O plánu posílat dětské běžence na rentgen informuje list The Independent. Vyšetření mají zjistit, zda dotyčný nelže o svém věku, aby získal výhody mladistvého migranta. Nápad přitom není nový. Během migrační krize z let 2015 a 2016 se takto rozhodli zkoumat pravdomluvnost uprchlíků třeba v Dánsku nebo Francii.
Té nakonec testy v roce 2019 povolila tamní Ústavní rada s tím, že je lze provést jen v případě, kdy u sebe příchozí nemá platný dokument totožnosti a věk, který udává, není pravděpodobný. Zkoumání stáří kostí totiž není zcela přesné a odchylka se může pohybovat mezi rokem a půl až třemi lety.
Přesně na neprůkaznost takových vyšetření teď poukazuje organizace Care4Calais, jež pomáhá uprchlíkům a tvrdí, že ví o stovkách dětí, u nichž úřady věk zpochybnily neoprávněně. „Děti, s nimiž jsme pracovali, byly umístěny do ubytování spolu s dospělými, které neznaly, což je pro jakéhokoliv nezletilého děsivá situace,“ říká členka charity Hannah Marwoodová.
„Hádky o věk mají reálný dopad na duševní zdraví těchto mladých lidí. Nechápou, proč vláda zpochybňuje jejich věk, a působí jim to obrovskou úzkost,“ dodává s tím, že by kabinet měl zvolit „laskavější, soucitnější přístup“. Bravermanová nicméně trvá na tom, že jsou testy potřeba. A to zejména v souvislosti s faktem, že do Británie nyní ve velkém míří hlavně Albánci.
Třetinu migrantů, kteří se letos dostali do Spojeného království ilegální cestou na lodích přes Lamanšský průliv, tvoří právě obyvatelé Albánie. Jejich počet proti loňsku vzrostl exponenciálně, z 800 na více než 12 tisíc. A jak ministryně upozorňuje, jde především o mladé muže.
Britské centrum pro migranty praská ve švech, Sunakova vláda čelí kritice |
„Majoritou nejsou ženy ani děti či staří lidé,“ řekla s tím, že právě na předstírání neplnoletosti si teď úřady posvítí. „V příštím roce přineseme robustnější procedury na testování věku, takže tohoto problému ubude,“ dodala.
Podle ministerstva vnitra počet příchozích Albánců odpovídá jednomu až dvěma procentům mladé mužské populace v Albánii, která má zhruba 2,8 milionu obyvatel. Albánci navíc jen velmi zřídka žádají o azyl a nejčastěji po příjezdu do Británie přestávají komunikovat s úřady.
„Máme tu velké množství závažné a organizované kriminality páchané albánskými gangy. Když se podíváte na jakýkoli segment kriminality, často mu dominují albánské gangy. Ať už je to pašování drog, lidí, zbraní nebo prostituce,“ řekl zástupce resortu Dan O’Mahoney.
Nová data pak podle The Independent ukázala, že 86 procent albánských občanů, kteří o azyl požádali a dostali ho, byly ženy, jež se do země dostaly v důsledku obchodu s bílým masem a skutečně potřebují ochranu úřadů.
Je to invaze, prohlásila ministryně
Letos už se do Británie dostalo nelegální cestou přes moře celkem přes 38 tisíc migrantů, což je o čtvrtinu více než za celý loňský rok. Z podaných žádostí ale úřady dosud zpracovaly pouze čtyři procenta. Ubytování a další náklady spojené s žadateli o azyl britskou vládu denně stojí sedm milionů liber (198 milionů Kč), vyslechli si zákonodárci.
Sama Bravermanová teprve v pondělí musela vysvětlovat svá slova v souvislosti s napjatou situací. „Lidé v Británii mají právo vědět, kdo to myslí vážně se zastavením invaze na našem jižním pobřeží, a kdo ne,“ řekla ministryně v pondělí poslancům. Podle ní je třeba přestat předstírat, že jde ve všech případech o uprchlíky v nouzi.
Opozice jí následně vytkla, že podněcuje krajně pravicové a rasistické tendence ve chvíli, kdy o pár dní dříve jeden muž zaútočil zápalnými bombami na zařízení pro přistěhovalce v Doveru. Britský premiér se pak od výroku o invazi distancoval s tím, že chce „soucitnou, vlídnou zemi“.
Británie začne migranty posílat do Rwandy. Ta za to dostane desítky milionů |
Bravermanová se minulý týden znovu stala ministryní vnitra jen šest dní poté, co rezignovala kvůli tomu, že poslala oficiální dokument „důvěryhodnému kolegovi z parlamentu“ ze své osobní e-mailové adresy. Opoziční strany i někteří konzervativci proto zpochybňovali, že je vhodnou kandidátkou do čela klíčového ministerstva. Politička je navíc příznivkyní pozastaveného plánu na posílání migrantů do Rwandy a čelí kritice, že migranty démonizuje.
Státní tajemník pro přistěhovalectví Robert Jenrick po jejích slovech o invazi řekl, že šéfka resortu měla lépe volit slova, i když podle něj chtěla pouze upozornit na rozsah problému. „Ve funkci, jako je ta moje, člověk musí volit slova velmi opatrně. A já bych nikdy nedémonizoval lidi, kteří přicházejí do této země v touze po lepším životě,“ zdůraznil Jenrick.
Jenrick také připustil špatné podmínky v přijímacím zařízení v Manstonu v hrabství Kent, kde při kapacitě 1 600 lidí ubytovali na 4 000 migrantů. „Je tam prostě příliš mnoho lidí. Nikdy se nemělo připustit, aby situace dospěla až sem, a já si nejsem úplně jistý, že se to nestalo úmyslně. Chci, aby osoba, která je odpovědná za vznik problému, skládala účty,“ kritizoval vládu konzervativní poslanec Roger Gale, který oblast Manston zastupuje v parlamentu.