Aby se odrazily vícenáklady, bylo by podle pěstitelů nutné zvýšit cenu o další dvě koruny na sedm korun. To by nemělo být pro spotřebitele podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky zásadní, protože se ale následně prodávají až v supermarketech za troj- až čtyřnásobek ceny, můžou to už lidé pocítit. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se prodávaly brambory v září za 12,84 koruny.
Česká republika je soběstačná z hlediska brambor zhruba ze tří čtvrtin, přičemž soběstačnost v posledním roce vzrostla spolu s poklesem spotřeby. Předloni snědl průměrný obyvatel ČR 65,1 kilogramu těchto hlíz, meziročně o 6,3 procenta méně. Po většinu roku jedí spotřebitelé brambory z ČR, to se ale na jaře změní a brambory se budou dovážet.
Aktuálně jsou podle Králíčka farmářské ceny v Evropě o dvě až čtyři koruny vyšší než v ČR. V případě nedostatku brambor pak můžou v jarních měsících ceny dovozové ceny vyskočit, podle Hanky klidně i na dvojnásobek současných hodnot.
V Evropě jsou brambory takřka sklizené, v ČR klesne meziročně úroda podle ČSÚ o necelých devět procent kvůli suchu a snižujícím se pěstebním plochám. Samotní pěstitelé odhadují kvůli malým plodům propad mezi deseti a dvaceti procenty. „V Evropě je teď o dva miliony tun brambor méně. Tlak na cenu prakticky neexistuje a tuzemští zemědělci zjišťují, že brambor mají málo už teď a málo jich mít budou i v dalších měsících,“ řekl Hanka.
Nižší úroda bude v celé Evropě
Nižší úrodu ale hlásí i velké bramborářské státy, ze kterých se do ČR brambory vozí jako je Německo nebo Francie, ale i Belgie a Polsko, většinou jde o propady o deset až dvacet procent. Do ČR se bude muset dovézt pro běžnou spotřebu více než 150 tisíc tun konzumních brambor, dalších 100 000 tun pak už ve výrobcích.
Pěstitelé proto vyzývají veřejnost, aby se snažila nakupovat brambory přímo od farmářů, kde stojí mezi osmi a 12 korunami za kilogram. Jim se to vyplatí, lidé neplatí obchodníkům a pěstitelé nebudou muset kvůli nízkým cenám snižovat pěstební plochy a tedy zvyšovat podíl brambor z dovozu. Ceny brambor v běžném roce, kdy je jich na trhu dost, bývají stabilní s výjimkou léta, kdy se prodávají rané brambory. Ty mají vyšší pěstební náklady například kvůli nakrývání porostů netkanou textilií, mají také poloviční výnosy než brambory pozdní.
Stát dlouhodobě pěstitele brambor podporuje, konzumní brambory patří mezi tzv. citlivé komodity, kde se vyplácí zhruba 4,5 tisíce korun na hektar, další peníze kromě přímých plateb můžou pěstitelé získat i prostřednictvím programu kvality Q, kde se ročně přerozdělí 50 milionů korun. Podle Králíčka ale tyto podpory pěstitele k pokračování bramborových polí nepřesvědčí, protože z hektaru sklidí úrodu v průměru o hmotnosti přes 28 tun, tedy za necelých 150 000 korun.
Mírný pokles je tak v posledních letech znát i ve statistikách. Přitom stát plánoval podle své koncepce do roku 2030 schválené v roce 2016 naopak pěstební plochy zvyšovat. Zatím tomu tak, stejně jako u ovoce nebo počtů chovaných zvířat, realita zdatně odporuje. A do budoucna to nevypadá, že by se plochy navyšovaly.
Stát plánuje více chránit půdu proti erozi. Doplatí na to pěstitelé brambor? |
Od příštího roku začne platit nová evropská dotační pětiletka. Podle verze českého strategického plánu, který odsouhlasila vláda, se zruší podpora na citlivé komodity, zemědělci ale budou moci získat nově až 11 tisíc korun na hektar v rámci podpor na integrovanou produkci, která je napůl cesty k ekologickému pěstování. Budou například omezit prostředky na ochranu rostlin, přesné podmínky získání dotace ještě nejsou známé. Podle Hanky jde tak prakticky o náhrady za nižší produkci a vyšší hektarové náklady.
Technologie pomáhají s lepším skladováním a zpracováním brambor
Králíček do budoucna očekává, že poroste spotřeba již zpracovaných brambor, které si lidé budou moci koupit již předpřipravené, tedy bez slupky a předvařené. V zahraničí se podle něj začíná rozmáhat prodej bramborových salátů například s hovězím masem nebo uzeninou, které se ohřejí v mikrovlnné troubě. V ČR se občas podobné výrobky také objeví, zatím ale nejsou kvůli vysokým cenám příliš rozšířené.
Podle Pavla Kloučka z České zemědělské univerzity v Praze je pak u brambor jedna z největších měr plýtvání, kdy se buď nechají na poli, vyhodí na kompost nebo kvůli nesprávnému skladování znehodnotí. „Vytáhne se pak chuchvalec svrasklých naklíčených něčeho, z čeho se už asi večeře neuvaří,“ popsal.
Na základě výzkumu svých výzkumných výsledků univerzita založila start-up, kde prodává pytle pro správné skladování brambor pod značkou Zembag. Kromě správného materiálu, který pomáhá udržovat vyšší vlhkost, aby brambory nesvraskly, je uvnitř uvolňující se kmínová silice, který zabraňuje bramborám v klíčení. Firma používá český odpadní kmín, aby si podobný produkt mohl udělat spotřebitel doma, potřeboval by podle Kloučka zhruba půl až kilogram kmínu na deset kilogramů uskladněných brambor.
