[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když se narodil můj první syn, vypadal, jako bychom strávili měsíc v Karibiku. Říkala jsem si: ten se bude jednou pěkně opalovat... Jenže se narodil předčasně a jeho zabarvení bylo způsobeno novorozeneckou žloutenkou. Horší ale bylo, že domů jsme mohli jít skoro až za dva týdny.
Na druhou stranu mě uklidnilo, že není jediný a že tímhle typem žloutenky trpí skoro polovina novorozenců. Jak říká neonatoložka Mária Fedorová, není potřeba si dělat těžkou hlavu, novorozenecká žloutenka se dá totiž dobře léčit. A pro váš klid: novorozenecká žloutenka skutečně nemá nic společného s virovou hepatitidou neboli žloutenkou například typu A či C, jedině název a ono typické žluté zabarvení.
Novorozenecká žloutenka je způsobena zvýšenou koncentrací bilirubinu v krvi. Bilirubin vzniká při rozpadu červených krvinek, ty se rozpadají a z kostní dřeně jsou průběžně vyplavovány krvinky nové.
„Bilirubin se mění v játrech a následně je z těla vyloučen, nejvíce stolicí. Hnědou barvu jí dávají právě metabolity bilirubinu, např. sterkobilin. Malá část se může vyloučit v podobě urobilinogenu nebo urobilinu močí,“ říká doktorka Marta Šimůnková.
Plod má jiný typ krevního barviva (tzv. fetální hemoglobin, na nějž se snadněji váže kyslík) a vyšší počet červených krvinek, aby bylo zajištěno zásobování plodu kyslíkem i přes placentu.
„Miminka, a zejména jejich mozek, jsou na nedostatek kyslíku extrémně citlivá. Po narození se červené krvinky mnohdy urychleně rozpadají, takže játra nejsou schopná veškerý bilirubin zpracovat. Potom je ho v krvi větší množství a miminko prostě zežloutne,“ vysvětluje princip zežloutnutí doktorka Šimůnková.
Všechny moje kamarádky, které jsou matkami, fyziologickou žloutenku u svých dětí zažily. Není divu, podle doktorky Šimůnkové ji má 50 % donošených dětí a 80 % nedonošených. Všechny děti po narození pak mají novorozeneckou hyperbilirubinemii (zvýšenou koncentraci bilirubinu).
Je však nutné odlišit normální zvýšení koncentrace bilirubinu z rozpadu nadpočetných krvinek plodu a hyperbilirubinemii z chorobných, patologických příčin. V současné době by se už neměla vyskytovat fetální erytroblastóza, k níž dochází při konfliktu v systému krevních skupin, především Rh faktoru (pozitivní a negativní). Může k ní ale dojít, i když zpravidla v menší míře, v systému AB0.
"Principem je výskyt protilátek v krvi matky proti krvinkám plodu. Protilátky matky přecházejí placentární bariérou a ničí krvinky plodu, které se rozpadají (mnohdy ještě v děloze), a vzniká těžká choroba, již provází zvýšená koncentrace bilirubinu a těžká chudokrevnost dítěte. Jedinou léčbou jsou výměnná transfuze (lze i v děloze) a následně případně i předčasný porod, aby nedošlo k dalšímu poškození plodu,“ vysvětluje dětská lékařka.
Volný bilirubin je totiž mozkový jed, který poškozuje bazální ganglia, tedy části mozku, jež jsou odpovědné za mnoho životních funkcí. Jaká je prevence? Nepodávat „zbytečné“ krevní deriváty (krve, transfuze), při nichž může dojít k navození tvorby protilátek, a když už je transfuze nutná, pak podávat naprosto shodnou krev podle systému AB0 a Rh faktoru.
„Rh negativním matkám se podává profylakticky D globulin, který tvorbě protilátek zabrání, protože Rh+ matky netvoří ty ‚nejsilnější‘ protilátky, které nejsou největší příčinou fetální erytroblastózy. Pochopitelně hraje roli i Rh faktor otce. Když jsou oba rodiče Rh negativní, pak nemá dítě po kom zdědit Rh pozitivní a konflikt se nemůže konat. K němu dochází jen u Rh+ dítěte a Rh– matky,“ vysvětluje MUDr. Marta Šimůnková.
„Dcera Anička se narodila tři týdny před termínem, žloutenku u ní zjistili druhý den po porodu,“ vypráví dvaatřicetiletá maminka Jitka. „Měla vysoké hodnoty bilirubinu, takže ji dali pod lampu. Svítili jsme asi devět dnů, ještě po propuštění měla vyšší hodnoty, takže byla žlutá i doma. Chodili jsme na kontroly a blednout začala až za dva týdny.“
Pokud se ptáte, jak dlouho novorozenecká žloutenka trvá, odpověď není jednoznačná a záleží na mnoha okolnostech. Ta fyziologická trvá zhruba 5 až 10 dnů, a pokud dítě pije méně mléka, může trvat déle. Překvapivě ale kojené děti mívají novorozeneckou žloutenku delší, někdy až tři týdny, ale i déle.
„Pak jsou některé chorobné stavy, při nichž ikterus (žloutenka) přetrvává. Jde především o infekce, například močových cest, ale i vrozené infekce, jako jsou cytomegaloviry či toxoplasmóza, které mohou mít další příznaky, především neprospívání novorozence, odmítání stravy a lenost při pití, apatie, ublinkávání a zvracení,“ říká pediatrička.
Léčba tedy závisí na tom, jakou příčinu žloutenka má. V případě té fyziologické obvykle není potřeba žádná léčba, většinou vám už v porodnici doporučí kojení v častých intervalech a pobyt na denním světle, které pomáhá v odbourávání bilirubinu.
„Pokud teplota v pokoji dovolí, je vhodné dítě poodhalit, aby denní světlo zasáhlo co největší plochu těla. Pozor, denním světlem se nemyslí vystavení dítěte přímému slunci, to by mohlo dítěti výrazně ublížit. Často postačí, když umístíte postýlku k oknu, kam slunce přímo nesvítí,“ radí Mária Fedorová. Stejně tak pomáhá, když co nejdříve po porodu začnete kojit. „Je to z toho důvodu, že se zvyšují hydratace a střevní činnost, tedy i vylučování bilirubinu,“ dodává lékařka.
Zajímavost: Víte, že červené krvinky mají životnost asi 120 dní? Pak se rozpadají a z kostní dřeně jsou průběžně vyplavovány krvinky nové.
Některé maminky téhle léčbě říkají „solárková“, protože při ní miminka leží v inkubátoru se zakrytýma očima a svítí na ně jasné modré světlo. „Vzpomínám, jak mi sestřička řekla, že syn musí podstoupit fototerapii, léčbu modrým světlem. Vždycky pro něj přišla a odnesla ho do inkubátoru, kde byl několik hodin, a pak mi ho zase přinesla. Oči měl zakryté takovou páskou a já ho tam chodila pořád kontrolovat, aby mu nespadla z očí a neoslepl,“ uvádí pětatřicetiletá Romana z Prahy.
Fototerapie je velmi účinná metoda, při které se nadbytečné žluté barvivo opět začne správně vylučovat močí. Díky modrému světlu se mění struktura žlučového barviva tak, že se stane látkou ve vodě rozpustnou. Z těla se pak ledvinami dostane přebytečné množství bilirubinu ven, a to bez účasti jater.
Nebojte se, tohle "solárko" vašemu dítěti neublíží, navíc lékaři dítě pravidelně kontrolují, a to pohledem i přístrojem, který na základě kožního zbarvení odhaduje hladinu bilirubinu.
Miminko je během svícení v inkubátoru nahé, má jen plenku a zakryté oči. Fototerapie se přerušuje jen po dobu krmení a koupání. Protože viditelné žluté zabarvení brzy mizí, je nutná kontrola bilirubinu, a to buď z krve, nebo kožním neinvazivním měřením, kdy se do miminka nemusí píchat. V některých případech, ty jsou ovšem hodně raritní, však fototerapie nestačí a je potřeba provést výměnnou transfuzi.
„Když nás propustili z porodnice, zhruba za týden se u Karolínky objevilo žlutavé zabarvení. Trošku jsem se vylekala, v porodnici měla hodnoty bilirubinu v pořádku. Paní doktorka nám řekla, že jde o žloutenku kojeného dítěte,“ vypráví čtyřicetiletá Soňa. Ta se objevuje asi třetí den života, maxima dosahuje koncem druhého týdne a spontánně ustoupí během 1 až 4 měsíců. Proč to tak je, se přesně neví.
Další oblíbené produkty
V tomto případě se někdy doporučuje přerušit kojení, ovšem většinou až tehdy, pokud dítě bylo na fototerapii a po propuštění z porodnice mu delší dobu přetrvávala žloutenka v hraničním pásmu, které ještě nevyžaduje fototerapii. Platí ale, že pokud dosáhne bilirubin hodnot, jež indikují fototerapii, pak jednoznačně první volbou je fototerapie.
„Po přerušení kojení obvykle bilirubin klesne. Na delší trvání žloutenky má pravděpodobně vliv složení mateřského mléka. A čím dítě krmit? Odstříkaným mlékem ohřátým na 56 stupňů Celsia po dobu patnácti minut, a to alternativním způsobem, injekční stříkačkou nebo po lžičkách,“ radí lékařka.
Odborná spolupráce: MUDr. Mária Fedorová