David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Prakticky není týden, kdy by policisté na Vysočině neinformovali o  nehodě řidiče elektricky poháněného kola nebo koloběžky. Navíc se čím dál častěji množí i případy, kdy jsou navíc šoféři pod vlivem návykové látky. Hlavně alkoholu.

Rekordmanem je do dnešního dne řidič (36), který v půlce srpna letošního roku boural na elektrokoloběžce v podvečer na silnici mezi Jihlavou a Hosovem. Podle policejní komisařky Jany Kroutilové totiž nezvládl řízení a havaroval. Záchranáři ho odvezli zraněného do jihlavské nemocnice.

„Policisté provedli u muže dechovou zkoušku, při které mu naměřili hodnotu 3,29 promile alkoholu,“ uvedla komisařka.

I krajští záchranáři potvrzují, že s šoféry jedoucími na elektricky poháněných strojích mají čím dál víc práce. Jejich mluvčí Petr Janáček dodává, že prakticky nikdy neošetřují jen drobná poranění jako oděrky po pádu na silnici, ale zranění bývají vážnějšího charakteru.

„Letos jsme zasahovali u několika desítek pacientů, kteří se zranili po pádu z koloběžky, ať už klasické, či elektrické. V loňském roce jich bylo výrazně méně. Všeobecně lze říci, že počty mají jednoznačně stoupající trend,“ vysledoval z průběžné statistiky Janáček.

Když dojde ke zranění, tak nejčastěji se podle něj jedná o úrazy hlavy. Když navíc řidič nemá na hlavě helmu, zranění může být velmi vážné, až fatální. „Druhým nejčastějším zraněním jsou úrazy horních a dolních končetin, ať už naraženiny, či zlomeniny,“ dodává.

Janáček ovšem apeluje na řidiče, aby helmu na hlavu před jízdou nasazovali. „Velká část ošetřených pacientů, bourala bez ní a někteří se dokonce ještě na cestu posilnili alkoholem. Jde o velmi nebezpečnou kombinaci, před kterou bychom rádi varovali,“ dodává Janáček.

Helma na hlavě je ze zákona povinná pro řidiče mladší 18 let. Jedno, jestli jedou na kole, koloběžce nebo na stroji s elektrickým pohonem. „Navštěvuji základní školy. Koloběžku mají ve třídách už skoro úplně všichni. E-koloběžku z 25 dětí přibližně pětina,“ předesílá krajská koordinátorka Besipu Veronika Vošická Buráňová.

„Problém u dětí je v tom, že z dopravní výchovy na hřišti víme, že neumí pořádně řídit kolo, ale na koloběžce si myslí, že se jim nemůže stát vůbec nic. Navíc si myslí, že nejsou účastníky silničního provozu, ale chodci,“ dodává.

Další problém je v tom, že řada majitelů elektrokol či koloběžek má výkonem tak silné stroje, že už podle zákona nespadají do kategorie cyklistů, ale motoristů.

„Výkon motoru elektrokola musí být maximálně 250 W a motor smí pouze pomáhat při šlapání. Při dosažení jízdní rychlosti 25 km/h se musí odpojit. Bez šlapání jezdce smí jet elektrokolo samostatně na motor maximální rychlostí 6 km/h. Tyto podmínky musí být splněny všechny, nestačí jen část,“ říká Petr Tichý, produktový specialista sítě prodejen elektrokol.

Může se zdát, že řidiči koloběžek nejsou běžnými účastníky silničního provozu. Jakmile ale jsou se strojem na pozemní komunikaci a řídí jej, vztahuje se i na ně zákon o provozu na pozemních komunikacích. Takže musí být střízliví a nebýt pod vlivem drog.

Koloběžkáři tedy musí v silničním provozu dodržovat stejná pravidla jako například cyklisté. Krom tučné pokuty v řádu desítek tisíc korun kolařům ani koloběžkářům ale nehrozí, že by přišli o řidičský průkaz.

Pokud koloběžkář zaviní nehodu, musí kromě případné pokuty zaplatit i škody, které způsobí. Zatímco u aut nebo motorek kryje škody povinné ručení, u koloběžek se dá využít pojištění odpovědnosti, tedy takzvaná „pojistka na blbost“.

Diskuze k článku