Scéna.cz 

Medicus: mít dar a schopnost

Městské divadlo Brno uvádí od 22. října 2022 v české premiéře muzikál MEDICUS, inspirováno bestsellerem Ranhojič Noaha Gordona. Tato mimořádná událost byla podpořena účastí autorů: Ivána Macíase (hudba a scénář) a Félixe Amadora (texty písní a scénář). Režisér Stanislav Moša v prologu představení přiblížil, že poprvé muzikál viděl ve španělském Madridu letos v únoru. Autoři se následně byly podívat v Městském divadle Brno na muzikál SNĚHURKA A JÁ. Touto produkcí byli nadšení. Usoudili, že MDB je vhodné divadlo pro uvedení prvního nastudování mimo Španělsko. A jak si toto nové nastudování stojí? Co nabízí divákům?

Bezesporu silný příběh o nadaném křesťanském chlapci z Anglie. Jeho osud se naplňuje smrtí matky, kdy se o něj postará potulný bradýř. To už ale malý Rob Cole tuší, že se s ním něco děje. Intuitivně dokáže odhalit, když se k někomu blíží smrt.
Pojďme k dalším tématům: je to nejen otázka nadání a štěstí, ale zejména setkání víry - v Boha, ve své schopnosti, ve vědu a v lásku. Právě láska a nenávist, setkání různých náboženství (křesťanství, judaismus a islám) a kultur (východní a západní svět), a rovněž konflikt pověr, náboženských pravidel a předsudků tvoří alchymii celého příběhu. Pro diváka směs podnětů pro zamyšlení.
Autor hudby Iván Macías nabízí hudbu, která vychází právě z archetypů jednotlivých náboženství a kultur. Zajímavostí je, že oproti jiným muzikálům zdůrazňuje zejména dechovou sekci: trubky, flétny, klarinety, pozouny ad. Samostatně můžeme slyšet i klavír a smyčce. Jeho hudba dokáže nabídnout podkres nejen při pobytu na poušti, audienci u šáha, ale velmi výrazně graduje, zejména v závěrečných sekvencích muzikálu.
Režisér Stanislav Moša, muzikálový matador, opět dokázal, že jeho nejlepší kořistí jsou muzikály v české a moravské kotlině neznámé, s puncem prvního uvedení jako tomu bylo v případě projektu POSLEDNÍ LOĎ. S tím souvisí výběr zpěváků a herců a skvělá práce s company. Ta má různé příležitosti: chudý anglický lid, zejména řemeslníci, šáhova suita, rovněž ekipa při přechodu pouště nebo arabský lid na tržišti. Každý, byť v malém výstupu nabízí skvělý výkon, který je součástí společného soukolí celého díla. Jako režisér výborně vede jednotlivé protagonisty, zejména v nabízení jednotlivých témat: otázka moci, dodržování tradic a pravidel, touha po vědění, otázka zrady a komplotu a mnoho dalších.
Scéna Christopha Weyerse patří opět ke skvělým výtvarným počinům. Jeho práce s projekcí z dílny Petra Hlouška je vynikající. Zejména je nutné podtrhnout v projekci jednotné rastry, tedy rukopis daných záběrů. Weyers vyniká citem pro makro detail (např. šáhova síň), ale vládne i mikro detailem, kdy vůz bradýře nepostrádá ani sítě na uchycení kufrů a další drobnosti jako např. bylinky na scéně. Z hlediska barev a tvarů opět nelze nic vytknout.
Kostýmní návrhářka Andrea Kučerová dostála všem kulturám: dobře zachycuje jak anglický lid, tak i šáhovi tanečnice, kostým Šáha, Avicenna, i samotného Roba Cola i další. Materiály vždy odpovídají danému společenskému postavení. Za zmínku stojí například šáhovi boty do špičky, nebo doplňky bradýře indiánský amulet, dřevěné korále ad.

Pojďme k jednotlivým výkonům. Představitel dospělého Roba Cola Libor Matouš představuje mladého muže plného energie. Divákovi předává nevyčerpatelnou sílu touhy po vzdělání, pečlivosti, ale rovněž i trochu neohrabanosti v budování budoucího vztahu. Velmi na něj sedí přísloví: vyhodili dveřmi, vleze oknem. Ve své mimice dokáže vyjádřit hlubokou radost jak z vědění, tak i ve svém soukromí, kdy se prohlubuje jeho vztah k budoucí manželce Mary. Divák nejvíce ocení jeho pravdomluvnost a otevřenost, kdy v několika situacích svým nejbližším vyjeví pravdu o sobě a své víře.
Kristýna Daňhelová představuje hluboce věřící praktikující křesťanku. Na jednu stranu má ráda otce Gullena (Viktor Skála), ten je zapřísáhlý křesťan. Ve své zaslepenosti nedokáže tolerovat jinou víru. A to ani v případě, kdy ho Rob léčí a uzdravuje. Nitky osudu Mary a Roba rozdělí. Až ve vyhrocené situaci, kdy všude řádí mor, se setkávají, aby naplnili společný osud muže a ženy, kdy jedna osoba jsou. Jejich naplnění je vystavené velké zkoušce, kdy se i Mary musí vydávat za Židovku. Kristýna Daňhelová vystupuje jako uvědomělá a věrná manželka, s velkou obětavostí vůči druhým. Snaží se pomáhat a naplňovat Písmo. Nakonec je postavená před nejtěžší zkoušku, kdy si jí pro její zrzavé vlasy vyhlédne Šáh (Dušan Vitázek).
Šáh versus Avicenna. Oba představitelé moci. Jeden z pozice síly panovníka, druhý síly vědění. Dušan Vitázek ve svých sólových výstupech nabízí otevřený a bohatý hlas až na pomezí operního zpěvu. Tím sklízí u diváků velké ovace. Jeho vystupování v roli neomezeného vládce je dvousečné. Dokáže být krutý, a ví proč, vedle toho nabízí velkou šanci, zejména vůči Robovi, které mu umožní ve své zemi studovat. Výměnou za poznatky o Západě.
Avicenna v podání Ladislava Koláře představuje nejen bohaté vědecké zkušenosti, ale hlavně životní. Snaží se usměrňovat Cola, zejména při jednání se Šáhem. V případě Mary a její “audience” u Šáha, si je dobře vědom, že odmítnout panovníka by bylo osudové, proto volí taktiku, aby to Cola nebolelo. U Ladislava Koláře je nutné opět vyzdvihnout nádhernou barvu jeho basového hlasu. Moudrost a empatie z něj jen čiší.
Třetí mocenskou postavou je Qandrasseh, vezír, kterého ztvárňuje Jiří Horký. Jeho moc není absolutní, ale přesto umí dobře zahýbat osudem druhých. Jedna jeho tvář představuje servilního služebníka, znalce protokolu, zejména umění vytvořit překážky, aby Šáh byl nedostupným. Nakonec se projeví jako mocná zhouba, která rychle zahazuje svou předstíranou loajalitu, a stojí v čele povstání proti Šáhovi. Jeho negativní postoj ke stávajícím hodnotám je velmi věrohodný.
Vykutálený, zlobivý, hašteřivý, protřelý nebo životem poučený? Tyto všechny přívlastky můžeme použít u postavy Bradýře Crofta v podání Stanislava Slováka. A to v momentě, kdy se ujme malého Roba Coleho musíme uvést, že je i dobrosrdečný. Stano Slovák si užívá všech poloh, zejména obezřetnosti, kdy vždy včas vytuší, kdy zmizet, aby zachránil majetek a živnost. Představuje typ člověka, který si užívá života, je obdařený druhým pomáhat, ale zároveň si nechá dobře zaplatit. Kdo je hloupější? Ten co dává, nebo ten co bere?

Muzikál Medicus představuje opět velké plátno Městského divadla Brno. Výkony, výprava, hudba i samotný námět je velmi silný. Režisér Stanislav Moša opět prokázal, že umí léčit uměním, nabídnout velká a široká témata, ale zároveň vše postavit i na malých příbězích. A podobně jako Rob Cole i Stanislav Moša má dar, svou schopnost. A diváci nemusí mít strach na Hudební scénu vyrazit.


Ivan Macías a Félix Amador: MEDICUS

Režie a úprava Stanislav Moša; překlad Zuzana Čtveráčková; hudební nastudování a dirigenti Dan Kalousek a František Šterbák; scéna Christoph Weyers; kostýmy Andrea Kučerová; projekce Petr Hloušek; choreografie Michal Matěj; dramaturgie Klára Latzková; sbormistr Dan Kalousek.

Osoby a obsazení: Rob Cole (Libor Matouš); Malý Rob Cole (Gabriela Čtveráčková); Bradýř Croft (Stano Slovák); Mary Cullenová (Kristýna Daňhelová); Agnes Coleová (Ivana Vaňková); Avicenna (Ladislav Kolář); Šáh (Dušan Vitázek); Quandrasseh (Jiří Horký); Vicerektor (Zdeněk Junák); Karim (Jiří Daniel); Mirdin (Kristian Pekar); Cullen (Viktor Skála); Edgar Thorpe (Jan Mazák); Merlin (Robert Jícha); Dawwid (Ondřej Toth); Bukerel (Karel Mišurec) ad.

www.mdb.cz