Tradice chovu včel v klášterech, farních zahradách a jiných církevních zařízeních stále žije. Od božích včel je totiž stále co se učit.
