Na expozici se podílelo i Muzeum svobodného zednářství při Veliké Lóži České Republiky a také soukromí sběratelé.
„Výstava přiblíží nejen fenomén svobodného zednářství obecně, ale současně s tím také dějiny svobodného zednářství na Plzeňsku a životní příběhy nejvýznačnějších členů místních zednářských lóží,“ sdělil kurátor výstavy Michal Chmelenský.
Svobodní zednáři vyvolávali u zbytku společnosti odjakživa nejrůznější spekulace a jsou považováni za tajnou a exkluzivní společnost. Podle autorů výstavy jde ale ve skutečnosti jen o společnost uzavřenou.
Zednářské spolky vždy byly a jsou řádně registrovány. V českých zemích se svobodné zednářství poprvé objevuje v polovině 18. století za francouzsko-bavorské okupace Prahy roku 1741. První česká lóže se jmenovala U Tří korun, poté změnila název na U Tří hvězd a nakonec se přejmenovala na U Tří korunovaných hvězd.
Josef Skupa byl aktivním zednářem
Později byla založena dceřiná česká lóže Sincerite v Litoměřicích, která pak působila do konce roku 1785 postupně v Plzni, Lokti resp. v Klatovech.
V roce 1879 vznikla v Plzni česko–německá lóže Harmonie, která uceleně působila až do roku 1918 do vzniku Československé republiky. Protože čeští zednáři cítili potřebu mít čistě českou lóži, vznikla v roce 1922 z lóže Harmonie ryze česká zednářská lóže, která byla pojmenována Josef Dobrovský.
Aktivním zednářem byl i slavný plzeňský loutkář Josef Skupa.
„Jsme zvědavi jak to návštěvníci přijmou, je to poměrně odvážný koncept představit Josefa Skupu právě v kontextu svobodného zednářství, ale muzea by měla představovat realitu a Skupa působil v těchto kruzích,“ řekl kurátor výstavy Michal Chmelenský.
Na dobových zápisech se dochovalo i několik Skupových kreseb a filosofických textů. Po setkání zednářů a po takzvané bílé tabuli, tedy občerstvení, dokonce prý Skupa se svou ženou hráli bratrům zednářům etudy Spejbla a Hurvínka.
Skupa se podle spoluautora výstavy Tomáše Rybáčka zapojil i do zednářského odboje a odesílal do Anglie šifrované zprávy vládě Edvarda Beneše, na odboji se podíleli i další zednáři Jindřich Čadík nebo pozdější ministr zahraničí Kamil Krofta, řekl Rybáček.
Po prvorepublikovém nadšení následná německá okupace zednářství nepřála a po krátké poválečné snaze o oživení znamenal pak komunistický režim pro zednáře dobu temna. Lóže se obnovila po roce 1989.
Kromě Skupy patřili k plzeňským zednářům například František Křižík, skladatel Bohdan Gselhofer, malíř František Václav Eisenreith a řada významných podnikatelů, průmyslníků i představitelů kulturního života.