Svou bezradnost schovávají ministerstva za nutnost „evropského řešení“ energetické chudoby

Problém energetické chudoby je nutné řešit na celoevropské úrovni a nespoléhat pouze na národní řešení. Na konferenci českého předsednictví v EU věnované energetické chudobě se na tom dnes shodli zástupci ministerstva práce a ministerstva průmyslu. Podle nich by samostatný postup členských států narušil společný evropský trh, pro země o velikosti Česka by navíc bylo obtížné konkurovat ve svých opatřeních velkým státům.

Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Martina Štěpánková na konferenci upozornila, že energetická chudoba není nový fenomén, nynější inflace ale rozšířila počet lidí, kteří jí čelí. „Energetická chudoba už není hrozbou jen pro nejzranitelnější skupiny, ale i pro střední třídu,“ uvedla.

Členské státy EU podle ní na energetickou chudobu reagují podobnými opatřeními. Zpravidla to jsou cenové stropy, zvyšování dávek a důchodů, zvyšování minimální mzdy nebo pobídky k úsporám energií. Štěpánková zdůraznila, že i do budoucna je nutné opatření koordinovat, aby se nenarušil společný evropský trh.

Potřebu společného evropského postupu zdůraznil i náměstek ministra průmyslu René Neděla. „Nemůžeme bojovat proti státům, jako jsou Německo nebo Francie,“ varoval. Podle něj je nutné najít společné evropské nástroje, které se budou jen v detailech lišit podle specifické situace v jednotlivých zemích.

Podle údajů Evropské komise postihuje energetická chudoba 35 milionů obyvatel EU, tedy zhruba osm procent celkové populace. Lidé postižení energetickou chudobou mají problémy s placením účtů za elektřinu, plyn, teplo či vodu kvůli svým nízkým příjmům. Problém prohloubil nynější růst cen.

Milostivé počasí: Cena plynu pro evropský trh poprvé od června klesla pod 100 eur za MWh

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii. Od srpnového maxima je cena plynu nižší zhruba o 70 procent.

Krátce po poledni se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v listopadu v TTF pohybovala kolem 98,50 eura (2410 Kč) za MWh. Proti pátku tak vykazovala pokles o více než 13 procent.

K poklesu ceny přispívá sílící přesvědčení, Evropa bude mít plynu v zimních měsících dostatek. K obavám v posledních týdnech značně přispíval fakt, že z Ruska do EU proudí výrazně méně plynu než před válkou na Ukrajině.

Meteorologové předpovídají, že počasí v Evropě bude až do konce měsíce teplejší, než je obvyklé pro toto roční období. Zároveň evropské země svižným tempem plní zásobníky plynu, některé z nich už splnily cíl, který si unie stanovila.

Cena plynu se začala výrazněji zvyšovat loni na podzim, kdy se megawatthodina v TTF prodávala zhruba za 40 eur. Do konce loňského roku cena přechodně vystoupila nad 130 eur/MWh, než se letos v lednu vrátila k 60 eurům. Podle analytiků patří k hlavním příčinám růstu cen politika Evropské unie a její snaha co nejrychleji se zbavit fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Další skokový růst cen přišel na konci února po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Zástupci členských zemí EU se minulý týden dohodli na podpoře urgentních opatření, jejichž smyslem je snížit ceny plynu pro firmy i domácnosti. Vedle plánu začít nakupovat zemní plyn společně je to i snaha zavést cenový strop na dovážený plyn.