„Jako zaměstnanec se samozřejmě těším na to, až se v prosinci zprovozní tramvajová trať do kampusu a budu se moct do práce dostat z mnoha směrů lépe, ale jako ředitel Fakultní nemocnice Brno se trošku děsím, že se změní přístup pacientů. Že budou mít usnadněný příjezd, je určitě žádoucí, na druhou stranu to může znamenat zahlcení nemocnice v základní péči, která ve fakultní nemocnici nemá být poskytována,“ zdůrazňuje Ivo Rovný.
Proč ji nemáte poskytovat?
Fakultní nemocnice má sloužit jako vysoce specializované centrum, které je na řešení komplikovanějších případů vybaveno jak materiálně, tak personálně. A nemá poskytovat základní péči, ta má být zajištěna na nižších úrovních.
Jsou takové obavy skutečně namístě?
Není to naše domněnka, ale zkušenost z pražského Motola, kde v minulosti otevření stanice metra znamenalo zahlcení banalitami. Tomu bychom rádi předešli informováním lidí, že jsme specializovaným centrem a ve zdravotnictví funguje pyramida zdraví, která začíná u obvodních lékařů, pokračuje přes ambulantní specialisty, městské, okresní a krajské nemocnice. Až poté, když není v jejich možnostech poskytnout odpovídající péči a diagnostiku, máme přijít na řadu my.
Zmíněná zahlcenost pacienty u vás hrozí, nebo se s ní už teď potýkáte?
Skutečně jsme už dosáhli hranice svých kapacitních možností, především po stránce personální a prostorové. Není možné neustále zvyšovat objem poskytované péče, a pokud se zaměříme na tu základní, nezbude nám prostor na vysoce specializovanou. Nutno si uvědomit, že zatímco základní péči mohou poskytovat jiná zařízení v regionu, specializovaná tady žádnou alternativu nemá.
Mluvíte o potřebě informovanosti, asi nejen pacientů, ale i lékařů, aby je správně nasměrovali.
Ano, to je to, co mi tady chybí. Lidé často nevědí, kde mají vyhledat lékařskou pomoc při svých zdravotních problémech, a spoléhají na své zkušenosti z minulosti nebo reference svých známých a příbuzných. Výběr nemocnice je tedy spíš pudová nebo pocitová záležitost, ale postup by měl být řízený. Jedním z problémů je, že spousta lidí, a někdy ani odborná veřejnost, neví, co se ve fakultní nemocnici řeší. Jsou třeba překvapeni, že máme onkologické pracoviště.
Takový krok vyžaduje větší spolupráci právě s krajskými i městskými nemocnicemi. Co pro to můžete udělat?
Už za mého předchůdce začala intenzivnější spolupráce a komunikace mezi námi, Fakultní nemocnicí u svaté Anny, Masarykovým onkologickým ústavem a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie, tedy přímo řízenými ministerstvem zdravotnictví. My jsme schopni se vzájemně domluvit i na sdílení týmů a propojení některých postupů. Dosud nám však chyběl partner pro dialog na straně krajského zdravotnictví. V Brně je oproti zbytku republiky unikátní stav, jelikož ve městě není žádná krajská nemocnice.
Krajští radní minulý týden schválili záměr vytvořit akciovou společnost pro devět krajských nemocnic. U některých to však vyvolalo pochybnosti, že to může být krok k privatizaci nemocnic. Vy ho vítáte?
Doufáme, že vznikající iniciativa na sjednocení managementu krajských nemocnic bude přinášet své výsledky, a těšíme se na to, že získáme partnera pro dialog a nastavení spolupráce. Měla by k tomu proběhnout širší diskuse, ale jaká bude podoba krajského holdingu, je pro nás celkem nepodstatné. Velmi vítám, že k takovému kroku už došlo, protože v minulosti se prováděla celá řada analýz, ale do minulého týdne to byla chiméra, která se konečně zhmotnila. My jsme připraveni se diskuse zúčastnit a přispět poznatky k vytvoření funkčního celku na úrovni kraje.
Při svém jmenování jste mluvil o tom, že nemocnici pod vaším vedením čekají velké změny. Téměř po půl roce už můžete být konkrétnější?
Půl roku je krátké období na uskutečnění zásadních změn, nicméně tým ve vedení už zahájil proces transformace, aby provoz byl co nejefektivnější. Tento proces bude trvat nějakou dobu a samozřejmě stát nějaké peníze. Minulý měsíc už začal personální audit, do něhož budou zapojeny všechny útvary, které jsou pro chod nemocnice nejpodstatnější.
Našli jste už nějaká slabá místa?
V prvé řadě nechceme nesmyslně propouštět zaměstnance s odkazem na nějaké kvóty pro jednotlivé kliniky a oddělení, protože vazba na ostatní činnosti a další dopady jsou velmi složité. Zahájili jsme například rozsáhlý audit laboratorních provozů. Ve třech areálech máme celou řadu laboratoří, které si někdy „konkurují“, takže tady může být prostor na sloučení nebo opatření, jak je zefektivnit personálně či prostorově. Neposkytujeme jen zdravotní služby, ale jsme i výukovým a výzkumným pracovištěm a potřebujeme nejdřív všechny tyto složky detailně zmapovat, což je otázka několika měsíců. O tom, jak restrukturalizaci provedeme, bychom chtěli rozhodnout do půl roku.
Nemocnici čekají největší rekonstrukce a přestavby za poslední roky: výstavba nové porodnice, rekonstrukce lékárny a stravovacího provozu, přesun Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie z Pekařské ulice do areálu v Bohunicích. Zbrzdí rozvoj nemocnice ekonomická krize?
Zbrzdit by jej v žádném případě neměla. Nevím o tom, že by nastal nějaký zásadní skluz v harmonogramu, a co se týká financování, to je velmi dynamická záležitost. Po obří vlně zdražování stavebních prací a materiálů přišla stagnace nebo pokles, takže definitivní cena bude stanovena až na základě výběrového řízení. Lze asi předpokládat vyšší než plánované ceny, ale o kolik, to v tuto chvíli nemůžeme predikovat. Termíny jsou závazné a v tuto chvíli si nepřipouštím ani zastavení projektů, ani prodloužení termínů, spíš hledáme cesty, jak je profinancovat.
Ivo RovnýTřiapadesátiletý chirurg vede FN Brno od 1. května 2022. Posledních 15 let pracoval na pozicích manažera a zároveň chirurga v obou brněnských fakultních nemocnicích. |
O současné situaci se zdražováním energií a dalšího zboží mluvíte jako o morové ráně v podobě ekonomické katastrofy. Jak se s ní nemocnice vypořádá?
Obtížně. Máme modelace možných dopadů do rozpočtu, ale nemáme definitivní výchozí parametry úhradové vyhlášky, která definuje naši příjmovou stránku. Až porovnáme změnu na straně výdajů a příjmů, zjistíme potenciální deficit. Poté budeme muset sáhnout k takovým opatřením, abychom dosáhli pokud možno vyrovnaného rozpočtu, což je naše rozpočtová povinnost.
Za covidu vláda schválila oddlužení fakultních nemocnic. Počítáte s něčím podobným i kvůli rostoucím cenám energií?
Nemluvil bych o oddlužení, byl to účelově vázaný příspěvek na provoz nemocnic. Pokud bychom se dostali do nějaké neřešitelné situace, museli bychom se bavit o možnosti účelové dotace ze strany státu. Hovořit o tom je však zatím předčasné.
O kolik snížíte v zimě teplotu na pokojích?
Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem, že ať se děje, co se děje, nemocnice musí stále fungovat. K tomu je potřeba adekvátní prostředí nejen pro zdravotníky a další personál, ale i pacienty. Jedna věc je vyhláška a záměr uspořit peníze, druhá věc jsou provozní podmínky, které musíme zachovat v přijatelných parametrech, takže to nic drastického nebude. Navíc v našich budovách není kvůli technickému stavu ani úplně jednoduché regulovat teploty v jednotlivých provozech. Nikdo neví, jaká bude zima, budeme na to reagovat za pochodu, ale rozhodně udržíme přijatelné prostředí k poskytování zdravotní péče. Takže úspory ano, ale ne za každou cenu.
Nemocnice v březnu 2020 čelila rozsáhlému kyberútoku, pachatele se kriminalistům nepodařilo najít. Pociťujete následky ještě teď?
Nemocnice se z útoku vzpamatovává dodnes. Některé systémy jsou trvale nefunkční a hledáme možnosti jejich náhrady. To je otázka nejen času, ale také peněz, které do toho investujeme. Ty nejdůležitější systémy funkční samozřejmě jsou a pacienti žádná omezení nepociťují.
Diskutovalo se, zda jste při útoku přišli i o zdravotnickou dokumentaci pacientů.
Neutrpěli jsme ztrátu podstatných dat. Data, o která jsme nenávratně přišli, nebyla důležitá pro další chod nemocnice nebo léčbu pacientů. Pokud došlo k nějaké ztrátě dat, nebyla podstatná pro poskytování zdravotní péče.
Už jste před hackery lépe chráněni?
Zabezpečení máme na maximální možné úrovni. Dozorové orgány nám pomáhají v aktualizaci systémových opatření, na druhou stranu bohužel síly narušující kybernetickou bezpečnost jsou vždy o krok vepředu a my taháme za kratší konec.
Jak v současné době ovlivňuje chod nemocnice covid a s čím počítáte v následujících měsících?
Snažíme se na covidovou situaci reagovat průběžně a postupy upravujeme podle potřeby. Máme za sebou takovou vlnku v minulých dvou týdnech, kdy hrozilo, že z toho bude další velká vlna. S tím souviselo i nošení respirátorů na některých odděleních. Naštěstí se situace nezhoršila, za což vděčíme i očkování. Pacientů vyžadujících intenzivní péči je opravdu už malé procento. Pokud to tak bude pokračovat, stane se z covidu ekvivalent každoroční chřipkové epidemie.
Už se k vám nepřevážejí covidoví pacienti z celého regionu?
Změnili jsme přístup, což bylo možné i díky spolupráci s krajskými nemocnicemi. Pacienti s lehčím průběhem zůstávají v krajských nemocnicích a i u nás se covidové pacienty s dalšími zdravotními problémy snažíme izolovat na jednotlivých klinikách, nikoli pro ně vyčleňovat určité oddělení. Daří se nám to zvládat. Personál nemusí přecházet na jiná pracoviště a starat se jen o covidové pacienty. Navíc díky tomu dokážeme zachovat plný rozsah zdravotní péče.
