Přepis: Jak to vidí Dana Drábová – 26. října 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je přesně půl deváté, Zita Senková přeje všem krásný dobrý den. V pravidelném čase je tady rozhovor v souvislostech a naproti mně ve studiu paní Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, buďte vítána.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Zajímat mě bude například to, co by se stalo, kdyby Rusové odpálili Kachovskou přehradu u Chersonu. Zda roste riziko jaderného útoku a kolik komplikovaných zim nás možná čeká, přeji nerušený poslech. Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit krýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. To uvedl americký Institut pro studium války ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině, která píše dnes 245. den, co si o tom myslíte, paní Drábová, co by zřejmě mohlo způsobit protržení přehrady?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
První věc je, že Rusové s tím již mají zkušenosti. Oni tu Kachovku, tu přehradní hráz již v průběhu druhé světové války do povětří vyhodili. Utopili přitom skoro 100 tisíc Ukrajinců a nějakých 15 tisíc svých vlastních vojáků a nějaké množství, teď si nevzpomínám wehrmachtu. Takže s tím co udělá, protože Kachovka, už zkušenosti mají. Nicméně nedává to smysl, jenže co zase v konání Putina a jeho okolí smysl dává. Proč to nedává smysl? Protože by se připravili prakticky o jediný zdroj vody pro Krym. Tím pádem tahle ta operace by musela být opravdu operací ze zoufalství a co se týká možných důsledků, no a protržení té přehradní hráze by zase znamenalo pro okolí katastrofu. Já nevím, jak je ta oblast teď hustě osídlena, protože řada lidí už z ní prchla. Ale stejně by to znamenalo velké ztráty na životech. Probleskla taková obava zejména na sociálních sítích, co by to znamenalo pro Západočeskou elektrárnu, která už tady strádá konáním okupantů od 4. března a zatím pořád drží. Klobouk dolů před jejím personálem. Pro tu Západočeskou elektrárnu by to nemělo mít přímé dopady, protože ona má svou vlastní nádrž, která je veliká a která by to chlazení dokázala spolehlivě zajistit, protože ona ta chladící voda se do té nádrže zase vrací. To znamená její vyprázdnění by trvalo extrémně dlouhou dobu, pokud by k němu vůbec došlo. A druhá věc je, že na to, aby přišla ta záporožská ochlazení, tak bysme musely prorazit hráze právě téhle té speciální nádrže, ne ta Kachovská nádrž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle toho zmíněného institutu by voda mohla zaplavit až 80 ukrajinských měst, vysídlit stovky tisíc lidí, ale jak jste řekla, paní Drábová, nevíme přesně ten počet, když jste se zmínila o Záporožské jaderné elektrárny, tak ukrajinský provozovatel jaderných elektráren Energo, Energoatom varoval, že Rusové tam dělají nějakou podezřelou aktivitu utajovanou. Podle odhadů by mohli připravovat teroristický útok za použití jaderného materiálu. Ruští vojáci odmítají vpustit ukrajinské pracovníky zařízení ani pozorovatele Mezinárodní organizace pro atomovou energii. Ta si nemá páky, nemůže si vymoci ten přístup?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Tak pojďme si to trošku rozebrat, asi je padá voda, že pohyb po té elektrárně okupanti omezují, ale neomezují přístup ukrajinského personálu k těm důležitým zařízením tak, aby mohli tu elektrárnu udržovat ve stabilním stavu. Ta elektrárna je stále obsluhována ukrajinským personálem. A druhá věc je, že od začátku září jsou na elektrárně permanentně inspektoři Mezinárodní atomové agentury. Ze začátku tam byli dva, zůstali tam měsíc a byli vystřídáni a momentálně jsou tam čtyři. Takže nezávislé hodnocení toho, jak to na té elektrárně vypadá, je od začátku září k dispozici. Oni nemohou nic ovlivnit, ale mohou podávat nezaujaté zprávy o stavu té elektrárny. Mimochodem musím říci, že generální ředitele Mezinárodní atomové agentury pan Rafael Grossi projevil neskutečnou odvahu. On nedávno před 14 dny navštívil Prahu. Měl takový bych řekla velmi zajímavý rozhovor s naším ministrem zahraničních věcí Lipavským, ale my jsme s panem Grossim v kontaktu velmi, velmi často. A vyprávěl mi při té příležitosti, jak se vlastně na tu Záporožskou dostali Dostálek a že skutečně pět minut potom, co projeli checkpointem ze Záporoží do té oblasti Enerhodaru a Záporožské elektrárny, tak byli pod ostrou palbou. A ochranka, kterou poskytují pro takovéhle týmy, poskytuje Organizace spojených národů, tak velmi mé tvrdě trvala na tom, aby se vrátili, nepokračovali v té cestě. Ale pan Grossi řekl, že tam prostě se svým týmem dojede a také dojel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak odhadujete ten další vývoj, čeho se nejvíce obává?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Na Záporožské elektrárně asi to, co je největším rizikem, ale nechci říct nebezpečím, ale to riziko se může převrátit v to, že se něco stane. Největším rizikem je to, jak to psychicky nadále bude zvládat ukrajinský personál. Zatím opravdu klobouk dolů, ale s tím neuvěřitelném stresem, ve kterém oni musejí pracovat, možnost chyby narůstá. Takže já říkám, čím déle tam okupanti budou, tím více tam průšvih visí na lásku, ale zatím visí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jakým dojmem na vás působí, paní Drábová, ruské obviňování Kyjeva z přípravy takzvané špinavé bomby? Možná bychom si také mohli říct vlastně, co to znamená, vlastně je to zařízení s konvenční výbušninou, která obsahuje radioaktivní materiál. Není to jen /souzvuk zvuků/.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Rusové pardon, Rusové tohle nezkoušejí poprvé. Už v Ženevě v organizaci pro zákaz biologických zbraní Ukrajinu obvinili, že ve svých laboratořích nebo v laboratořích na svém území ve spolupráci se Spojenými státy připravovala biologické zbraně, které se chystala použít pro útok na přilehlé části Ruska. Nesmysl, nikdy se to neprokázalo a takové laboratoře jako má Ukrajina na svém území, má na svém území každý stát, který se zabývá virologií, bakteriologií a také výzkumem vakcín. A Ukrajina není žádná rozvojová země, ta má opravdu velký potenciál ve vědě, výzkumu, inovacích, technologiích. Tak Rusové zneužijí každé příležitosti vystoupit v Radě bezpečnosti OSN a obvinit Ukrajinu z něčeho, co chystá jako incident se zbraněmi hromadného ničení. Tak teď přešli k té špinavé bombě. Zase znovu použití špinavé bomby nedává smysl, nedává smysl ani pro Rusy ani pro Ukrajince, protože ta špinavá bomba toho mnoho nezpůsobí kromě intenzivní paniky. Jakmile dojde k rozprášení té, toho radioaktivního materiálu, tak je kontaminováno území, nevím třeba kilometr čtvereční nebo něco takového. Což ve vztahu k tomu, na jakém území se ta válka vede, tak opravdu vojensky smysl vůbec nedává. Co může být a toho se svět docela obává, za tím ruským obviněním je příprava takzvané operace pod falešnou vlajkou. Uděláme to samé a hodíme to na Ukrajince. To by se stát mohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už podruhé jste řekla, že to nedává smysl, ať už teda útok na Kachovskou přehradu, tak i použití takzvané špinavé bomby. Otázka je, paní Drábová, co dává smysl, dává smysl válka?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Ona ta válka sama o sobě nedává smysl a byla odstartována imperiálními ambicemi Ruska. Tyhle imperiální ambice jsou zjevně neukojitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi souhlasíte s tvrzením, že svět nebyl od roku 1962 blíže možné jaderné válce jako právě nyní. Připomenu, že v říjnu 1962 před 60 lety málem teda vypukla jaderná válka. Co vás napadá, když se řekne ten rok a třeba aktéři tehdejšího dění, Kennedy Castro, Chruščov?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Já bych si z toho vzala kousek naděje, protože to opravdu zase bylo velmi blízko použití jaderných zbraní pro válečný konflikt. Ale to vzájemné odstrašení a ta vzájemně zaručená destrukce přinutila aktéry na všech stranách, aby vyjednali, že se to nestane, nestalo se to. Když si to přeneseme do dnešní situace, tak nemůžeme nikdy zaručit, že to zase dobře dopadne. Ale já jsem pevně přesvědčená, že ano, protože udělat takovouhle věc, znamená překročení bodu, z něhož není návratu. A to si myslím i Rusko dá přece jen pozor, přece není jejich cílem mít tu zemi úplně zničenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem zakládáte váš optimismus?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Třeba i na tom, že k odpálení jaderné zbraně nestačí jeden člověk. Putin, stejně jako americký prezident pan Biden nemají červené tlačítko a když ráno vstanou a řeknou, teď si to odpálím, tak by to mohli udělat. Tam je celá řada stupňů, které musejí být splněny, celá řada kroků, které musejí být splněny, aby k tomu odpálení došlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké to jsou, popište nám je.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Musí být vydán rozkaz, musí být zbraně uvedené do bojové pozice. Musí být zadány kódy na mnoha úrovních a pak tedy k tomu odpálení dojde. Ale vždycky je tam člověk, který když ten krok neudělá, tak se nic nestane. A já věřím tomu, že se vždycky ten člověk najde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by se teď měla, ať už Ukrajina nebo Severoatlantická aliance postavit k tomu harašení těmi zbraněmi?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Nemyslím si, že by se něco změnilo. Ještě jsme nezmínili to, že Rusko také zahrašilo možností použít takzvanou taktickou jadernou zbraň. Což je na rozdíl špinavé bomby už skutečně jaderná zbraň, ale má poměrně malou mocnost. To znamená použití taktické jaderné zbraně z mocností do jedné kilotuny trinitrotoluen jenom pro kontext bomby použité na Hirošimu a Nagasaki měli asi 15 kilotun a tlouštík měl myslím 20 kilotun. Takže ty taktické jaderné zbraně jsou ještě menší než ty, které byly použity na ostrově Hirošimě a Nagasaki. Zase účel použití takovéhle taktické jaderné zbraně je něco demonstrovat spíše v situaci, která na Ukrajině je, než že by se tím dala získat nějaká vojenská výhoda. Dokud Rusům nedojdou konvenční výbušniny, taky dokáží natropit úplně stejnou škodu a zmar těmi konvenčními zbraněmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že dokázali Rusové jaksi zasáhnout to zranitelné místo Ukrajiny, a to je energetická infrastruktura?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Oni to mají nacvičeno, oni to mají nacvičeno z Gruzie, mají to nacvičeno ze Sýrie a poté energetické infrastruktuře vždycky jdou. Já jsem byla poměrně překvapená ale na druhou stranu asi to má zase své racio, že to dělají až teď na zimu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková vyzvala občany, kteří prchli před válkou do zahraničí, aby se vrátili až na jaře. Důvodem je, jak pokračující ruské bombardování, tak ničení právě té ukrajinské energetické infrastruktury. V jakém stavu se nachází podle, máte-li informace?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Nemám jiné informace než ty, která lze najít v otevřených zdrojích a třeba v projevech pravidelných pana prezidenta Zelenského a jeho poradců Mychalja Podoljaka a dalších a z toho vyplývá, že zhruba 30 % té ukrajinská energetická struktury je poškozeno, nechci říct zničeno ale poškozeno. A pokud by se Rusové dokázali zaměřit opravdu na neuralgické body té energetické infrastruktury, což jsou transformátory a rozvodné stanice, tak způsobí opravdu velké potíže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Německo si ponechá dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě. Třetí podle plánů ke konci roku odpojí. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka mohou tak přispět k energetické bezpečnosti Spolkové republiky během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska. Překvapil vás tento krok?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Člověk je rozumný a pragmatický, když mu nic jiného nezbývá. Jistěže němečtí Zelení nebyli a nejsou rádi, ale pragmaticky posoudili výsledky takzvaných zátěžových testů a zjistili, že ten proud mít, je větší hodnota než ideologie, která říká, že odstavení jaderných elektráren něčemu prospěje z hlediska životního prostředí. Takže se pokusí ty jaderné elektrárny dvě Neckarwestheim a Isar 2 ponechat v provozu, ale ono to bude poměrně obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v čem?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Protože, protože bez výměny paliva a ta není naplánována. Jediný výpadek té, toho bloku znamená, že ten blok už se do provozu nevrátí prostě proto, že nebude možno ho znovu do toho provozu uvést bez výměny paliva. Na druhou stranu nutno konstatovat, že německé jaderné elektrárny vždycky byly a ty zbývající jsou na tom velmi dobře z hlediska spolehlivosti a výpadky tam nejsou časté. Takže já našim německým sousedům přeju, aby ty výpadky byly tak málo časté, jak je jenom možné. Protože dojde-li k němu, tak znovu opakuji, bez výměny paliva už se ta elektrárna k síti nepřipojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem vázne ta výměna paliva?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Oni ho neobjednali provozovatelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nepočítali s tím, že to budou muset udělat?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Počítali s tím, že na Silvestra tohoto roku ty elektrárny budou definitivně odstaveny. Je na to dokonce v Německu zákon. To znamená Němci, nevíme, jak to je, ale budou muset ten zákon změnit, protože 1. ledna 2023 by byl provoz těch dvou jaderných elektráren nezákonný. Jak to dopadne s Emslandem, to ještě uvidíme, zatím se plánuje, že ten se odstaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je naše energetická bezpečnost, paní Drábová? Mimochodem na ministerstvu zahraničí se jí bude věnovat samostatné oddělení.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Díky tomu, co nám tady postavili naši dědové a otcové, tak pořád máme zajištěné zdroje energie tak, abychom rozumným způsobem se dokázali s tou dočasnou a podtrhuji dočasnou energetickou nouzí Evropy způsobenou tím, jak si s námi Putina a jeho kremelského okolí hrají vyrovnat. Tady bych asi ráda uvedla to, že naše dvě jaderné elektrárny Temelín a Dukovany nám velmi spolehlivě zajišťují 40 %, takřka 40 % naší poptávky po elektřině. Druhá věc, která je potěšující je to, že Češi bez velkého úsilí dokázali ve všech možných oblastech. Jsou to domácnosti, ať je to průmysl ušetřit už teď něco přes 10 % poptávky po plynu. A zatím to nemuselo vést k nějaká změně životního stylu spíše k drobným úpravám. Nicméně zima teprve přichází. Uvidíme, jaká bude, když nebude sibiřská, tak kroky, která udělala vláda a která udělalo ministerstvo průmyslu a obchodu, nám dávají jistotu, že i z hlediska vytápění i z hlediska provozu klíčového průmyslu, který ten plyn potřebuje, tak toho plynu bude dost. Pravda je, že ty ceny nejsou malé a státní rozpočet bude udržení alespoň přijatelných cen, tedy takové ceny, která se dá zaplatit, ne že by nebyla vysoká, bude stát horentní sumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla jste dočasná energetická nouze. Paní Drábová, spekuluje se, jestli jenom nadcházející zima, nevíme jaká bude nebo kolik zim vlastně by mohlo být komplikovaných, těžkých právě z hlediska zajištění dostatku plynu. Chápu, lze v tuto chvíli jenom spekulovat, ale z toho už jak jsme zajištěni, jak byste to odhadovala?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Bohužel si myslím, že tato zima nebude tou nejtěžší, protože máme ty zásobníky naplněny a plnili jsme je ještě z ruských dodávek, ne úplně ale částečně. Na druhou stranu, ukázalo se v posledních dnech a týdnech, že plynu je ve světě opravdu dost. Dokonce tolik, že evropská infrastruktura ho nedokáže absorbovat. Tankery se zkapalněným plynem stály frontu na vyložení a nakonec odpluly do Asie některé z nich, protože nemá Evropa dostatek terminálů a těch znovu zplyňovacích stanic, která by ten zkapalněný plyn dokázaly dostat do potrubí a dopravit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude muset tedy evropská země Evropské unie vlastně přizpůsobovat tu infrastrukturu právě třeba, aby ty lodě nemusely odplout?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
No, to je velký úkol, to je velký úkol pro následujících, řekněme, 5 let. Ale zase podívejme se do toho Německa. Obdivuhodné, protože německé plány byly, že terminály na zkapalněný zemní plyn budou stavět, ale že to bude trvat třeba 5, 6, 7 let. A teď byli schopni za 6 dní povolit stavbu toho terminálu, který bude hotový ještě tuto zimu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Někdy, no, nechci říct /souzvuk zvuků/, urychlilo to vlastně věci.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Určitě, určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ležely na stole nebo byly v plánech. Válka ještě neskončila, bojuje se pořád, přesto už se vlastně i spekuluje o tom, jestli by po skončení invaze na Ukrajině se ceny energií vrátily na tu dřívější úroveň, asi je to v rovině přání.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Na tu úroveň roku 2019 nebo 2020 se ty ceny už pravděpodobně nevrátí. Ono to zdražení energetických komodit bylo neodvratné. Jen jsme si nemysleli, že to nastane tak brzy a takhle skokově. Proč neodvratné, zejména co se týká elektřiny, tak Evropa se postupně dostávala do situace, kdy ta zdrojová přiměřenost, která zajišťuje rovnováhu mezi nabídkou elektřiny a poptávkou po elektřině slábla. Protože se tu prostě nové zejména velké zdroje nestavěly v posledních 10-20 letech. Takže jednou to přijít muselo. Druhá věc, a to si lidé málo uvědomují to, že se s elektřinou začlo obchodovat na burzách, jako s kteroukoliv jinou komoditou nám zajišťovalo ceny, které se nám líbily, která byly velmi nízké, ale neodpovídaly skutečným nákladům na výrobu té elektřiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Děkuji za váš čas, informace a přeji vše dobré. Mějte se hezky.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Děkuju za pozvání, mějte se hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.