Test, který mezi prvňáčky hledá akcelerované (vývojově urychlené, pozn. red.) a nadané děti, zavede žáky na dinosauří ostrov. U jeho bran je přivítá domorodec Boris, kterému pomáhají o dinosaury pečovat. Plněním početních či logických úloh postupují ostrovem.
„Nososaurus má 5 melounů, okosaurus má o 4 melouny víc než nososaurus. Kolik má okosaurus melounů?“ stojí v jedné úloze. Další zase zjišťuje, který z šesti vyobrazených teploměrů ukazuje 40 stupňů Celsia.
Úkoly mohou plnit děti, které umí číst, ale i ty, kterým tato dovednost ještě dělá problémy. „Nasadí si sluchátka a spustí se zábavná povídka. Přesto je součástí testu i čtení, abychom zjistili, jak na tom dítě je s ohledem na případné zapojení do pozdější části projektu,“ říká hlavní řešitelka projektu a psycholožka Šárka Portešová z Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně.
„Nadané děti nechtějí čekat na zbytek třídy, až se jejich znalosti srovnají. Těší se do školy na nové podněty a že se budou rozvíjet, ale tím, že k tomu nedochází, přicházely problémy. Nechtěly do školy chodit a nelíbilo se jim v ní. Časem mnohdy na vzdělávání rezignují,“ vysvětluje Portešová.
Proto s kolegy z kateder matematiky a výtvarné výchovy při pedagogické fakultě a odborníky z Ústavu výpočetní techniky vytvořili test, který u prvňáčků zjišťuje nadání na matematiku.
„Jsou děti, které čtou plynule od čtyř let. A když si představíte žáka, který násobí, počítá do tisíců a je schopný řešit relativně složité úlohy, tak se v první třídě, kde se učí počítat do deseti, opravdu nudí,“ dodává psycholožka.
Jak jde vašemu dítěti ve škole matematika?
Pokud test u někoho nadání projeví, přechází do druhé fáze. Žák v hodinách matematiky neprobírá s ostatními látku, kterou ovládá, ale vzdělává se nad rámec znalostí svého ročníku.
„Nemyslíme si, že bychom ze všech dětí pěstovali matematiky, ale když se podporuje logika a myšlení, dosáhnou později uplatnění v mnoha oblastech,“ říká Portešová.
Testování se koná na třinácti základních školách, a děti testy vyplňují na tabletech nebo počítačích. „Při posledním testování jsme z pěti set dětí odhalili asi šestadvacet nadaných a akcelerovaných,“ upřesňuje hlavní řešitelka projektu.
I když se zjišťují znalosti u prvňáčku, obtížností je test pro starší děti. Právě proto, aby se projevilo skutečné nadání.
Pozornost potřebují i nadané děti
Jednou ze škol, která se projektu účastí, je i Základní škola Trávník v Přerově. Zástupkyně ředitelky Marcela Mrázková redakci iDNES.cz popisuje, že ve dvou prvních třídách pracovníci univerzity odhalili pět nadaných dětí.
„Řekli nám o třech, o dvou nám řekli až později. Budeme je znovu testovat, tak asi chtějí vidět rozdíl u dětí, se kterými se pracuje nad rámec oproti těm, které se učí normálně s ostatními,“ přemýšlí Mrázková.
Spolu s kolegy na rozdíl od ostatních škol vybraným dětem dopřávají individuální výuku v malé skupince. „Dětem se práce líbila, protože pracovní listy jsou velmi pěkně připravené. Navíc jsme si pro žáky mohli vybrat variantu podle obtížnosti,“ těší ji.
Vysvětluje, že je potřeba věnovat se nadstandardně i nadaným dětem, i ty mají specifické vzdělávací potřeby. „Jsme společnost, kdy se pozornost věnuje dětem se specifickými potřebami. I nadání patří do specifických vzdělávacích potřeb.“
S jejími slovy souhlasí i ředitelka spolku MINDSET sdružující nadané děti a dospělé Dana Havlová. Vysvětluje, že odhalit nadané děti není vůbec jednoduché, přesto by se jejich schopni měly odhalovat na přelomu předškolního a školního vzdělávání.
„V tomto období je fajn se tomu věnovat a přijít na to, jak dětem pomoct. Každé dítě má právo rozvíjet se tempem, které je mu vlastní a my jako společnost bychom byli velmi krátkozrací, kdybychom jim v tom nepomohli, nebo jim bránili,“ myslí si.
Mimořádně nadané děti jsou pro školy obtěžující, říká odbornice z Mensy |
Doplňuje, že bychom se tím jako společnost mohli připravit o lidi, kteří by jednou mohli být schopni řešit krize, kterým čelíme například nyní.
Jasnou odpověď má i na otázku, zda si myslí, že by nadané děti měly být ve speciálních třídách, aby se navzájem motivovaly k posouvání svých dovedností a jejich talent se nezastavil.
„Za předpokladu, že by byla inkluze dobře vedena, byli by dostupní asistenti pedagoga a dokázali jsme s dětmi jakéhokoliv talentu pracovat v rámci jejich běžného prostředí, není důvod je vytrhávat z jejich kolektivů.“
Projekt končí v prosinci, poté ho tým z Masarykovy univerzity nabídne ostatním školám. „Na konferenci v Brně jsme se potkali se 140 učiteli prvního stupně základních škol z celé republiky. Ukázali jsme jim projekt a mají o výstupy zájem, tak je od ledna budeme informovat o možnostech využití,“ těší Portešovou.
S týmem vědců z univerzity by ráda v kontaktu zůstala i zástupkyně ředitelky školy Mrázková, která přemýšlí o větším zapojení její školy do projektů Portešové a jejího týmu. „Nadaným dětem se už částečně věnujeme, ale chtěli bychom to mít co nejvíce podložené po odborné stránce,“ uvádí důvody spolupráce Mrázková.
