Filmový klub českobudějovického kina Kotva zaplnilo zhruba 25 lidí. Sedí kolem dvou pracovních stolů a spolu s architekty z ateliéru Tečka zaznamenávají na velké archy papírů své postřehy k současnému stavu Malého jezu, takzvaného Maláku, na řece Malši a jeho okolí až k Velkému jezu.
Vzpomínají, jak se tam v dětství učili plavat a stěžují si na současný zanedbaný stav místního vybavení. V mnoha názorech se rozcházejí, ale jedno mají společné - chtějí zachovat jedinečnost této oblíbené lokality.
Manuál pro čistý Malák se stal v roce 2021 jedním z 11 vítězných projektů participativního rozpočtu a veřejné představení projektu spolu s diskusí s místními obyvateli bylo prvním krokem. Výsledkem bude studie, která napoví, jak k místu přistupovat a také aby případné úpravy přinesly architektonickou kvalitu.
Participativní rozpočetV roce 2020 se Budějovice zařadily mezi města, která svým obyvatelům umožňují rozhodovat o části veřejného rozpočtu. Občané mohou navrhovat investiční i komunitní projekty, které by ve svém městě ocenili. Návrhy jsou vystavené na probudejce.cz, kde pro ně mohou lidé hlasovat. Mezi vítězné projekty pak město rozdělí 10 milionů korun. |
„Účelem setkání bylo především doptat se místních na jejich vzpomínky a na to, co na Maláku dříve bylo a dnes tam chybí. Zajímalo nás, čeho si lidé na lokalitě nejvíce cení, co by chtěli zachovat a co naopak zcela odstranit. Jak jsou spokojení s přístupem k vodě, s možností přejít řeku nebo se zázemím pro různé aktivity,“ přiblížila smysl akce architektka Anna Kozáková z ateliéru Tečka.
Podněty z veřejné debaty nyní architekti využijí pro vytvoření internetového dotazníku, který by měl mít větší dosah než veřejná debata, na kterou přišlo jen pár nejzapálenějších obyvatel. Výsledky ankety pak architekti zhodnotí při vytváření Manuálu pro čistý Malák, který bude definovat podobu jeho rozvoje.
„To místo znám od svého dětství, vždy bylo čisté a přírodní. Za posledních pět let ale u jezu přibylo několik nových doplňků, které mění jeho charakter a komercializují ho. Přišlo mi, že tím něco ztrácí a že by byla velká škoda to ztratit úplně,“ vysvětlila Kateřina Landová, která projekt do participativního rozpočtu přihlásila. Věří totiž, že každé kvalitní místo si zaslouží koncepci a předem definovaný plán údržby, podle kterého se do něho může zasahovat.
Manuál by tak měl zaručit především to, že oblíbená lokalita neztratí v průběhu let svůj typický charakter a své největší přednosti. Ty všichni zúčastnění spatřují především v přírodním rázu místa.
„Je to lesopark, který nemá předem dané využití ani rozdělení, každý ho obývá spontánně. Je tam řeka, kamenné břehy, stromy, pěšiny a nic z toho není striktně definované,“ sdělila Landová s tím, že je moc ráda, že s jejím pohledem architektky souzní i názory místních.
Na debatu dorazili i pamětníci, kteří architektům vyprávěli své zážitky z dětství a o zaniklých místech, které v lokalitě lidé dříve hojně využívali, jako například nudapláž u Velkého jezu nebo dětské koupaliště u lávky na začátku Mlýnské stoky. Stěžovali si také na to, jak necitlivě k historii místa přistupuje vedení města.
„To místo má svou historii od první republiky, je tu i několik dobových staveb. Například převlékárny nebo loděnice. Tu chce město nyní odstranit a nahradit nějakou kontejnerovou stavbou, přitom si do ní chodila při tréninku pro loď i Lída Polesná. To přece nemůže nějaká kovová krabice nahradit,“ postěžoval si 68letý Vladimír Petr, který u jezu bydlí od svých tří let.
Mezi dalšími negativy současné podoby místní často uváděli neudržovanost objektů, nedostatečné zázemí, rozbahněné cesty a nejednotnost vybavení. „Lidem vadí, že když na místě něco chybí nebo se má vyměnit, město to udělá tím, co zrovna má, a vůbec nekouká na lokalitu jako celek,“ shrnula názory místních Kozáková.
Doplnila pak, že při úvahách o koncepci pro Malák bude ateliér čerpat podněty právě z období první republiky, s kterým ho má mnoho lidí spojený. Inspirace by se měla odrazit jak v použitých materiálech, tak i v barevnosti a designu vybavení. Vše by mělo být ale navržené tak, aby to bylo maximálně funkční a splňovalo to i současné estetické nároky.
Neshodli se nad stánky
Místní také hodně řešili stánky s občerstvením, které se u jezu v minulých letech rozmohly. Některým vadí jejich nevzhlednost, která ničí atmosféru místa, jiní je považují za lidové oživení. Další by prodej alkoholu u řeky zcela zakázali, jiní si zase Malák bez piva nedokážou představit.
Velký důraz kladli také na rozmanitost daného místa. „Schází se tam lidé všech věkových skupin, chodí se tam koupat, opalovat, relaxovat s knížkou i sportovat. Je to i skvělé místo na kolo a projížďky s dětmi. Můžete tam odtud jet až do centra a nepotkáte jediné auto,“ sdělil další z místních obyvatel Jiří Vraj.
Manuál pro čistý Malák ale není jediným úspěšným projektem participativního rozpočtu, který se lokality týká. Tím druhým je zastřešení pískoviště na nedalekém dětském hřišti.
„O projektu víme a plánujeme ho do naší vize začlenit. Naším úkolem ale není přístřešek kompletně navrhnout. Pouze sestavíme rámec pravidel, podle kterých bude později zpracovaný,“ vysvětlila Kozáková s tím, že vytvoření manuálu by mělo předcházet jakýmkoliv dalším úpravám v lokalitě.
Potřebu ucelené koncepce parku uznávají i zástupci města, mají ale výhrady ke způsobu, kterým o něj lidé usilují. „Malák je místní klenot, který si podobný plán určitě zaslouží. Myslím si však, že výsledky participativního rozpočtu mají být hmatatelné, například hřiště, cyklostezky nebo lavičky. Tento projekt však vyústí v pouhý soubor pravidel. To má být prací města, nikoliv občanů,“ myslí si končící náměstek primátora Ivo Moravec.
Přiznal však, že i když zastupitelé se současnou podobou parku spokojeni nejsou, podobný projekt nyní město nepřipravovalo. „Přednost dostaly jiné akce,“ konstatoval.
Ať už tedy bude budoucí podoba místa u Malše jakákoliv, všichni zúčastnění se shodli na jednom - Malák vždy byl lidový a takový by měl i zůstat. „Je to místo pro obyčejné lidi, ne turistická destinace nebo místo pro podnikání,“ shrnul Petr.
