Střední odborné školy, učiliště či vyšší odborné školy opustilo v roce 2020 55 879 absolventů, kteří měli ztíženou situaci na trhu práce. Země se potýkala s první vlnou covidu-19, do té doby neznámým virem. Kvůli zákazům vycházení či omezení otevírací doby řešila spousta firem existenční problémy, a tak místo aby nové lidi nabírala, mnohdy naopak propouštěla ty stávající.
Hledáte práci vhodnou pro absolventy? Vyberte si ze široké nabídky práce na portálu jobDNES.cz. |
Tři čtvrtě roku po opuštění škol tak skončilo na Úřadech práce sedm procent absolventů (4302 lidí). Zaměstnavatelé si navíc stěžovali, že když už se rozhodli někomu dát šanci, kvůli i několikatýdenní absenci praxí je museli mnoho věcí doučovat sami.
„Chtěli jsme vzít dva kluky, nic ale neuměli. Byli nepoužitelní. Když člověk neměl v ruce nářadí, tak netuší, co s ním. Třeba soustružník – když nestál u mašiny, je padlé na hlavu ho pustit ke stroji. Akorát si tam něco udělá,“ popisoval před časem pro iDNES.cz Jiří Belinger, majitel firmy zabývající se kovovýrobou.
Nováček u soustruhu by si ublížil. Firmy nemají důvěru v covidové absolventy |
O rok později, v roce 2021, absolvovalo ve stejných typech škol 60 627 studentů. Jak zjistil Národní pedagogický institut (NPI), po tři čtvrtě roce v dubnu 2022 z nich bylo na Úřadu práce 3228, tedy o 1,7 procenta méně, než v předchozím roce. Částečně se proměnily i jejich zručnost nebo praktické znalosti.
„Lepší to je, nebyli tolik doma jako za koronaviru, kdy izolace – zejména tam, kde je potřeba praxe nebo účast v provoze – byla naprosto tragická. Nicméně podobná situace byla i před covidem. Učňovské školství nebo průmyslovky mají málo praxe,“ hodnotí nyní Belinger.
Protože se počet nakažených koronavirem pohybuje v řádech stovek či nižších tisíc denně, a symptomy nejsou většinou tak závažné jako v minulosti, nemusí ministerstvo zdravotnictví sahat k opatřením. Ostatně samo konstatovalo, že chce jít cestou dobrovolného očkování, nikoliv restrikcemi. I když firmy v posledních měsících trápí zvyšující se ceny energií, na jaře, kdy NPI data zjišťovalo, byla jejich situace ještě přívětivá.
Oproti dubnu 2021 tak uchazeči většinou nacházeli uplatnění ve svém oboru. Na rozdíl od minulého sledovacího období měli problém absolventi pouze v oborech: Technická chemie a chemie silikátů, kožed. a obuv. výroba, zpracování plastů a také v osobních a provozních službách.
Ekonom Daniel Münich z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracoviště CERGE-EI při Univerzitě Karlově v tom vidí vyloženě covidový efekt. „Během vln se špatně hledala práce. Firmy nechávaly rozhodnutí na později, tím pádem byli absolventi na ocet. Letos je situace výrazně lepší, protože vlna nepřišla. Najít práci bylo lepší, navíc to ještě bylo na začátku války, takže inflace nebyla tak velká a firmy nebyly tolik obezřetné,“ sdělil iDNES.cz Münich.
Chybí Ukrajinci, hodně Čechů šlo do penze
Podle Evy Svobodové, předsedkyně Asociace malých a středních podniků, lepší uplatnění absolventů souvisí také s enormní poptávkou po řemeslech. Zaměstnance podle ní nabíraly téměř všechny firmy, přesto upozorňuje, že v současnosti se situace opět začíná měnit.
„Lidé řeší úspory – fotovoltaiku, zateplování a další – tedy montážní a stavební práce, montáže. To jsou typická řemesla, kde je vysoká poptávka po zaměstnancích. Také odešla řada Ukrajinců ze stavebních firem bojovat na Ukrajinu a jiní nepřicházejí, tedy tito lidé rovněž v praxi chybí, a tak zřejmě firmám nezbývá nic jiného, než vzít i absolventy a vše je doučit,“ myslí si.
Částečně s ní souhlasí i Belinger, podle kterého jsou to synergické efekty a vše se sčítá. S argumentem o ukrajinských pracovnících by byl ale opatrný, poněvadž podle něj povětšinou zastávali méně kvalifikovanou práci. Ze své praxe ale zaznamenal ještě jiný efekt, který se na pracovním trhu promítl.
„Došlo k velkému odlivu poválečných silných ročníků do důchodu, tím pádem byl obrovský hlad po doplnění lidí. A je pořád. Pracovních míst se hodně uvolnilo,“ vysvětluje Belinger.
Česká ekonomika v létě zpomalila. Domácnosti snížily spotřebu a začaly šetřit |
Mluvčí Úřadu práce (ÚP) Kateřina Beránková vnímá jako další důležitý aspekt skutečnost, že v poslední době roste ze strany zaměstnavatelů ochota přijímat i lidi bez praxe, které si posléze zaučují. Zmínila, že i když se v minulém roce nezaměstnanost nepatrně zvýšila, díky podpoře státu prostřednictvím programů jako byl Antivirus, došlo k obnově ekonomických aktivit v oblastech, které pandemie postihla nejvíce.
„Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se tak po uvolnění ekonomiky nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance a v mezinárodním srovnání má ČR stále jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé EU,“ doplňuje Beránková, podle které mají zaměstnavatelé v tuzemsku primárně zájem o kvalifikované řemeslníky a pracovníky v technických a dělnických oborech.
Zmiňuje také, že ÚP má několik projektů zaměřených na podporu zaměstnávání pro mladé nezaměstnané do 29 let, bez rozdílu dosaženého vzdělání.
„Jsou určené zejména těm, kteří jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností, především kvůli absenci pracovních návyků, chybějící praxi, nedostatečnému vzdělání, nebo nízkému věku,“ říká. Do projektu podle Úřadu vstoupilo přes 14,5 tisíce lidí, přičemž polovina již podepsala pracovní smlouvu.
